Vlkopec

Člověk má při sledování pocit, že prakticky všechny situace a gagy už někde viděl (jsou od někud vykradené), ale Lavický/Štáfek má jako týpek svoje kouzlo a je to okořeněné spoustou drobných jazykových vtípků, takže jsem se docela slušně bavil.

Film je natočený viditelně lacině a i trochu neuměle a hádám, že mnohé natočené scény se nakonec do finálního sestřihu nedostaly, a proto místy působí dost nelogicky. Toho, kdo trochu zná zeměpis, zarazí i to, že oblast, kde se má finální fáze odehrávat, je od Oděsy podobně daleko jako od Prahy. Téma je ale silné a přes všechny slabiny má film svůj půvab i svoji sílu,

V mnoha ohledech hezky udělané, jen z toho opice a sloni vycházejí jako nemluvící tupci. Hvězdičky ale ubírám hlavně kvůli songům, zvlášť tomu opičáckému. To, co fungovalo v kreslené verzi, tady působí jako pěst na oko. A trošku taky kvůli hadici Ká.

Je pravda, že jsem od Betlémského světla moc nečekal, a proto jsem měl dost prostoru pro to, abych mohl být příjemně překvapen. A také je pravda, že to není Svěráků(v) nejsilnější film. Ale zdejší hodnocení mi přijde dané především tím, že film v případě spousty lidí nenaplnil jejich vysoká očekávání. Já jsem se rozhodně nenudil, parkrát jsem se nahlas zasmál (a mnohokrát potichu) a odnesl jsem si, jak už to u Zdeňka Svěráka bývá, i nějaké to poučení. Moc milý film. Rád se někdy podívám znovu.

Je mi to líto, ale tohle se paní Parkanové opravdu nepovedlo. Je vlastně těžké na tom filmu najít něco opravdu dobrého. Nevím, jak film působí na mladší, ale jako pamětníkovi je mi jasné, že paní Beata nemá o tom, jaká byla atmosféra doby v letech 68-69 žádnou potuchu. Takhle to tenkrát opravdu nefungovalo. Příběh je naprosto nepřesvědčivý, a přitom by stačilo relativně málo a mohl to být opravdu zajímavý film, ve kterém by herci nepůsobili jako magoři resp. postavy šustící papírem (řekl bych, že to není jejich vina) a kde by  nebyla potřeba "ozvláštnění" v podobě vložených fotografií, trapnosti typu vysvětlujících monologů hlavního hrdiny a zbytečné cameo role pro Polívku a Nvotu. Chtělo by to prostě lepší scénář a lepší režii.  Možná by stačil dramaturg, který by paní Beatu "umravnil".  Chvilky byly o dost lepší.

V tomhle filmu Prušinovský moc tlačí na pilu (a na Kozuba).

Bohužel film, který přes působivé chvíle nedrží pohromadě - problémem je, jako u českých filmů často, nedotažený scénář (ale možná i nedomyšlené střihy).

Finská lovestory na pozadí dobývání Mariupolu - typický Aki Kaurismäki. Finové jsou velmi finští, humor je skoro neznatelný, ale o to vtipnější, emoce jsou pod povrchem, ale o to přesvědčivější, herzi jsou výteční a ve výsledku je to katarzní zážitek (aspoň pro mě).

Minimalistický film, který i přes svoji olbřímí délku a nepatrnou akčnost nenudí hlavně díky výborným hereckým výkonům a námětům k zamyšlení. Hlavní hrdina se jmenuje Kafuka a na chvilku se dostane i na pobřeží :)

Spousta zužitkovaných stereotypů, spousta nápadů, spousta vtipů, které jsem nepobral kvůli neznalosti amerických kulturně-společenských reálií, ale ve výsledku velmi barvitý, zábavný a vtipný film, který by klidně mohl být minimálně o dvacet minut kratší, ale i takhle stojí za vidění, i když klasikou se asi nestane. Co se týče pohledu režisérky na muže je asi nejpříznačnější postava otce dospívající hrdinky (doporučuji se na ni zaměřit). Z mého pohledu - docela dobře vynaložené peníze za lístek do kina.