Ukradená bitva

Nenápadná, přesto velmi zábavná fraška s rozmáchlými kostýmy a bezva hláškami. Josef Kemr hraje tu hraje 12 let před "S čerty nejsou žerty" skoro stejnou roli a prakticky stejně vypadá. Hromada českých herců (mnohdy předabovaných) a pár východoněmeckých tu rozehrávají něco mezi tuzemskou a zahraniční komedií. Je to ale možná trochu dlouhé a roztahané, takže kdyby se trochu prostříhaly ty hluché pasáže, mohlo to být i na plný počet. (21.01.2015)

Český rodák Erwin Stranka dokázal, že spojení německá komedie nemusí znít pokaždé jako neslučitelné. Ukradená bitva se coby výpravná koprodukce z východního bloku viditelně inspirovala francouzskými kostymními veselohrami dobrodružného ražení, ale naštěstí si jde svou vlastní cestou a víc než do akce plné gagů se pouští do originálně pojatého absurdního humoru. Nejvtipnější hlody má zde mnohokrát ostrou ironií posedlý vypravěč, který komentuje dění prusko-rakouské války s neotřelou nadsázkou, už třeba jenom úvodní seznámení s královskými velikány jako batolaty nebo glosa o vzniku písně Stojí voják v širém poli... no a takovými scenáristickými perlami je tento film přímo protkán! Kdyby vznikla Ukradená bitva ve Francii, dokážu si v roli nenapravitelného lotra Käsebiera živě představit Belmonda. Manfred Krug je zcela odlišný typ a rovněž lze přičíst k dobru, že se nesnaží Belmonda ani kteréhokoliv jiného legendárního Francouze napodobovat a dopřává své postavě zcela vlastní styl svérázného komického hrdiny ve víru velkých věcí, který v Krugově podání má nakonec blíže k prosťáckému Švejkovi. „Sýropivec“ měl ve scénáři štěstí na spoustu humorných situací a hlášek, tak se nám tím světem postiženém válkou hravě loudá a vypořádá se bez potíží s každou zapeklitou situací. A nejen u nezapomenutelné scény před neuskutečněnou popravou jde o funkční zábavu, která má i dobrou atmosféru. Neboť Käsebiera u všech vylomenin provází nádherná písnička z dílny Zdeňka Lišky, v české verzi zpívaná Josefem Zímou. 80%     . . . . .         „Vážně jsi nikoho nezamordoval?“ / „Ne, pokud vím, budu první mrtvola ve svý kariéře.“ (18.12.2020)

Film tak trochu ve stylu Fanfána Tulipána, ale chybí mu ta Fanfánovská jiskra a hlavně humor. Celkem průměrný snímek je tak trochu satirou nejen prušáctví, ale i poměrů v rakouské armádě. No a pruského krále a jeho protějšek Karla Lotrinského pěkně znectil. Udělal z nich párek, když už ne debilů, tak hodně prostoduchých dušiček. Celkem průměrný snímek, podívat se jednou, případně i podruhé, ale ža za hodně dlouhou dobu a stačí. (22.04.2012)

Poslední dobou jsem byl sice párkrát mile překvapen, ale tento film plně vystihuje tolikráte v vtipech řečený fakt, že Němci a humor, to nejde moc k sobě. Resp. humor tam možná je, ale není směšný. Co mne zaujmulo bylo nasazení známých herců a hlavně výprava, která vzhledem ke kostýmům a období ve kterém se film odehrával musela být nákladná. Herec hrající Käsebiera mi byl ale vrcholně nesympatický. Tenhle film je spíše pro milovníky tohoto období než pro milovníky pořádné satiry a komedií. Tři dělové kule. * * * (13.01.2016)

Historická fraška, na které mi přišlo nejzábavnější sledovat, kdo koho z německých ale i českých herců nadaboval (Růžičkovou Zita Kabátová, Husáka František Němec atd.). Všem dominuje laskavý hlas vypravěče Eduarda Cupáka. Námětem podobný film, kdy jedna armáda obléhá druhou, a obhájci se dalekohledy tryzní, copak dobrého mají jejich soupeři k obědu, zatímco oni okusují (v tomto případě i psí) kosti, jsou Galantní slavnosti. (27.01.2013)