Keanu Reeves

Neprůhledný výraz, maximálně nejasné výroky, slušná paleta ztvárněných typů postav a život jako řada nešťastných příhod ponechaných bez komentářů.

V havajštině jeho jméno znamená chladný vánek nad horami. Keanu Reeves z masa a kostí ho ještě rozšiřuje o notnou dávku nevyzpytatelnosti. Patří k nejznámějším hercům své generace, přesto je jedněmi kritizován, druhými zbožňován a jeho herectví je přijímáno jen váhavě. Kontroverzní postava na většinu otázek odpovídá „no comment“ nebo jakkoliv jinak vyhýbavě. Výsledkem zdání je herec, který předstírá inteligenci nebo hloupost? Jisté je jen to, že tento muž s kanadským občanstvím může být synonymem pro velkou neznámou. Dojmu neobyčejnosti pomáhá i jeho životní role obávaného hackera Nea v černém z trilogie Matrix.

Kdybychom přeci jen chtěli poodhalit podivnosti okolo Reevese, musíme začít v Beirutu, kde se narodil nekonvenční Angličance a čínsko havajskému geologovi. Za dva roky ke Keanuovi přibyla sestra Kim. Rodiče se brzy rozvedli a tančící sboristka Patricia, matka se silnou vůlí se se dvěma dětmi přestěhovala do New Yorku. Keanu dostal svého prvního nevlastního otce, divadelního a filmového režiséra Paula Aarona a rodinka se přestěhovala do kanadského Toronta. Za chvíli režiséra nahradil rockový propagátor Robert Miller a čtvrtý manžel, majitel kadeřnického salonu, Jack Bond. Se svým biologickým otcem, Samuelem Nowlinem Reevesem se Keanu setkal ještě jednou, když mu bylo třináct. Od té doby již nikdy nebyli v kontaktu. Také proto, že Samuel skončil za mřížemi pro své obchody s heroinem.

Keanu začal chodit do školy v Torontu, ale jak se obměňovali členové rodiny, do níž v polovině sedmdesátých let ještě přibyla nevlastní sestra Karina, střídaly se i školy, které navštěvoval. Také proto věčně patřil k těm nejhorším žákům. V době střední školy si zamiloval dvě docela nesouvisející věci – lední hokej a herectví. Byl úspěšným brankářem školního týmu na De La Salle College a dokonce si vysloužil přezdívku „Zeď“. V sedmnácti školy úplně nechal a živil se broušením bruslí v obchodě s nejrůznějšími potřebami pro svět kluziště nebo taky jako manažer obchodu s těstovinami v Torontu.

Přišlo několik jevištních rolí a snad ještě víc televizních. Pořád to ale nevypadalo, že by s některou z nich prorazil, agenti mu doporučili změnit příliš exoticky působící jméno, ale nebylo to nic platné. Tou zásadnější příležitostí byl film z hokejového prostředí Youngblood v roce 1986. Od té doby se ho filmové úspěchy poměrně drží a diváci si už dávno zvykli na netradiční jméno jeho dosti exoticky působícího nositele. Asi tomu tak mělo být, že se proslavil jako Keanu Reeves, kdo by dnes znal nějakého K. C. Reevese, jeden z jeho začátečnických pseudonymů? Po dokončení tohoto filmu, který vznikl v Kanadě, sbalil Reeves kufry a se třemi dolary a adresou prvního z nevlastních otců v kapse vyrazil za hollywoodským sluncem (a slávou).

„Měl jsem noční můru, že mi dají na náhrobek - hrál Teda“

Docela záhy z něj byla star teenagerovských fantasy komedií Bill & Ted's Excellent Adventure a Bill & Ted's Bogus Journey. Přitom, když v roce 1989 přišel na konkurz, usiloval o roli Billa, zatimco kolega Alex Winter o postavu Teda. Nakonec oba dostali roli toho druhého a pak už jen úspěšně cestovali napříč časem. Herec s kanadským pasem na nočním stolku paradoxně dostal role hned ve třech filmech, které přímo nesou jméno některé z částí USA. První byl Princ z Pensylvánie (1988), následovalo Moje súkromné Idaho a Medové týždne bez ženícha, v originále nazvané Feeling Minnesota. Zdálo se, že je předurčen k hraní problémových moderních mladíků (River's Edge), ale zanedlouho víceméně dokázal, že zapadne do vážnějších dramat, jako bylo Rodičovství (Parenthood, 1989), s nadsázkou líčená tragická cesta výchovy se Stevem Martinem. Ovšem stejně tak mu jako ulitá padla i černá komedie Milujem ťa na smrť.

