Rocky62

Atmosféricky vyladěné do nejmenšího detailu a jistá nepředvídatelnost v ději rovněž nechybí. Zvrácené podsvětí velkoměstského porno průmyslu je efektně zakomponované do příběhu a skrze netradičního J. Phoenixe je vyjádřené se vším všudy. Brilantně vyšponované finále s gramofonem je dechberoucí a na hollywoodskou produkci nikterak přepálené. Démonický a inteligentní snímek. 80%

Mimořádně zdařilý dokument, jehož poutavé vyprávění o hrůzách osvětimského pekla má z informačního hlediska velký přínos. Jsou zde vypovězeny nepříliš známé informace, ukázány téměř neznámé fotodokumentace. Dobové záběry střídají ty současné a závěrečná kriminální část věnující se případu Karla Höckera je nanejvýš působivá. Nechybí ani znamenitý hudební podkres, který už tak mrazivé téma jen efektně podporuje. 95%

Nikolaev chtěl udělat za málo peněz hodně muziky a pro jistotu neudělal žádnou. Tolik dramatická a celosvětově známá událost, jakou vyhlazení Lidic bezesporu je, si zasloužila daleko velkolepější zpracování. Emoce velmi slabé, především v části samotného vypálení, které na mě nijak nezapůsobilo. O nudném a necelistvém příběhu ani nemluvě. Vzhledem k velké propagaci jsem očekával mrazivé srdceryvné drama, které diváka položí do kolen. V režisérově snaze mělo dle mého názoru být co největší přiblížení skutečnosti, což se nestalo. Coby rekonstrukce historické události u mě značný podprůměr. 45%

Veškeré počiny o holocaustu, které jsem doposud shlédl, byly procházkou růžovým sadem. Nezbývá mi, než souhlasit s ostatními uživateli, kteří byli tímto dokumentem patřičně zhnuseni. Autoři se nesnaží ukázat nacistické zrůdnosti v tom nejhorším možném světle, ale pomocí autentických záběrů ukazují to, co se skutečně odehrávalo. Co se týče kvality, lze hovořit kladně. Seznamování s jednotlivými koncentračními tábory je poutavé a při těchto chvílích, které se skutečně nedají popsat a v historii lidstva jsou jednoznačně tím nejčernějším a nejzrůdnějším obdobím, je divák emočně roztrhán( pokud to není ovšem neonacista). Bez pochyby nejmrazivější a nejděsivější záběry, jaké kdy vznikly.

Bizarní, ale zároveň umělecké dílo, které, co se týče výstřednosti asi jediné svého druhu. Sofistikovaný a přesto nezmatený příběh s důmyslně laděnými vedlejšími liniemi vyvolává rozporuplné pocity a divák odchází od obrazovky s hromadou myšlenek a otázek. Postavy brilantně vykreslené (fanatický důstojník, překvapivě neodpudivé dítě a démonický "pohádkový" Faun). Formálně impozantní a hudbu jsem si pískal ještě dva dny po projekci. Skutečně ve všech ohledech znamenitě odvedená práce, ve které je ohromná dávka fantaskní tvůrčí invence. 85%

Několik scén působivých, ovšem jako celek mě Way Back emotivně minul. Kombinace poetických scén s těmi naturalistickými nějak nefunguje a z tohoto hlediska má film trochu tříštivý dopad na diváka. Jednoznačně chybí příprava na útěk a vypilování charakterů. Zaujme snad jen potrhlý C. Farrell a syrový Ed Harris. Přírodní scenérie zručně nasnímané (Gobi, Tibet), ovšem přesto je snímek pro mě pouze filmařsky uhlazenou směsicí odfláklé dobrodružné výpravy konané hrstkou nepříliš přesvědčivých uprchlíků. Zkrátka nic překvapivého, z čeho bych si musel sednout na prdel.

Jako sociální drama vcelku průměrná záležitost plná otřepaných klišé, ovšem coby sportovní snímek nadprůměrná věc. Počáteční nesympatie k hlavní postavě záhy vystřídal obdiv. Nechybí dramatické situace i hluboké dialogy, zejména v situacích, kdy Frosty ( skvělý G. Butler) hovoří o podstatě oceánu, o vztahu člověka k němu apod. Některé scény přicházejí znenadání a zůstávají neobjasněny, ovšem přesto bez vlivu na zážitek z filmu. Sentimentální závěr přijde k chuti a divák odchází od obrazovky z pocitem, že poznal heroickou osobnost s vůlí pevnou jako skála, která se mu v rozhodujících životních okamžicích stane inspirací. 75%

Mezi akční klasiky devadesátých let Out for Justice bez pochyby patří a v Seagalově filmografii se jedná o nejbrutálnější článek. Většina scén nekompromisních a prostředí drsného New Yorku má patřičný efekt. Steven ve vrcholné formě a W. Forsythe je démonický záporák. Scénář je pravda trochu jednodušší, ale v tomto případě lze tento nedostatek bez problému akceptovat. Divácký požitek spočívá hlavně v přehledné akci a zejména na efektivních bitkách. Ostrý snímek, který se nikde nezdržuje a jde rovnou k věci. 75%

Řádně zpracovaný dokument, který se opírá hlavně o přesvědčivé důkazy o Hitlerově konci a zbytečně neprovokuje diváka s fantasmagorickými nápady, viz Tajemství dějin: Hon na Hitlera. Řeči o útěku do Argentiny, či odlet ze samotného Berlína jdou stranou a tvůrci přicházejí s racionálními fakty. Pasáž s výkopem údajné Hitlerovy hrobky je působivá a samotný závěr z Kremlu rovněž. Přínosná a poutavá záležitost. 80%

Ačkoliv jsem byl zpočátku vůči filmu skeptický( TV film, nepříliš přesvědčivý Robert Carlyle), přestaly mi již po necelé půl hodině tyto dva aspekty vadit. Přes tříhodinovou stopáž je zde minimum hluchých míst a agresivní Hitlerův vzestup drží téměř po celou dobu diváka v napětí. Detailní rozprava o jeho osobním i profesním životě je dle mého názoru historicky přesná a z hlediska filmového zpracování se jedná o dost možná nejkomplexnější biografii. I přesto, že se film odehrává v době, kdy ty nejzrůdnější činy měly teprve přijít, běhá i tak v některých sekvencích mráz po zádech (smrt Ernsta Röhma, údajné sexuální úchylky s neteří Geli či zanícený antisemitismus vyjádřený během řečnění.) Z tohoto pohledu je Hitler: The Rise of Evil velmi funkční a má i své nesporné filmařské kvality.