Proti všem

No myslím, že nám moderním lidem připadá předmět hádky mezi husity a katolíky malicherný a hlavně maximálně nechutný. Neboť pokud křesťané doopravdy věří v transubstancianci, tj. že se se z oplatky a vína při svatém přijímání stává ve všech směrech skutečné a pravé Kristovo tělo a krev, jedná se vlastně o hádku mezi dvěma skupinami lidojedů (a zároveň bohojedů), jestli jako dlabat jen lidské maso, anebo onu chutnou krmi zapíjet i krví. Dobrou chuť, pokud právě obědváte! Přesto mi ale husité přijdou o chlup sympatičtější, páč to mysleli upřímněji, chtěli spravedlnost pro širší vrstvy obyvatelstva a katolická církev v těch letech byla doopravdy skrz naskrz prohnilá. Nicméně i husité to ve svém svatém nadšení přeháněli, třeba s těmi adamity, já teda chápu, že dívat se na nějaké holé zadky nemusí být vždy vrcholný estetický zážitek a že né každý musí být příznivcem (homosexuálního) swingers, ale upalovat je kvůli tomu mi připadá moc, zvlášť když bylo zřejmé, že tak jako tak vzhledem k jejich preferovanému módnímu outfitu nemají šanci přežít první větší zimu. Jinak co se týče samotného filmu, co si budeme nalhávat, stará herecká škola se moc nepředvedla. Ano, všichni hráli exaltovaně, což mi přijde jako správné vystižení doby, neboť když někdo chudý a ponižovaný získá reálnou naději na krásný nebeský život, asi se moc kysele tvářit nebude. Nicméně ono vytržení bylo hráno tak ochotnicky, že to hodně kazilo dojem z celého filmu, zejména Vojta se v tomto ohledu překonával, a koneckonců Štěpánek taky, jak v dlouhých detailních záběrech ostřil do dálky, ještě že měl jen jedno oko, jinak by to bylo dvakrát horší. (13.12.2014)

Původně jsem tu měl jen jednu hvězdičku, ale po nedávném shlédnutí se musím opravit. Jakoby opatrné politické tání v polovině 50. let zaznamenal i tandem Vávra-Kratochvíl, a na poslední chvíli je vtělil do filmu. Hlavní dějová linie se vůbec nezabývá nějakými husity, křižáky apod. Jsme plně soustředěni na tragický osud mladé ženy Zdeny, kterou pomýlí charismatičtí táborští kazatelé Kániš a Bydlínský. Jejich soustředění na sexualitu a blížící se svět bez tělesného hříchu Zdenu fascinuje a přitahuje, navíc se do Bydlínského zamiluje. Na poslední chvíli si oba uvědomí, že Kániš nemá budoucnost, ale je pozdě. Kto za pravdu horí... Je otázka, dá-li se tento příběh považovat za jakousi antitezi Husa, nebo jde-li o relikt tažení KSČ proti různým úchylkám, ale připadá mi to velmi odvážné. Vždyť táboři byli první dva díly neustále předváděni jako předchůdci komunistů, jako bojovníci za spravedlivý sociální řád a teď tohle. I mezi nimi byly černé ovce. Škoda jen, že ona sexuální přitažlivost charismatických kazatelů není kromě nějakého toho nahého ramene předvedena lépe... Kladem této hlavní linie je také poměrně životaschopné filmařské ztvárnění. Kamera se občas hýbe, střih je funkční a vůbec je vidět, že Vávra a jeho spolupracovníci se za první dva díly leccos naučili. Druhá linie je tradiční, Žižka, Zikmund, křižáci a bitva na Vítkově. Bohužel je tradiční i v provedení, zvláště dobře je to vidět na bitvě, srovnáme-li ji s přepadem tábora Rakušanů před Táborem. Vše je statické, bez invence a i herecké výkony se plně podřizují monumentální neživotnosti. V ní vyniká především Žižka, u kterého je jediným zdrojem vzrušení otázka, upadne-li či neupadne Štěpánkovi latexový nos. Z celé Vávrovy husitské trilogie je tento díl rozhodně nejlepší. (29.11.2007)

