Martrix

Hahaha há, hahaha ha há! Jak by nejspíš poznamenalo Aronofského aleter ego Joker. A já se přidám, protože matka! je skvělým zdrojem zábavy. Tolik přiblblých komentářů a kritik kvůli filmu, ve kterém si režisér vyřizuje účty s Bohem, lidmi obecně, ale třeba i s fanatiky, nebo jejich odvarem...fanoušky. Nedívá se na to dobře, když někomu citlivému neustále něco berou, znásilňují jeho soukromí, ničí jeho domov a ten koho miluje, tomu jen přihlíží, resp. to svou naivitou způsobuje. Psychologická pecka, která je provrtaná odkazy na bibli, ale současně se snaží zachytit macešský vztah lidstva k naší planetě... Je tam toho vcelku dost, co by mohlo iritovat ty, kteří u filmu chtějí vypnout a nepřemýšlet. Ale matka! evidentně nakrkla i ty přemýšlivější, kteří by se bez toho závěrečného "odhalení" obešli. Ano, chápu. Místy to byl blábol patnáctiletého ekoromantika. Ale...nikdo jiný, než Aronofský se do toho v posledních letech nepustil. Nikdo jiný neměl odvahu vzít miliony dolarů a udělat takovou směsici žánrů. V době, kdy studia jedou na jistotu a děsí se něčeho nového a artová tvorba degradovala; označuje především filmy, které se vymykají mainstreamu. Brzy tak bude za artového režiséra označen i úchyl Tarantino. V takové době se zjevila matka! A nikdo neřeší skvělou Lawrence, ani jak brilantní filmařinu Aronofský předvádí. Řeší se jen to, že je to víc, nebo míň zamotaný, než byla Fontána. Nebo že tomu někdo rozumí málo, nebo naopak že je to alegorický moc transparentně... . Matka! je skvěle udělaný film o něčem, co moc lidí nezajímá, nebo čemu většina z nich nerozumí. Prostě se míjí se spoustou lidí. To ale neznamená, že je to film špatný, ne?

Dva úhly pohledu. Trošku vlezdoprdelácká pointa, kdy zatímco rádobypočestní a ctění běloši páchají v jednom domě zločinné věci, chtějí obyvatelé rasistického Suburbiconu vypudit jejich nebohé sousedy, mírumilovné a slušné lidi, jen proto, že jsou černí. Naštěstí si malí kluci se sociální rovností hlavu nelámou, což symbolizuje závěrečná scéna, kdy si hází míčkem přes plot. To je hodně laciné. Druhý pohled je tak trochu divadelní. Děj se ubírá předvídatelnou rovinou, kdy se dějí věci podle jasného schématu. Tak jako se v divadelních dramatech nenechává nic na pokračování a postavy si během představení svůj osud najdou, tak i v Clooneyho dílku, dostal každý co si zaslouží. Líbili se mi starý auta, postava pojišťováka(Oscar Isaac), vrahouna(Glenn Fleshler ) a to je všechno. Moorovou nemám rád, ale špatná nebyla. Nelíbilo se mi všechno ostatní. Podle mě to je zbytečný film, který poukazuje na rasisimus v 50.letech jen tak letem světem a linku o podvodu/vraždě ukazuje neosobně a bez nějakého hlubšího sdělení. Trochu zajímavá je jen snaha spatlat to dohromady.

Na Vyrobeno v Dagenhamu jsem se podíval jen kvůli Sally Hawkins, která mě zaujala ve Tváři vody a následně přímo uhranula v Maudie. Za jiných okolností by mě film na téma boj o ženskou rovnoprávnost v UK, nechal v klidu. Ne, že bych se zrovnoprávněním nesouhlasil, ale dramatizace na toto téma mi příjdou příliš populistické a nezáživné. A tento film to potvrdil. Jakkoliv mi byly hrdinky sympatické, tak ta zřejmá snaha přizpůsobit skutečnost filmovému formátu, celý příběh "ztuctovatěla". Šablonovitý scénář neumožnil jít trochu víc do hloubky postav, takže Sally byla v roli Rity nevyužita. Jako historický film, mi Vyrobeno v Dagenhamu nic moc nedal a s výjímkou pár úsměvných momentů, jsem se ani nebavil. Komedie to jistě nebyla. Takže jsem spíš zklamaný.

Tentokrát se tvůrci podívali na zoubek upírům. Mulder se snaží ztrátu Dany překonat prací a vydává se lovit vraha, který vysává obětem krev. I přes atraktivitu námětu, se nepovedlo vnést pořádnou atmosféru. Navíc konec je z kategorie...a to je všechno?!