Se začátkem devadesátých let měl skutečné štěstí na role ve velkých filmech. Odstartovaly to už Frearsovy Nebezpečné známosti z roku 1988, kde si zahrál (jak jinak s jeho image) rytíře Dancenyho ztraceného v lásce k naivní Cécile a v sítích markýzy de Merteuil (Glenn Close) a vikomta de Valmont (Johna Malkoviche). Následoval Coppolův Dracula a role (opět jak jinak) elegantního Jonathana, milujícího snoubence krásné Miny, který záhy bloudí Draculovým hradem. Rok nato se objevil v shakespearovském Veľa kriku pre nič, v režii žánrového specialisty Kennetha Brannagha a samozřejmě s Emmou Thompson, bez níž se podobné kousky prostě netočily. Tuhle úspěšnou řadu zakončil legendární Bernardo Bertolucci a film Malý Buddha, kde mu patřila titulní postava jedné z hlavních vrstev filmu. Tohle všechno stačil zapsat do své filmografie ještě před tím, než v roce 1994 přišel první skutečný blockbuster jeho kariéry – Nebezpečná rýchlosť. Film s celosvětovými zisky 300 milionů $ rázem udělal z Keanu Reevese i Sandry Bullock hvězdy žánru akčního thrilleru. Vzbudilo rozruch, když odmítnul 12 milionů $ za druhý díl. Ale Reeves nekompromisně zvolil návrat do Kanady, aby si zahrál si vysněného Hamleta na jevišti. V Kanadě žije dodnes.

V polovině devadesátých let tak doslova zvolnil rolí vojáka vracejícího se z druhé světové války, jež nás provedl slavnostmi vinobraní a zelenými vinicemi v západu slunce, tak jak je s chutí zobrazilo prosté romantické drama Procházka v oblacích. Tohle odlehčení se mu poněkud zvrhlo a ve stejné době bohužel stvořil ještě Johnny Mnemonice s do hlavy implantovaným datovým čipem ze sci-fi Johnny Mnemonic. V roce 1997 se ale vrátil v plné formě v roli ďáblova advokáta s Al Pacinem a Charlize Theron (Ďáblův advokát). A to ještě nikdo netušil, že Keanu zanedlouho nasadí černé brýle v režii bratrů Wachowských a oživí tak svou dosud nejrozměrnější filmovou roli – mladého počítačového experta, vydávajícího se do boje o budoucnost lidstva. Úspěch byl obrovský a prvnímu Matrixu následovaly v roce 2003 dvě pokračování. Na začátku nového tisíciletí se tak Keanu zase rozjel. Odmítnul část svého honoráře za Náhradníky (2000), aby zbyly prostředky i na angažování Gene Hackmana. V Novembrové romanci (2001) se po Ďáblově advokátu znovu sešel s Charlize Theron, ale sladkobolné romantické drama skončilo dost neslavně. Reeves kvůli němu alespoň neodmítnul žádnou nabídku, zatímco Charlize tak přenechala hlavní ženskou roli v Pearl Harboru Kate Beckinsale. Reeves však má s odmítáním rolí své zkušenosti. Po odhozené Nebezpečné rýchlosti 2, poslal k vodě teplé místo v thrilleru Neľútostný súboj (1995) s Al Pacinem a De Nirem. Důvody v podobě vysněných divadelních úloh se střídají s potřebami zakoncertovat si se svou kapelou.

„Jsem Mickey Mouse. Lidi neví, kdo je pod kostýmem.“

Hokej zůstává stále jeho koníčkem, a když v roce 1991 potkal v supermarketu bubeníka Roba Mailhouse se znakem detroitského hokejového klubu na svetru, zeptal se ho Keanu, zda nepotřebují brankáře. Jenomže Reeves nemiluje jen brusle, ale taky svou basovou kytaru. Nakonec byl z toho setkání základ jeho dnešní kapely Dogstar. Přizvali ještě jednoho kamaráda a začali hrát v jakési garáži. Od roku 1995 vydali tři alba a Reeves napsal pár textů.

Soukromí, které si pečlivě střeží, často ještě rozostřuje zmatenými výroky ve skromném počtu příležitostných interview. Přesto už při letmém pohledu na Reevesův život lze zahlédnout pár stránek z černé kroniky. River Phoenix, jeho herecký kolega z filmů Milujem ťa na smrť a Moje súkromné Idaho, zemřel na předávkování, jeho sestra Kim onemocněla leukémií, přítelkyni Jennifer Syme se o Vánocích 1999 narodila mrtvá holčička, které chtěli dát jméno Eva a sama Jennifer zemřela při autonehodě na jaře roku 2001. Keanu Reeves tvrdí, že nikdy nic neplánoval a nehodlá to měnit ani dnes. Své svobodomyslné představy naplňuje hlavně ve svých zájmech. Užívá si surfování, jízdu na koni a v první řadě motocykly. Zřejmě se mu nezdá nijak víc zásadní, že jeho noční jízda kaňonem bez zapnutých předních světel, skončila srážkou se skálou, že z roku 1987 má jizvu přes celý hrudník a břicho nebo že v roce 1998 skončil v krunýři. Když se řítil ulicemi Los Angeles, byl pro změnu zatčen za jízdu v opilosti. Mezi těmito Reevesovými koníčky působí téměř nepatřičně jeho záliba v knihách, konkrétně v Shakespearovi, Dostojevskim a Mannem.

Keanu Reeves vám může být sympatický jen pokud máte rádi tajemné bytosti, o kterých nevíte, co přesně si myslet a co si myslí oni. V jiném případě si stačí užívat filmové postavy, jimž propůjčuje svoji tvář a neptat se, kdo je ta osobnost pod kostýmem. Stejně je skoro jisté, že se to nikdy nedozvíme.

ČSFD.cz