John Wick: Kapitola 4

Brutální akční jizda,která v sobě opakuje už viděné a přijde s pár novými nápady v přehnané délce ke třem hodinám. Pro mě je to už skoro karikatura a definice zbytečných scén a postav (kdo měl kdy význam kromě Johna?). Přesto jde o úžasnou ukázku schopností dnešních kaskadérů, techniky, fyzického odhodlání a choreografie. Střelnice v domě že Sacrecour "že shora" je naprosto luxusní. Mytologie ani příběh už nemá co nabídnout. Jsem rád, že je (snad) konec. PS: kdyby Donnie Yen řekl,že s ním je síla,dal bych 5 za ten crossover. (27.03.2023)

Nejlepší akční série všech dob. Teď už je to zkrátka jasné. A že čtvrtá kapitola trvá skoro tři hodiny? Aby ne, když má každá akční scéna asi tak třicet minut :) Jenže jaké akční scény to jsou! Něco takového jsem ještě vážně neviděl, natož v kině, a myslím, že už ani neuvidím, pokud tedy nevznikne Kapitola 5. Chad Stahelski využívá všechno, co sebe i Johna Wicka naučil v předchozích dílech, a staví mu do cesty nové překážky a nutí ho hledat nová řešení. Ze všeho nejdůležitější ale je, že příběh, který ta strašlivě groteskní jatka spojuje, není vůbec hloupý. Úvodní citace Lawrence z Arábie je sice spíše takový vtípek, ale po chvíli přijdou na řadu "leoneovské" hodinky s hracím strojkem a tušení, že ačkoliv budou padouši zase umírat po stovkách, nakonec půjde o westernový duel jednoho proti jednomu. John Wick se k němu propracuje bondovsky světoběžným způsobem a v zajímavé společnosti zabijáků, kteří mu sice jdou po krku, ale jsou tak skvěle napsaní a motivovaní, že vlastně fandíte i jim. Příběh totiž klade velký důraz na různé podoby přátelství, a to já mám rád. A jestli tímhle filmem Wickova cesta končí, lepší konec si nemohl přát. (09.04.2023)

John Wick je určite jedna z najlepších sérií súčasnosti, ale po predchádzajúcom diely, ktorý ma síce bavil, ale dejovo už nič zaujímavé neponúkol a prišlo mi, že sa tvorcovia začínajú dosť opakovať som už bol pri očakávaní najnovšieho pokračovania radšej trochu opatrný a ešte pri takejto epickej dĺžke, ale vôbec nebolo treba, párne diely sa mi tu páčia viac, než tie predchádzajúce. Neviem, či táto stopáž bola až tak nevyhnutná, možno od opakovaných pozretí trochu odradí, ale to nič nemení na tom, že som sa tu vôbec nenudil, čo ma teda prekvapilo, stále sa tu niečo deje, menia sa lokácie, prakticky je film rozdelený na niekoľko kapitol v odlišnom prostredí, ktoré majú svojho záporáka alebo výraznú postavu, no hlavne už John Wick konečne vie, čo má urobiť, aby sa z tejto nepríjemnej situácie dostal a tak na rozdiel od predchádzajúceho dielu ma aj zaujímalo, ako sa to bude celé vyvíjať. A navyše je tu niekoľko mojich obľúbených prvkov, ktoré mám v akčnom žánri veľmi rád, hlavne taký ten samurajský kódex, kedy sa aj vzájomní nepriatelia môžu rešpektovať a niekedy si aj pomôcť. S obsadením som tentoraz teda mimoriadne spokojný, okrem klasickej zostavy siahli po asi tých najlepších, čo mohli a tak je tu Donnie Yen, ktorý je už roky môj veľký obľúbenec a je to presne ten typ záporáka a zároveň priateľa, ktorého mám veľmi rád, k tomu Scott Adkins v dosť nezvyklej úlohe, ale tohto svojho záporáka si užil a ešte k tomu Hirojuki Sanada, ktorý ťahá prvú fázu filmu. A aj záporák Bill Skarsgård to dobre zahral a je dostatočne nepríjemný, aby som sa tešil na záverečné zúčtovanie. Ale keďže to nie je žiadny bojovník, jeho pravou rukou je talentovaný Marko Zaror. A bavil ma aj bojovník so psom, ktorý má tiež zaujímavú postavu. A teraz už k samotnej akcii, ktorá je perfektná. Je jej tu plno, všetky akčné sekvencie sú už očakávane skvelo, ale aj celkom nápadito natočené a plne prehľadné, ale aj poriadne dlhé. A možno aj preto to už nestojí takmer len na samotnom Wickovi, ale je to viac tímová akcia a každý dostane veľa priestoru sa predviesť. Už úvod v Osake je jedna z najlepších akčných scén celej série, tá spolupráca Reevesa, Sanady a jeho filmovej dcéry je úplne okulahodiaca, ale cez niekoľko ďaľších akčných scén sa dostaneme až k úžasnému finále, ktoré je bezpochyby vrchol celej série. To sú prakticky štyri úplne odlišné dlhé akčné scény hneď za sebou. Vynikajúce Shanzelize, kde tá kombinácia bitiek, prestreliek a havárií už asi nemohla byť lepšia, parádna akcia z herného pohľadu a ešte celá akcia na schodoch. Toto sa nesmierne vydarilo a veľmi som si to užíval. Vizuálne a technicky je to opäť špičková kvalita a často sa vydarí aj výber hudby, to je radosť pozerať. Takže ja som veľmi spokojný, nečakal som až takto dobré pokračovanie s takouto skvelou akciou a ešte to uzavrie aj výborný záver, takže by to bol veľmi dôstojný záver série. Ak teda skutočne bude. 83% (10.06.2023)

