Jan Žižka

Glorifikace dávného asociála, krvežíznivého loupežníka, náboženského fanatika a nebezpečného, protievropského teroristy jménem Šiška. A česká identifikace s ním -- jak typické. No někde ty hrdiny brát musíme, že. Vidět se to snad ještě dá i dneska, ale doporučuju k tomu flašku vína a dopít už k půlce filmu. Anebo medovinu -- ta by mohla být stylová. Anebo marjánku -- cokoli. Pak by to mohlo zabrat. (03.07.2007)

Ne tak dějově sevřený, ne tak silný a především ne tak burcující je druhý díl husitské trilogie. Sled událostí se rozbíhal jen pozvolna a přiznám se, že jsem se občas ve vyprávění ztrácel. Snaha scénáře postihnout hnutí v celé jeho šíři je nejen marná, ale i neúčelná. O historické něvěrohodnosti nemluvě. Dobrý dojem ve mě zanechaly jen jednotlivé scény, především závěrečná bitva a konkrétně útok těžké jízdy. Něco takového se už dnes vidí jen v CGI. Choreografie soubojů je ovšem prachmizerná. V téhle disciplíně by Vávra prohrál s téměř libovolným filmem žánru meče a sandálů. (21.04.2020)

Pokračovanie deja po upálení Jána Husa, má ďaleko divokejší priebeh. Jeden by povedal, že je to ako v amerických filmoch, kde druhá časť po dejovej stránke poväčšine nemá čo ponúknuť, a tak sa aspoň hlava nehlava strieľa. Lenže toto je história. Či autentická, to už neviem, nemám naštudované, ale film bavil, nakoľko herecké výkony sú v tomto prípade ozdobou, ktoré to ťahajú nahor. (08.12.2022)

Žižka se už mihl v první části trilogie a šlo o silné momenty, i když byl na scéně jen pár sekund. Tady je podle očekávání dominantní charakter a problém nastává, když není na scéně. Dalších postav jsou tam sice zástupy, ale všechny nevýrazné a jeho aura je velmi zastiňuje. Vávra se tentokrát předvedl hlavně v závěrečné bitvě. (09.05.2020)

Historikové nechť neprominou...zase tolik agitátorství ve filmu není, nechceme li ho tam za každou cenu vidět, a chceme li, tak uvidíme politické agitátorství i v Ally Mc Beal. Štěpánek podává standardně vynikající výkon. Na husitství naši historikové v současnosti nahlíží ve dvou zcela odlišných proudech, jedni jej glorifikují, jiní a je jich víc jej haní. Historie je jen jedna a je skutečná, husitství bylo co bylo a je pravda, že je to (bohužel) naposled v historii českého národa, kdy bojoval a vítězil. Pak už jenom prohrával a pak už ani nebojoval...Tolik k dílu, které v atmosféře doby jaká byla, sofistikovaným způsobem apelovalo na národní cítění, a nejen na něj. (21.01.2004)