Martrix

Tak nám Baron Šáša nějak vyměk. Tentokrát bylo těch opravdu kontroperverzních momentů pomálu a spíš než šokantní třeskařice, to bylo takové občůrávání nohy americké politice a pseudokazašskému patriarchátu. Duchoprd předchozího filmu byl k pocítění pouze v první polovolovině filmu, pak už to bylo pofidérně holý_úd_ské. Přesto je trochu kruté tahat Borata za varle, protože nic moc hubutlemícího nám distribučníci v poslední době nedopřáli. Navíc pár fŕků mi z hlavy dostane asi až pan Alzhumr. Ale raději tam budu mít tento výhnusek Šáši kanallizátora, než všechny ty covidorozpravy, kterými je teď digiozón zamořen.

Jednoznačně nejslabší film Xuniversa. Herci i postavy byly vcelku v pořádku, ale dostaly se do špatného příbehu. Scénáristicky jde o primitivní, naprosto nezajímavou a mezi X-Meny nepříliš dobře zapadající rutinudu. Spíš než sci-fi a horor, je to lesbická romance, která je strašidelná asi tak jako Ghost Rider. Většinu sledovačů Doom Patrol napadne, kde se Boone vcelku vydatně inspiroval. Bohužel ale neobšlehl i tu promakanou psychologii postav, kterou se DP pyšní. Tohle se prostě vážně nepovedlo a Noví mutanti tak zcela po právu skončí na komiksovém smeťáku společně s kousky jako Jonah Hex, Fantastická čtyřka, nebo již zmiňovaný Ghoustič, kterého místy připomínají i trikově.

Po první epizodě jsem byl trochu zklamaný, protože jsem si představoval, že půjde o seriál s postavou, která bude sociálně dysfunkční zábavným způsobem podobně jako třeba Sherlock, nebo Saga. Po druhé epizodě jsem měl pocit, že je to spíš román pro ženy s šachovou tématikou. Což je zvláštní kombinace, protože třeba já jako šachista moc ženským románům nedám a ženy zase nemohou ocenit ty dlouhé pasáže, kde se odehrávají šachové partie. Nicméně neodradilo mě to, protože knižní předloha je v tomto případě jednoznačné plus. Všechny dosavadní adaptace knih Waltera Tevise se bez výjimky podařily a DG k nim už teď patří také. Další epizody jsem schroustal i přes tu hodinovou stopáž naposezení. Ta předposlední pak byla vrcholem celé série, což ale neznamená, že by ta finální byla slabá. Vůbec ne, vlastně slabá nebyla žádná. Netuším kolik lidí hraje šachy, ale já jsem díky Dámskému gambitu hrdý, že do toho klubu patřím a současně smekám před Netflixem, že do takového projektu šel. Neumím si představit, jak takový příběh vnímali lidi, kteří o šachu nic neví, ale díky nádherné výpravě a skvělým hercům, jistě nepřišli zkrátka. Anya Taylor-Joy byla excelentní a nezbývá než doufat, že si začne vybírat projekty, kde bude moct takový výkon zopakovat.

Lehounká a hravá režie, spousta vtipných replik a hlášek, zábavné ústřední trio. Proti tomu krimi zápletka, která je zbytečně složitá a zdlouhavá, navíc jakoby sloužila jen jako pozadí pro všechno to špičkování a interakci mezi hlavními postavami. Takže ano, forma tady dává na frak obsahu. To ale pořád neznamená, že je to špatný film...vlastně je ta forma natolik fresh a herci natolik sympatičtí, že spousta lidí nad nějakým obsahem mávne rukou. PS: Val Kilmer mě jako herec nikdy moc nebral, ale tady zabodoval.

Před cca deseti lety jsem to nedokoukal. A dnes vím proč. V té době jsem byl celý jaksi zrychlený a neměl jsem trpělivost vyčkávat, jestli se z toho divného příběhu vyklube nějaká solidní pointa. Abych si film užil, potřeboval jsem, aby všechno dávalo smysl, nebo aspoň někam směřovalo. Ale hlavně aby ve mě film rozjitřil nějaké emoce, nebo mě aspoň přiměl k zamyšlení. Takový skoro art-snob. Dnes už samozřejmě vím, co od Coenů čekat a umím docenit luxusní herecké obsazení, skvěle napsaný příběh, ale hlavně tu šotkovskou pointu. Vlastně jsem se po dlouhé době smál nahlas. Posledních pět minut rozhovoru CIA hlavounů je bratrské pošťouchnutí diváka od tvůrců...takový fórek, kdy si z vás někdo vystřelí a vás se to nejenže nedotkne, ale skvěle vás to pobaví. PS: co se týče hereckého obsazení a vykreslení postav (zábavně bizarních), jsou pro mě Coenovi s Tarantinem asi TOP tvůrci.

