Muž taiči

Vlastně docela fajn ozvěna osmdesátkových arénovek, která v úvodních 30 minutách dovede i celkem slušně strhnout vymazlenými souboji. Jenže kolem půlky se začne děj tříštit víc než kosti, Keanu začne být extrémně k smíchu, což vygraduje k léty profajtovaným obratům a finále, které nejenže film nevygraduje, ale vyloženě degraduje směrem k posmutnělému "hmmm". Komu nevoní osmdesátkové ozvěny a při vandammovských roznožkách už nemívá příjemné mrazení v zátylku, může jít pohodlně níž. (19.08.2013)

Man of Tai Chi odhalí všechny trumfy i slabiny hned v prvních minutách. Jedna vynikající bitka střídá druhou a snad díky tomu příběhu kolem Chi mi v tomto ohledu sedl mnohem víc než třeba univerzálně vyzdvihovaný Raid. Problém je, že právě ty bitky jsou tím jediným, co se na filmu jednoznačně podařilo, zbytek je v lepším případě nudná výplň, v horším málem komedie. Reevesovi, který si vysnil roli hotového satana, totiž nechybí charisma dokud mu polovinu kamenného výrazu zakrývají černé brýle, popřípadě se zrovna kroutí v nějaké ukrutně macho bojové póze. V těchto chvílích bych neměl problém v něm toho perfektního záporáka vidět. Jenže když se velkou většinu svých scén marně snaží hrát, všechny dojmy o tom, jak stylový film se mu to povedlo natočit, jdou do kelu. Díky Tygrovým perfektním kreacím jsem se ho ale rozhodl vytěsnit z vědomí a tak jsem si jeho režisérský debut užíval. (25.11.2013)

Keanu své fandovství nezapře. Za necelé dvě hodiny se tu divák dočká obrovského počtu soubojů. Některé jsou na hodně vysoké úrovni a možná jen znalci bojových technik mohou ocenit rozdíly ve stylech. Oproti žánrovkám z minulého tisíciletí má Muž taiči navíc výhodu ve vývoji postavy. Protože ten vývoj je vlastně samotnou zápletkou, nebudu více prozrazovat. Řemeslně Neovi nejde nic vytknout a tak je jedinou kaňkou samotné finále. Sice si ho asi každý přeje, ale je bohužel znát, že někdo je holt mistr a druhý pouze učedník. (30.04.2014)

Tak nám Kínu dostal pár komouškých Jüanů, aby debutoval, a dovezl zpátky z Číny kontejner narvaný bezskrupulózním plagiátem, který by mohl z fleku zamířit do vietnamských tržnic. V osmdesátých letech by možná tyhle trampoty zabijáckého, ťamanského chiropraktika, co se svými třicet kily porovná v aréně záda a klouby všemožným stokilovým hovadům, protože má vytuněné Či, kterým dokonce dokáže do dvou metrů i vyváženě zabít, vzbudily nějakou tu drobnou erekci u fanoušků Fandamovek, ale ve 21. století se tomu musí smát i obstarožní otyloňové, co na nich vyrostli. Navíc ta komediální vložka, kdy ze sebe Neo nakonec udělá kataristického mistra nad mistry, skáče tam jako malé slůně, snaží neohrabaně zabít svého ortopeda a všechno to maskuje střihem, je vskutku k popukání. Naneštěstí své Či tolik netrénoval, a tak je v pi-Či jak s rolí, tak s celým filmem. Skvělý Auwais se v tom jen tak prošel a trochu protáhl a já moc doufám, že na to v provincii Šen-si pár zotročených rolníků skákne do Cinestáru a pro obrovský sukces jedničky tak bude mít Kínu příležitost udělat ze sebe čuráka i ve dvojce, jenž bude o bojové akupunktuře s názvem Man of needle penetration (17.07.2013)

Keanu Reeves už si zahrál všelijaké role. Dobré, zlé, ale i neutrální. Tady k tomu přitočil status režiséra a toho bych pasoval na kupodivu dobrého. Kupodivu proto, protože je to jeho debut a od toho nikdy nevím, co čekat, když ho má na starosti herec. Keanu se s tím ale popral poctivě. Film je o soubojích, což je ironie, protože samotné Tai chi s bojem příliš společného nemá. Souboje tady ale i tak nemají chybu. Je jich docela dost a kamera stativ drží kupodivu tak, že z něj filmovej pás jen tak nevyklepe. Teda jen v případě, že Keanu nenatáčel na digitál. Ten by filmovej pás těžko nabízel. Ale zase by mu mohla vypadnout nějaká ta paměťová karta. Film jako takový je nicméně o soubojích a to je to nejpodstatnější, co nabízí. Všecko ostatní je jen snůžka všeho možného, co už bylo v televizi na tisíc způsobů. (07.05.2014)