jarmil8

Jude umí evokovat atmosféru doby, která má paralelu i s naší historií. Metodické deklamování protokolů jednotlivými postavami v divadelních kulisách prostříhané ukázkami z dobového vysílání rumunské televize tvoří mrazivý pohled do minulosti, kdy puberťák, který se vzbouřil proti autoritativnímu systému stojí proti apatické většině.

Horor je nezajímavý a nudný od samého začátku, a hlavně vůbec ne děsivý. Postavy rodičů jsou zcela jasně odepsané okamžitě, a pak už jenom čekáte na rozuzlení. Pár triků jak vyděsit, působí spíše směšně a monstrum je natolik nepravděpodobné, že je úplně jedno, co se tam děje. Tou parukou připomíná mírně zoufalý Muschiettiho horor Mama.

Inspirace seriálem Černobyl je zjevná, provedení však zůstává daleko za ním. Tvůrci se zřejmě snaží být přesní, ale vyprávění je úmorné. Několikáté postávání ve skafandrech před dveřmi, za nimiž se možná skrývá smrt a další zdlouhavé otáčení ventilu samo od sebe drama neudělá. Soustředí se na některé postavy, jiné na dlouhou dobu nebo zcela opustí a některé vedlejší dějové linky přijdou naprosto vniveč.

Napodobující The Blair Witch Project představuje čtveřici kamarádů/"novinářů", kteří jsou vyděšení jakmile opustí Stockholm. Navíc jsou to poměrně špatní herci, a ty jejich dlouhé proslovy nebo, nedejbože, pokusy o zahrání emocí, jsou dost rozpačité. Jinak je struktura příběhu zcela běžná - příprava na cestu, zpovídání místních, pobíhání po lese, objev starého domu a útok. Pak ještě ty mluvící hlavy na konci. Prostě bez nápadu.

Vlastně to byl jeden z nejpoutavějších hororů, co jsem zaposlední dobu viděl. Pomalu buduje atmosféru, je znepokojivý a nenudí. Bohužel je také v závěru doslovný, místy nechtěně vtipný a derivátem předchozích dílů. Patrick Wilson si ale rozhodně ostudu neudělal.

New York, 1995, Sigourney Weaver, Margaret Qualley a neskutečně milý film o literární agentuře, mladé autorce, která se hledá, a jednom slavném Jerrym, který ještě žije. Srovnání s filmem jako Ďábel nosí Pradu a podobnými se nabízí, ale postavy tu naštěstí nejsou afektované karikatury.

Čekal jsem, kam to povede, o čem to vlastně celé je a nedočkal se. Celé to vypadá jako jakýsi nedomyšlený koncept s dobrým základem (prostředí a výprava, herci, popkulturní námět), který se nepodaří zužitkovat. Seriál končí jakýmsi experimentem se zobrazováním reality, což je spíš otravné a zbytečné, něž o čemkoliv vypovídající. Dalším problémem je, že zde není jediná postava, která by Vás zajímala. Ta hlavní je silně distancovaná a ostatní epizodní a nevíte o nich prakticky nic.

První půlhodina se trochu vleče, ale zbytek je napínavý jak kšandy a dostatečně zábavný i přes různé nesmysly, které se občas sem tam objeví.

Kdyby to dostal do ruky šikovnější režisér, mohl to být takový fajnový průměrný horor. A pak je tu ještě ten nepovedený scénář, který připomíná slabounký remake/vykrádačku Noční můry v Elm Street 3.

Já tedy nejsem skalní fanoušek, knížky jsem četl, seriál viděl, hru (3) hrál, a prostě mi uniká, co se tady děje, jak záhadně rychle se tam postavy (a skupiny postav) pohybují mezi jednotlivými lokacemi, co je dramatického na tom, že někdo pálí obrazy a podobně. Tudíž místo napětí se spíše nudím. Netušil jsem, že to napíšu, ale první série teda asi byla ve srovnání s tímto skvělá, k divákovi vstřícnější.