A do třetice velkofilm, kde je krásně zdůrazňována nutnost kolektivismu a to vše s národním vlastenectvím, kdy se země musí bránit útokům celé katolické Evropy. Zajímavé je pro mě třenice mezi husitskými, kdy kněží Jan Bydlinský (Miroslav Doležal) a Petr Kániš (Václav Voska) volají po sexuální revoluci, protože trpí neustálým chtíčem a zlobou, že nemohou volně souložit a vládnout ostatním. Tábor je sice ukazován jako město, kde je rovnoprávnost, ale je to jen iluze, neboť stále vládnou ti, co vládli i předtím a pracují ti, co vždy pracovali. Ale je jiná možnost? Neboť pokud stále bude hnacím motorem moc a bohatství (a může se říkat, že kolektivní), tak to vždy tak bude. A kdo je lepší a kdo horší? Cizáčtí katolíci, kteří jsou zde ukazováni, jako vrazi žen a dětí, nebo husité, kteří z pomsty zaživa upalují katolické kněze, tak i souvěrce z bludného poblouznění? A krvavá cesta? I když snad nejdříve vznikla z nutnosti obrany, se nakonec mění v silu útočnou, která chce ostatní spasit a tím hubí sama sebe. Jedinou cestou by snad byla cesta vzděláním, ale je toho nějaký národ schopen? Aby mu pojmy jako moc a hamižnost a závist byli cizí? Jan Žiška (Zdeněk Štěpánek) už mě moc nepotěšil po herecké stránce, spíše zde vystupuje jako rázný, ale velmi moudrý předseda osvíceného kolektivu. Zajímavé postavy: Ctibor z Hvozdna (Gustav Hilmar), který neváhá zmlátit svou dceru hlásající pomatené bludy, probošt (Bedřich Karen), bojácný, ale stále přesvědčený o vítězství křižáků, samozřejmě Zikmund (skvělý Jan Pivec), svérázní kněží Bydlinský a Kániš, pyroman Šimon (Jaroslav Vojta), který se po příchodu do Tábora nestačil divit, že musí stále na někoho dřít a manekýn Oldřich z Rožmberka (Václav Špidla). Film je ukončen úchvatným vítězství husitů v bitvě na Vítkově. Z pochopitelných důvodů, ani Jirásek, ani Vávra nepokračovali v dalších osudech husitů. Oba z vlasteneckých důvodů, Vávra navíc také z ideologických. Nemohlo být zobrazen postupný rozkol, úpadek a nevraživost prvních komunistů na světě (i když prvním komunistou byl Ježíš, jehož pokračovateli byli husité). Stejně je zajímavá netolerance jedněch k druhým a ospravedlňování, že ti druzí jsou kacíři, protože si myslí něco jiného. Skutečnost je zkrátka frustrující. (13.03.2010)

Pro třetí (a závěrečný) díl husitské revoluční trilogie si Otakar Vávra a Miloš V. Kratochvíl zvolili adaptaci stejnojmenného románu Aloise Jiráska, což má za následek, že kromě ideologie 50. let sem přibyl vypjatý nacionalismus 19. století, který s dobou husitskou nemá nic společného. Nicméně opět platí to, co jsem napsal k předchozím dvěma dílům této trilogie. Tady to zvedají bitevní sekvence, především bitva na Vítkově. (07.07.2016)

Tohle nahlédnutí do naší vlastní historie se mi velmi zamlouvalo, husité jsou mi v mnoha ohledech sympatičtí, to upřímné volání po reformě církve a odhodlání bít se za pravdu i za cenu vlastního života nesmírně obdivuji.. Pochvalu zaslouží výborní herci, úchvatná a velkolepá výprava a v neposlední řadě je to úžasně natočeno.. (07.01.2021)