Martrix

I když jde o klasickou romantickou slátaninu v duchu proměny blééé ženy v hmmm kočku a dum, dum chlapa v ahááá ženicha, dá se na to dívat. Resp. dá se to poslouchat. Kupodivu, bavila mě totiž spíš ta vata okolo, než pointa. Zajímavé

Přiznám se, že tento film byl můj první s Marcello Mastroiannim. A nevycházel jsem z úžasu. Velkou roli měl i perfektní dabing V. Vosky. V okamžiku, kdy jsem přistoupil na pravidla hry, tak jsem se celou dobu královsky bavil. Je to samozřejmě i o náladě, v jaké si film pustíte, ale ten potenciál pobavit tam nesporně je i po těch 50-ti letech, od jeho vzniku. Rozvod po italsku je totiž velice aktuálním dílkem. Vřele doporučuji, i když si jsem vědom, že se možná krapánek sníží rozvodovost a zvýší úmrtnost :o)

Pokud bych chtěl být opravdu objektivní, nejspíš bych dal 4*, ale já od Mendese čekal víc. Celý film táhnou hlavní hrdinové, kteří v mých očích představují normální Američany. V tom nejlepším smyslu slova. Lepší protiklad ke všem těm akčním a afektovaným hvězdám, nám Mendes nabídnout nemohl. Potud je to bez výhrad. Jenže co dál? Scénář je podivuhodně plytké poselství, plně obsažené v názvu, který filmu připlácnul Český distributor. Hlavní hrdinové poskakují z jednoho rohu USA do druhého, aby našli místo, kde chtějí založit rodinu. Postupně shledávají, že jejich známí, či příbuzní, kteří na těchto místech žijí, jsou na míle vzdáleni jejich představě rodiny a života, jaký by chtěli žít. Na jednu stranu je film velmi příjemná směska bizardního humoru a něhy, ale občas to zaskřípe afektem a přílišným zjednodušením. Celkově na mě film působí jako bublina. Sice je to pěkné a necítíte se být ošizeni, ale pořád je to "jen" bublina.

Jsou filmaři, kteří dokáží promícháním fikce a skutečnosti opravdu nahnat strach a když už lidi o pravdivosti příběhu nepřesvědčí, tak je aspoń znejistí. Mille Jovovich bych uvěřil ledacos, ale ve Čtvrtém druhu se něco nepodařilo. Touto tématikou jsem se kdysi vcelku intenzivně zabýval, takže můžu klidně prohlásit, že se scénáristi drželi ještě při zemi. Některé věci ohledně mimozemských únosů jsou tak neuvěřitelné, že by nezůstal žádný prostor pro pochyby. Tedy pokud tomu můžete, či chcete věřit. A to je ten problém Čtvrtého druhu. Diváky kteří na mimozemské únosy nevěří, tento film rozhodně nemá čím přesvědčit, nebo je v jejich skepsi zviklat. Naopak. Většina se utvrdí v tom, co už slyšeli dřív. Tzn. co neumíme vysvětlit, svádí se na bohy, ufony, nebo duchy a démony, ale pořádné důkazy nejsou. Od doby, kdy pračlověk pobíhal po lese a pokoušel se někoho umlátit kyjem se v tomto ohledu moc nezměnilo. Abych se vrátil k filmu. I když na mimozemské únosy věříte a nevadí vám pokus zapojit do této kauzy i Sumery, budete nejspíš zklamaní plytkostí a nedotažeností některých témat. Což bylo nevyhnutelné, protože jinak by byla stopáž neúnosně dlouhá. Nepřekvapilo by mě, kdyby jsme se dočkali seriálu. Ale ten si nechám klidně ujít, protože se mi nelíbil dokonce ani způsob, jakým byl Čtvrtý druh vyprávěn. Provokativní thriller si představuji úplně jinak.

Jak už bylo zmíněno, je to misch-masch všeho možného, nejvíce pak asi Terminátora a E.T. mimozemšťana. Pokud by se o něco takového pokusila americká produkce, byl by to nejspíš trapný blábolinec. Jenže tady se do toho opřeli Japonci a nějak se jim podařilo udělat z tak děsného námětu vcelku vtipné, milé, akcí protkané sci-fi. Velký podíl na tom mají hlavní postavy, včetně záporáka Mizogučina. Ale aby to zase nevyznělo jako bůhvíjaký trhák. Některé akce jsou jako z 80-tých let, děj je předvídatelný a režisér se často nerozpakuje zaútočit na slzotvorné kanálky nějakou bolavou scénou. Triky jsou vcelku ucházející, i když invence je na bodu nuly. Vše jsme už někde viděli. I když byl pohled na transformersáckou loď hezký a ufon byl roztomilý, bylo to jako koukat se na staré dobré známé. Což je fajn, ale od dobré sci-fi čekám něco víc.