Je to sice šíleně dlouhé, ale tu akci kluci zkrátka umějí na jedničku s hvězdičkou. Respektive momentálně nemají absolutně konkurenci. Klidně to prozradím, ale jsem moc rád že se celý John Wick konečně uzavírá. Dostali jsme slušnou porci zábavy, ale už jsem si neuměl zkrátka představit, koho by John musel ještě v dalším díle zmlátit a postřílet. Donnie Yen je určitě velmi důstojný protivník. 70% (11.07.2023)

Být Kill Kínu 4 o hodinu kratší, byla by to bývala byla, v hezkých kulisách velkolepě natočená, průměrná akční pičovinka. Takhle je to zase jen, sice v hezkých kulisách a velkolepě natočené, úmorně unylé a až nesnesitelně natahované válení sudů nesmrtelného dědy Rývse, u něhož při každé nekonečné a lobotomizačně furtdokolové akční sekvenci vaše prdel sténá, k čemu jste ji to, kurva, zase posadili. Na rozdíl od Letyče Stahelský atraktivně točit bitky fuckt neumí a ani důchodci Kínovi už to válení sudů věru dvakrát nejde. Momenty, kdy jeho protivníci několik sekund trpělivě staticky čekali, než se artritický Kínu pomalu a bolestivě svalil na zem, aby je přehodil přes hlavu, byly evidentně nechtěnou, ovšem až trapně komickou gerontovložkou. Abych nebyl zase až takový zmrd, musím docenit historicky první opravdovou hereckou kreaci prkenné baleríny Skokota Asskinse, který toho zlatozubého Lindemanna vystřihnul opravdu zábavně, a také tři vizuálně náramně vypečené momenty – kočkování na kruháči u Vítězného oblouku, pokojovou anihilaci v půdorysu a klauniádu na schodech k Sakrekér. Avšak i u těch jsem po deseti až patnácti minutách némlich toho samého převalování, uhýbání z metru před kulkama a digistřílení do hlav, musel otráveně chlácholit svůj gluteus maximus, že už se určitě během chvilky ti přitroublí cirkusáci konečně vyzabíjejí a ten středověk skončí. Ještěže je tak snadno lakovatelný, vždycky to bylo ani ne v polovině! K tomu si připočtěte nulový scénář „Kínu si prostě nezáživně tři hodiny klestí cestu čtyřiceti až padesáti porážkovými mantákovitými figuranty a mění se akorát pozadí“, který na dlouho nevytrhnou ani uhrančivé pařížské kulisy či vkusné džaponské zahrady, a co vám vyjde? Mně teda vyšlo 1,5000000000113, umocněných exponenciálním nasráním, že jsem na to, já kokot, v naději, že se to alespoň trochu přiblíží výborné a prdeli nehostilní dvojce, zase lezl do kina, když jsem si to mohl později pěkně pohodlně doma popřetáčet na vydržitelných 120 minut či méně. Když si vzpomenu, co dokázal Evans v Raidu za poloviční hrací dobu, s desetinovým rozpočtem, s pouhými dvaceti cigoši a jedním polorozpadlým barákem, musím tohle prohlásit za megalomansky dementní pálení peněz a přiblblou popkulturní monstrozitu pro instáčové debily. (31.03.2023)