Tak takové "komedie" u nás umíme taky. Zaručené taháky s mizerným scénářem, předvídatelné, stojící jen na jednom dobrém nápadu a hercích. Obsah/námět zní jako severský bizáreček s obrovským potenciálem pobavit. Jenže ve výsledku to na pořádné fóry nemá koule a sledujeme melodramatický příběh o pomateným Finovi, který se plácá ve vztazích. Mikko je ale tak pomatený a divný, že vám nedává smysl, jak se mu vlastně podařilo dožít dospělosti,natož čím vlastně okouzlil dvě krásný ženský. Jeho divnost mi nebyla vůbec sympatická a nebyla ani zábavná, nebo dojemná. Stejně tak tvůrci vytěžili velmi málo z rozdílů mezi Finskem a Švédskem; je mi jasné, že pár narážek mohli pobrat jen zasvěcení, ale pořád to bylo slabé. Do televize na úterní večer, jako alternativa ke sledování kvalifikace na MS v curlingu dobrý, jinak bída. PS: Josephine Bornebusch v brunete verzi byla k sežrání a 70% mého hodnocení jde za ní a 20% za lákavým názvem-skvělý marketingový tah.

První polovina třetí řady měla mnoho momentů, které mi daly vzpomenout na skvělou první řadu. Banda potrhlých ženských v Las Vegas, několik vtipných wrestlingových čísel, prostě zábava. Jenže pak to celé chytlo ten hnusný hollywoodský puch, kdy se vše začalo motat kolem utlačovaných minorit v čele s homosexuály... . Je to frustrující, sledovat jak se do všeho zakomponovává tuhle téma rasismu, tuhle sexuální dezorientace, šovinismu... . U GLOW je to o to víc patrné, protože při natáčení první řady, nebyly ty tlaky na tvůrce tak intenzivní; navrch měl příběh, humor a umělecká svoboda. Otevřený konec odkazuje na plán natáčet dál, ale pokud by se měla čtvrtá řada ubírat tímto směrem, nechám si ji asi ujít.

Bohužel se z druhé řady vytratilo to, co mě bavilo na GLOW nejvíc. Najednou se namnožily klišoidní soapoperové zápletky a někam se vytratil ten ženský prďácký humor...resp. ano, pár vtipných scén tam bylo, ale ty rozmázly melodramatické linky. A rozhodně nepomohla prodloužená minutáž některých epizod. Naštěstí zůstaly skvělé postavy, ale to vystačilo jen na důstojné doklepání řady. Na tu poslední se podívám, ale tentokrát jsou má očekávání pořádně níž. Pořád hodnotím za 4*, ale tentokrát jsou hodně odrbané.

Je to udělané luxusně a každý dolar je vidět, ale co naplat, když je to samý nesmysl a víc než cokoliv jiného, jde jen o exhibiční fan service. Našel bych minimálně 50 epizod z animovaných klonových válek, které měly mnohem lepší příběh. A námitka, že se to jen rozjíždí neobstojí, protože to bude nakonec stejně mdlé, jako celá první řada. Chápu nadšení SW milovníků, lepší cokoliv, než nic, ale pro běžně náročného diváka je to slabota...a podotýkám, že Favreau je jeden z mých oblíbených tvůrců.

Los Angeles v roce 1985. V rádiích houkají Alphaville, stojí se fronty na Návrat do budoucnosti a velkým tématem je studená válka s Ruskem. Nicméně ve stejné době je na vrcholu i wrestling. Pro většinu světa zcela nepochopitelná zábava pro tupce, pro američany národní..."sport". Nemůžu říct, že bych mu propadl, ale díky filmům jako Souboj s rodinou, Wrestler a právě seriálu GLOW, jsem schopen vnímat tuto zábavu víc než jen smířlivě. A aby taky ne, když je GLOW tak skvěle napsaná estrogenová lázeň. Od první epizody si mě tvůrci získali a celou řadu jsem sjel na jeden zátah...aby taky ne, když jsou epizody tak krátké. Jde o krásný příklad toho, že ženy mají skvělý smysl pro humor, že si ze sebe umí střílet a že jde napsat seriál postavený na převážně ženských postavách, aniž by někoho napadlo, že je to feministický zvratek. Paradoxně by se spíš mnohým mohlo zdát, že jde o velmi sexistickou zábavu. A tou nepochybně ženský wrestling je. GLOW je ale především dramedie o wrestlingu a životě lidí, které dal dohromady. Objektivně to není pětihvězdičkáč ...snad jen tři epizody byly za 5*, ale subjektivně mi to udělalo velkou radost. Vysloveně jsem si to nemoralizování, ale především ty Nádherné ženy wrestlingu užíval.