Prolomit vlny

V pořadí třetí film z tvorby Larse von Triera, který jsem zhlédl a znovu mi přišel něčím jiný. Je o podivném vztahu dvou lidí, který se ze strany ženy dostává až do patologického stádia. Film stojí především na herectví Emily Watson, které bylo velmi silné, uvěřitelné a zároveň zvláštní (její prapodivné výrazy v obličeji). Z počátku i místy úsměvný film nabírá postupně dramatických obrátek a konec je jen důsledkem jedné velké tragédie-setkání těchto dvou lidí. Snímek Prolomit vlny ve mně vyvolal spoustu těžko popsatelných emocí a jsem si téměř jist, že se mi jen tak nevymaže z paměti. Ze záporů bych jmenoval snad jen prology mezi jednotlivými kapitoly, především jejich do filmu nepasující hudbu. Hodnotím silnými 4* a jsem zvědavý na další režisérův počin. (24.07.2011)

Emocionální dřeň, jen co je pravda, ale přesto to nějak nefunguje. Lars von Trier umí obsah, ale co se týče formální stránky, tak u mě značně kolísá ( u Lynche to mám obráceně). Breaking the Waves má složitou myšlenku a rozhodně to není film určený pro každého. Klady a zápory tu proti sobě nelítostně bojují a vítězem není nikdo. Film je rozdělen na několik kapitol, díky čemuž trochu vyčnívá ze stereotypu, všechny přechody do nové kapitoly jsou podbarveny skvělými optimistickými písněmi, které mi však v celkovém dějovém kontextu překážely. Emily Watson je zajisté schopná herečka a její role není vůbec jednoduchá, hysterické záchvaty, které měla každou chvíli, mě však neiritovaly, ale přímo sraly. Stellan Skarsgård mi rovněž zrovna moc neseděl. Film, jehož účelem je uštědřit divákovi ránu do srdce mě tak nechal zcela chladným. 70% (20.09.2011)

Ktoráže to herečka získala na 69. odovzdávaní „zlatých plešivcov” , ocenenie pre najlepší ženský herecký výkon v hlavnej úlohe ? Je to manželka režiséra Joela Coena, Frances McDormand, ktorá v danom roku 1996, dominovala vo filme FARGO, ktoré režíroval jej husband. Videl som ju. Je to veľmi solídny výkon, ale i napriek tomu, je mojou favoritkou, iná kolegyňa, ktorá bola v tomto roku taktiež medzi nominovanými, na prestížnu, filmovú cenu OSCAR... Dána, Larsa von Triera, priznám sa, extra neobľubujem a nemusím. FILM - Prelomiť vlny, mi ale nie je neznámy pojem, pretože poznám herečku, ktorá si v ňom zahrala. EMILY WATSON, podáva vôbec zo všetkých konkurentiek, bezprostredne najlepší, ucelený, vierohodný, absolútne odovzdaný, strhujúci, mimoriadny, odvážny, bravúrny herecký výkon, aký nemá len tak obdoby, týkajúci sa najmä výstupu, v hranom, celovečernom filme, keď sa herec, vôbec po prvýkrát vyskytuje na „striebornom plátne” . Takýto debut ma totálne priklincoval do sedačky. Ja by som dal oscara práve Emily. Film je rozdelený v jednotlivých kapitolách : Bess sa vydáva. Život s Jánom. Osamotený život. Jánova choroba. Pochyby. Viera. Obeť zn. Bess. A na záver - EPILÓG : POHREB. Na ploche takmer troch hodín sledujem naprosto čosi fascinujúce a realistické, i kvôli tomu, že je neustále prítomná - ručná kamera, ktorá dáva výraznejší, intenzívnejší nádych - brutálneho REALIZMU, ktorý sa tak tlačí vpred ! Až by som povedal, že dokumentárne cítenie, je presne to pravé, orechové, čo ma automaticky napadá pri tomto sledovaní. Práve vynikajúca kamera veteránskeho majstra Robbyho Müllera, robí snímok tým, čím bezpochyby je + Emily v hlavnej úlohe. V skratke. V týchto spomínaných kapitolách si prejdem udalosti novomanželského páru - Jána a Bess, a to takým spôsobom, ktorého by som nechcel byť priamym účastníkom. Najprv sa vydáva, a je naprosto šťastná. Spolužitie. Muž odchádza pracovať na vrtnú plošinu, a žena si už želá, aby bol čo najskôr doma v jej objatí... A od tohto okamihu, začne naberať smer ich životov, nepredvídateľne, strmý a krutý pád... Budem svedkom živého obcovania, alebo hlavná postava Bess, sa zvykne rozprávať sama so sebou, čo taktiež neveští nič dobrého. Prihovára sa k „BOHU” . Toto treba radšej raz vidieť, ako o tom hoci sto krát počuť. A varujem, nie je to nič príjemné. Depresívna atmosféra je ešte veľmi slabučké slovo, čo na každého zúčastneného čaká... (25.11.2017)

Týmto filmom prelomil u mňa Von Trier ľady. Bol prvým, ktorý som od neho videl, ale vedel som, do čoho idem. Veľmi silný film, kde som ale na druhú stranu cítil, že Larsovo citové vydieranie mi nebude vždy po vôli. Potvrdilo sa to hneď pri ďalšom jeho filme. Stellan Skarsgard prehlásil, že Breaking waves znamená pre dramatickú tvorbu to, čo Indiana Jones pre dobrodružné filmy. Každá jeho scéna je vrcholom. (11.08.2012)

Chladná facka, ale i jemné pohlazení - to jsou pocity prýštící z tohoto díla. Lars von Trier natočil velice sugestivní podívanou z chladného severu, s kterou obecenstvo opravdu nešetří. Proč by to měl také dělat. Ví, jak emocionálně strhnout diváka, jenž potom jen oddaně kouká na filmové plátno a čeká i nečekatelné. Herečka Emily Watson si za svoji roli právem vysloužila tolik ocenění, neboť to, co nám zde předvedla, stojí za malý slovník superlativů. Její mimika a cit pro roli je neskutečně silný a diváka naprosto ohromí. Znásobte to syrovým obrazem s ruční kamerou, výraznou absencí hudby (znějící spolu s obrazem v jednotlivých kapitolách jako kontrast reality) a čeká vás netradiční filmový zážitek, na který se prostě nezapomíná. (18.07.2003)