Pavučina

Čakal som adepta na jeden z najlepších hororov roku, dostal som mysterióznu nudu. Nestáva sa často, žeby som nejaký film preskakoval, ale tu som inak nemohol. Okrem niekoľkých atmosférických záberov a hudby tu nebolo nič, čo by udržalo moju pozornosť. A nejde ani tak o individuálny problém, ako skôr o to, že je to proste zlé. V tomto roku vyšlo veľa lepších hororov a tento oproti ním nevyniká v ničom. Možno len v tom, že sa v ňom dejú divné veci, ale film môže byť divný aj bez toho, že by bol debilný. A Cobweb debilný je. (28.12.2023)

Už je to celkem dlouho co jsem napsala poslední recenzi k filmu. Možná bych to dnes mohla malinko napravit. Co se týká snímku Cobweb, milujeme filmy a seriály s Halloweenskou tématikou již odjakživa co si vzpomínám. Začalo to sledováním seriálu R.L. Stina "Husí kůže", kdy jsem byla přilepená u televize téměř nepřetržitě až mě máma napomínala, ať nekoukám na takové hrozné věci, že budu mít v noci noční můry. Oproti tomu co ale sleduji dnes to byl ale jen slabý odvar. Čím horší tím lepší přeci. Jestlipak víte co byl můj první horor který jsem viděla? Bylo mi asi 13 a byl to Nightmare On Elm Street. Od té doby řekněme, že jsem se hororovým žánrem stala přímo posedlou. Jak filmovým zpracováním od české bizarnosti "Někdo tam dole mě má rád", přes japonský vskutku groteskní "Grotesque" až přes béčkový americký krvák "Terrifier", tištěnou formou Stephena Kinga, Lovecrafta a Stina, tak herním světem kdy mě naprosto uchvátil Silent Hill a Resident Evil. Ale to jsme drobet odbočili, vraťme se k filmu Cobweb. Jak jsem již zmínila, milujeme filmy s Halloweenskou tématikou, ani tady to nebylo jinak. Ta atmosféra má zkrátka něco do sebe, závidím USA, Irsku, Austrálii a jiným zemím tento úžasný den kdy je hmatatelná pomyslná hranice mezi světem živých a mrtvých. Dějová linie ve filmu mě celkem dost oslovila, jen mě trochu mrzí, že zde nebylo vysvětleno proč vlastně se ona osoba narodila jak se narodila, každopádně jsem nečekala takový spád, ale o to víc jsem byla překvapena. Příběh vnucuje divákovi se zaměřit na hlavní postavy, já si celou dobu říkala - A kde je pointa? Ano, divák skutečně vnímá po téměř celý čas filmu zlo kde vlastně ani není a na závěr vyplivne tak nehorázný obrat, že se jeden nemůže odtrhnout od obrazovky. Wow! Nechci toho příliš prozrazovat, víte, že nerada spoileruji co se týká filmů, protože to nemohu vystát ani já sama, rozhodně však apeluji na fanoušky hororového žánru, že patří na jejich seznam filmů "chci vidět" a věřím, že vám tato zajímavá věcička zpestří večer jako mě bez ohledu na to, že to nebyl úplně krvák v jakých si libuji nejvíc. Za mě slušných 4/5, snaha ohromit diváka se cení. „It's taste like cinnamon!“ (30.09.2023)

Většinu stopáže napínavá a precizně natočená cesta do nitra jedné podivné rodiny, v níž pouze nejmladší člen tuší smrtelné zlo za stěnami. Sovy zase jednou nejsou tím, čím se zdají být, a diváka čeká nejedno překvapení. Obrovská škoda závěru, který pohřbívá pečlivě budovaný pocit strachu a všudypřítomného nebezpečí, nicméně fanoušci hororů by neměli Pavučinu minout. O talentovaném režisérovi Samuelu Bodinovi snad v budoucnu uslyšíme nejenom díky dalšímu seriálu na Netflixu. (24.02.2024)

Upřímně, z tohoto snímku jsem opravdu zklamaná. Jevilo se to jako kvalitní počin, tu naději umocňoval ještě podařený trailer, ale..... za nic na světě nevěřím, že to má jen 88 min, strašně se to táhlo a nic zásadního se tam nestalo. Některé scény nedávaly hlavu ani patu. Jediné co mě na tom bavilo byla úča a psycho máti. (13.08.2023)

Možná trochu přehodnocuji, jenže vidět originální, napínavý a vizuálně neotřelý horor je takový unikát, že nemohu jinak. Zaujal mě už neobvykle pomalý, atmosférický rozjezd natočený civilně a zdánlivě jednoduše. Prostřední část je naopak expresivní a totálně gradující psychohra. Finále je ryzí horor se slušným rozuzlením a pořádnou řezničinou. Dohromady to funguje a už dlouho mě horor v kině takhle nebavil. Za mě zatím jednička roku 2023. (16.08.2023)