První Jumanji mě nijak zvlášť nezaujal, takže jsem ani přes vcelku solidní ohlasy, nejevil o pokračování zájem. Přesto jsem to zkusil a jsem příjemně překvapený. Čiročirá popkornovka, která má podobnou dynamiku jako Indiana Jones, se kterou sdílí i nekomplikovaný scénář a velkou míru nadhledu. Za to že to funguje, vděčí Jumanji skvělému nápadu vrazit mlaďochy do schránek dospělých hrdinů, potažmo mladou holku do starého chlapa a výkonu všech jejich představitelů. Natáčení si museli zcela jistě užívat, protože vtipných momentů, které těží z toho, že se ocitne mladá kočka v těle Jack Blacka, nebo puberťák v těle Dwayne Johnsona, je ve filmu opravdu dost. I díky tomu nemám potřebu se pozastavovat nad CGI, nebo slabým záporákem. Místo toho se ještě teď pousměju nad čurací scénou, nebo výuce flirtovaní...u všeho byl Jack Black, kterému to opravdu sedlo. Ale ostatní mu sekundovali víc než zdatně, takže k hercům nic, než chvála. Kasdan nabízí lehkou zábavu pro celou rodinu, která mohla mít o 20 min. méně, ale i tak se dá říct, že jde o povedenou dobrodružnou komedii.

Rodiné lapálie v tom nejčernočernějším vydání. Ruby by se ani nemusela moc snažit, aby Ashovu dceru přesvědčila, že má taťku magora. Společně se závěrečným songem, který si vystřihl Campbell, má tento díl takový zvrhle divadelní podtón. Pustit to zrychleně, ubrat barev, přidat světla a ozvučit klavírem, tak je to groteska jak vyšitá.

Pokračujeme tam, kde skončil předchozí díl, tzn. řeší se únos Dany. Mulder zjišťuje, že když jde do tuhého, tak mu nepomůže nikdo. Nikdo mu nevěří, stejně tak jako nikomu nevěří on. Bez Scullyové je sám. Přestože to zní dramaticky, je tento díl slabší, přestože jsou nanebevzetí a následné události klíčové pro vývoj celého seriálu.

Jestli Payn s Taylorem psali scénář dva a půl roku, tak se výsledku zase tak moc nedivím. Předpokládám, že vše začalo vůbec ne špatným nápadem, pak padlo rozhodnutí, že to bude spíš trochu komedie s lehce sociálním přesahem. Něco jako Stepfordské paničky. Jenže pak někdo z chlapců zahlédl Ch. Waltze a rozhodl se připsat pro něj roli. Jenže to narušilo koncept, takže se psaní scénáře trochu zaseklo...uplynul rok a kluci se zase sešli. Možná si předtím vyměnili pár mailů a někoho z nich napadlo, že by mohli trochu víc rozvést tu ekologii... . A k divákově smůle tak i učinili. Možná se sami lekli výsledku už na papíře a možná to byl spontání nápad při natáčení, nebo snad rada manželky...ale vznikla milostná zápletka s už tak dost podivnou postavou vietnamky... . Velká škoda, že se nepovedlo ukočírovat, co vlastně Payne svým filmem chce říct. Resp. chce toho říct moc. Mrzí mě to, protože to mohl být opravdu dobrý film. Komedie, drama, katastrofické sci-fi, nezávislá úleťárna... jako mišmaš toho všeho, je to ale velká rozpačitost.

Laťka je nejen nastavena, ale už od prvního dílu i stále udržována na vysoké úrovni. Kdo zůstal a sleduje osudy Howarda Silka a ostatních postav dál, ten už ví, že sci-fi žánr je ve Dvojím světě pouhou kulisou pro skvělé drama, kde má každá postava dostatek prostoru na to, aby byla prezentována natolik lidsky a reálně, že tady ta plochá optika záporák, klaďas, prostě nefunguje. A když uvážíte, že jde o špionážní seriál s velmi dobrými, ale neokoukanými herci, tak je respekt tvůrcům plně na místě. Každý díl má nějakou scénu, kde jsou velmi silné dialogy. Tentokrát je to rozhovor Howardů...opět na konci dílu.

Ono je vcelku jedno, jestli člověk na vojně byl, nebo ne. Každý ji stejně vnímal jinak. Někdo z pozice Kyslíka, jiný byl šikanista...já byl třeba kuchař. Navíc si každý prošel stádiem od bažanta po mazáka, takže jakás takás spravedlnost tam byla. Kvůli zvědavosti jak to bylo, se na tento skvost nemá smysl dívat. Unylá Vejmělková, skautík Zounar, peripetie vojáků, šablonovitý scénář...je to stejný výblitek, jako většina dnešních českých seriálů. Výjímku tvoří pouze píseň Ivety Bartošové, která svým názvem Dva roky prázdnin (v kontextu s vojnou) působí sice zvrhle, ale kdysi mě spolehlivě každou něděli přivábila k naší TV Orava a já se pak těšil, až se stanu taky vojákem. No...dnes už z toho snad nikdo nezblbne, ale vopatrně...propaganda je sviňa.