Den po dni

No dobře, kvalitativně to na Chernobyl od HBO určitě nemá, ale pořád se jedná povedenou rekonstrukci této nešťastné události. Je pravdou, že osm dílů je až až a i já už doufal v konec ale Japonci se to snažili znázornit vskutku dopodrobna. Kvůli toho jsem se mnohdy nedokázal orientovat a ztrácel se. Neustálé změny lokací v elektrárně - budova reaktoru, vchod reaktoru, budova turbíny, Fukušima 1, vchod do budovy, před budovou apod. No nevěděl jsem, kde mi hlava stojí. Na druhou stranu si pak ale člověk uvědomí, o jak rozsáhlé záchranné práce se muselo jednat. Upřímně jsem to tenkrát moc extra nesledoval a došlo mi až nyní, že to fakt nebyla žádná prdel. Mohl to být případ 10 krát horší než Chernobyl. Tudíž je nutno smeknout před všemi pracovníky, kteří to dostali do podoby, jak jej známe dnes. A to je vlastně i cílem celé minisérie. Ukázat hrdinství oněch lidí. Nejlepší pasáže považuji, když dotyční experti jdou na kobereček k premiérovi. Tomu nikdo nedokáže říct nic na rovinu, nikdo vlastně neví, jak přesně postupovat, nikdo nezná rozsah škod, všichni chodí okolo horké kaše a nevědí co dělat a premiér má jen nervy a všechny okolo sebe seřve. I ten politický nátlak musel být neskutečný. Za mě povedené dílo, které sice nezaujme a nestrhne tak jako Chernobyl, ale pořád si musíme uvědomit, že i když se jedná o jaderné havárie dvou elektráren, tak její příčiny a důsledky se značně liší, a proto je třeba jej posuzovat v odlišných měřítkách. (21.06.2023)

Srovnání s Černobylem je vzhledem k tématu logické, kvalitativně je ale Den po dni o dvě třídy níže. Nehoda ve Fukušimě byla největší jadernou havárií právě po Černobylu a tvůrci ji zpracovávají dost věrohodně a komplexně. Bohužel samotný průběh a celkové dění není filmařsky tak zajímavé, jako to co se dělo na Ukrajině v roce 1986 a na to nejvíce seriál trpí, protože má po pár dílech divák pocit, že neustále sleduje to samé dokola, bez větší gradace. Tvůrci si navíc dost podrážejí nohy roztažením na 8 hodin. Vměstnat vše do poloviční stopáže by celkovému vyznění jen prospělo. I přes veškerou výtku pořád povedené. (20.06.2023)

Hele jako jo. Černobyl je tak o několik stupňů jinde a pořád je to u mě doposud nejlepší seriál co jsem viděl, už i kvuli tomu, jak tam krásně ukázali sviňské Rusko! Nehoda Fukušimy je jako rekonstrukce znázozněna dobře, o tom žádná, ALE… až příliš si podkopává nohy právě délkou, zkrátit na 5 epizod by bohatě stačilo, protože, byť ano je to katastrofa, tak na mne tady nezafungovali emoce v podstatě vůbec! Dementního premiéra bych asi hodně rychle zfouknul a to jak se celkově chovali k havárii bylo prostě na jednu stranu vtipné, že dlouhou dobu prostě nevěděli co dělat! Polovinu postav si už ani nepamatuju a až na závěrečnou rekonstrukci jde hodně věcí do zapomnění hned po konci seriálu! Podobnost některých scén s Černobylem je až do očí bijící, ale hold prostě, když dva dělají totéž, není to totéž!!! (01.01.2024)

Upřímně si nejsem jistej, jestli je v případě týhle minisérie co oslavovat, jelikož lepších projektů má Netflix spoustu. Námět je sice dost silnej, ale jeho zfilmování už zase tolik dechberoucí neni. Kromě místama lacinějších triků mě uplně nejvíc iritovalo ultra pomalý tempo vyprávění. Naprosto bezproblémů by mohlo být místo osmi epizod jenom pět. Dál mě nepotěšilo množství němejch zpomalenejch pasáží nebo téměř uplná absence hudby. Ekoagitka v závěru mi pak nesedla vůbec, nicméně jestli byl tohle opravdu vyřčenej názor bývalýho ředitele Fukušimi, tak dejme tomu (spíš si ale myslim, že to bylo tak trochu vycucaný z prstu). Pak jsem taky občas žasnul, jak nekompetentní a ulhanou vládu v Japonsku (aspoň tehdy) měli, jelikož jsem měl vždycky Japonce za hodně ctižádostivej a poctivej národ. Za pár silnějších scén, námět a laicky vysvětlovaný řešení danejch problémů třetí silnější hvězda. (18.06.2023)

jaderná havárie ve Fukušimě způsobená zemětřesením a vlnou tsunami v roce 2011 je událost, kterou nejspíše netřeba představovat. Pro ty co absolutně netuší se jednalo o havárii, která by mohla dopadnout mnohem hůře a teoreticky by mohla z mapy smazat skoro polovinu Japonska, kdyby tým, který ve Fukušimě pracoval pod vedením jejího ředitele nezachraňoval co se dalo do posledních dnů, kdy to bylo možné.  Celá událost byla nevyvratitelná, jelikož zemětřesení a tsunami jsou faktory, které nelze ovlivnit, ale přesto všechno se jednalo o chybu mnoha lidských faktorů. Během havárie i po ní byla zanedbáváno informování veřejnosti, čemuž se nelze nijak divit, když vedení společnosti Tepco nebylo schopné pořádně sjednotit kroky se samotnou elektrárnou.  A o tom tenhle seriál je. Den po dni je počin, který nám ukazuje 8 dní práce v elektrárně, kdy zaměstatnanci pracovali už v zamořeném prostředí po výbuchu vodíku a dělali co se dalo, aby se reaktory nějak dostaly pod kontrolu.  Během těchto událostí zemřeli 2 lidé, všichni ostatní přežili. (bavíme se o samotné havárii, ne o následcích z ozáření.) Seriál je sice jakousi odpovědí Netflixu na Černobyl od HBO, nicméně jedná se o asijskou produkci a troufám si říct, že pokud Vás dostal Černobyl, tak tohle Vás rozloží ještě víc. Tady sice nejsou světoznámé herecké hvězdy typu Harris a Skasgard, ale přesto jsem řediteli držela vnitřně strašně palce.  Ostatně celé je to natočené dle knihy, ve které detailně popsal, co přesně se uvnitř dělo.  Dnes, v roce 2023 se stále ve Fukušimě pracuje - leží v ní tuny radioaktivního odpadu, se kterým nelze pracovat, protože se k němu nedostanou ani roboti. Co bude dál se stále neví. 12 let po katastrofě je hrozba pořád živá.  Moje hodnocení: 10/10 (06.06.2023)