Přestože nepatřím k trekies, zdají se mi tři hvězdičky málo. A to i přesto, že scénář moc překvapivých zvratů nenabízí. Z celého filmu totiž číší poctivá snaha nenudit a udržet poměrně vysoký standard předchozích dílů. I přes lehce nostalgické chvilky, se občas mihne i vtípek, který si vynutí aspoň pousmání. Jako např. narážka na to, že Sherlock Holmes byl Vulkánec :o) Příjemně strávený čas u superlight sci-fi.

Uvěřit Deanu Cainovi že je voják, by dokázal snad jen zarputilý fanoušek seriálu Superman. Stejně tak bylo nad moje síly uvěřit, že ta podivná digitální čmáranice je drak. I z příšerného béčka se může stát kult, když už se zadaří tím správným způsobem pošimrat hranici absurdity a film je sympatický snahou nebrat se vážně. Jenže Dračí klon je tak moc špatný film, že poctivému béčku nesahá ani po kotníky. Od děsné režie a přiblblého scénáře, přes trapné triky až po tragické herecké výkony, jde o neuvěřitelnou slátaninu. Fakt hrozný. PS:podle obsahu uvedeného tady na CSFD, bych málem nevěřil že jde o stejný film. Geniální ukázka toho, že i gigakravina se dá zajímavě nabídnout. Ten krátky psaný obsah, je 100x lepší, než ta hrůza co na vás vybafne z televize.

Toto je poprvé, kdy jsem s povděkem kvitoval, že je nějaký film natočený "americkým stylem". Umím si totiž představit, jak by si s podobným námětem poradil nějaký evropský(např. nejmenovaný severský :o)) režisér. Místo úsměvné i když smutné komedie, by stvořil temné drama se špatným koncem. Sandler má dar buď bavit, nebo prudit. Tady na mě působil kupodivu vcelku civilně a jeho herectví se mi líbilo jen o trochu méně, než výkon Barrymorové. Oba sice s přehledem strčili do kapsy mroži, ale i tak...pro mě příjemné překvapení. 3 1/2

Filmy o zombících mají v žánru hororu zvláštní postavení. Filmaři už pochopili, že potácející nemrtví dnes vyděsí jen málokoho, takže se pokoušejí o "jiné" pojetí. Čím dál více černého humoru a morbidních hlášek, se snaží zamaskovat fakt, že o zombících už všechno víme a že většinu diváků nebaví sledovat, jak se šinou někoho sežrat. Občas se objeví snaha o inovaci, jako např. ve vynikajícím 28 dní poté, kdy se dá mluvit spíše o katastrofickém filmu a kvality scénáře hrubě převyšují standard. Romero se pokusil povstat z mrtvých za pomocí "originální" myšlenky roztřepat obraz a děj nám předložit očima amatérského kameramana. Nu což, není to poprvé a nejspíš naposledy, co se někdo pokouší dodat filmu na věrohodnosti tímto otřepaným způsobem. Když je dobrý scénář, proč ne. Jenže...scénář je nezajímavý a herci jsou...průměrní. Takže nám zbývá jen ta roztřepaná kamera a hromada zajímavých jmen v titulcích. A to mě tedy nestačí.

Přiznávám, že dvě hvězdy jsem dal i podstatně horším filmům, ale při účasti tolika potencionálně dobrých herců... . Zklamání. A tentokrát nemám ani chuť být milosrdný, protože celý film na mě působil nepohodovým dojmem. Postavy jsou nesympatické a speciálně Aniston vypadá příšerně. Snadno předvídatelný děj může být zajímavý, pokud je vyšperkovám slušnými dialogy. To se v tomto filmu neděje, resp. je tu několik pokusů o odhalování zjevných skutečností, které všechny ženy ignorují. Jenže tyto poznámky nejsou ani originální, ani vtipné. I kdybych byl šovinista, stejně by mě Až tak moc tě nežere, nenadchlo a vlastně by mě nejspíš i díky odpornému konci dokonce nas...o. Takto mi postačí jen se ušklíbnout a ucedit mezi zuby, že to byla krávovina.