Idioti

Proti konformitě a společenskýmu uspořádání, až na dřeň - takovej Trierův Fight Club. Proti všemu a proti všem, o snadný a snad i pochopitelný cestě tam, za ten okraj, a o opojný chuti "pravý svobody" a nespoutanosti konvencema, ale i o složitosti až nemožnosti cesty ven. Přestože (asi i kvůli formě Dogmatu) film neni tak efektní jako třeba právě Fight Club, tak třeba ten konec (obzvlášť scéna s Karen a její rodinou) pro mě jako diváka byl na tý empatický rovině snad ještě bolestivější. Ty principy a podstatu ale u Triera i Palahniuka vidim stejný a tak to, co se mi líbilo v Klubu rváčů, se mi zákonitě muselo líbit v jinym (Trierově) pojetí i tady - ideovej vůdce, prvotní zalíbení mnohých následovníků v samotnym překročení nějakejch hranic, ale ochota mála pokračovat až k sebezničujícímu konci; vcelku pochopitelnej motiv, kterej je ale ve skutečnosti nikam nevedoucim útěkem a s nim související bod, ze kterýho už neni návratu a kde už to ubližuje i lidem kolem... Mě Idioti upřimně bavili a dávaj mi smysl, ale úplně rozumim někomu, komu tenhleten styl a přístup vůbec sednout nemusí. A taky musim uznat, že jak do mý psychiky třeba ten Fincehrův Fight Club nebo Trierovy Prolomit vlny vrazily silou atomovky, tak Idioti jsou v porovnání s nima spíš jen takovou v zásadě "neškodnou" rachejtlí - navzdory společný tematice na mě ten dopad maj prostě jinej a ne tak intenzivní (což znovu nejspíš souvisí i s Dogmatem a jeho metodama). Jo a docela by mě zajímalo (POZOR, TROLEJ), jestli to mimino z rozhovorů s "odpadlíkama" je produktem toho grupáče... (01.03.2019)

Idioti jsou jeden z mnoha Trierových snímků, o kterém budete přemýšlet ještě dlouhou dobu a jehož obrazy vás nutí si je přehrávat pořád dokola. Co ale napsat, abych se neopakovala po jiných tady? Musím souhlasit s tím, že ani já nevidím v tomhle počinu komedii. Bohužel, celý snímek je o tom, jak naprostá svoboda změní váš pohled na svět, ale přesto jste svázáni určitými normami ve společnosti, ze kterých se stejně nevymaníte. Skoro bych mohla tvrdit, že je o ne-hrdinství srovnat se s vlastním životem a tak přestoupit k alternativě, která vypadá lákavě. To, že se, klasicky pro Triera, nevyplatí, je samozřejmé. Samozřejmé ale není, jaký je přístup okolí k k něčemu takovému a mám dojem, že i tady bylo zabodováno, neb děj přesně vystihne, jak se k takové problematice stavíme. Pět hvězdiček je ale moc velkej odvaz v podobě jiných Trierových kousků, takže tady o něco méně. (30.06.2011)

Je to pecka. Von Trier zde v duchu svho dogmatu předvádí, co vše jde dokázat s minimem. Kamera je záměrně rozostřená, někde jsou dokonce vidět mikrofony a ve filmu téměř nezazní žádná hudba. Přesto jsem zůstal k filmu upoután až do konečných křídou na zem načmáraných titulků. Samozřejmě je to zásluhou přesvdčivých herců a příběhu, jež pozvolna přechází z komediální do dramatické podoby. Chápu, že se některým, třeba i opravdu náročným filmovým fandům filym Triera nelíbí. Ať už pro naturalistické pojetí, či záměrně odfláklé zpracování. Já ho ale vždy obdivoval a po tom co jsem shlédnul Idioty, ho obdivuji ještě víc. (29.03.2005)

Nikdy nezapomenu na večer, kdy jsem poprvé viděla Rodinnou oslavu, první Dogma-film a na dojmy, které ve mně zanechal. Kdysi mne filmy podle manifestu Dogma fakt hodně bavily, přivedly mne k současnému dánskému kinu...a některé můžu stále, ale toto je s ostupem let jen otrava určená pro podobně znuděné. Těch několik čistých momentů nijak nepřehluší, že Idioti jsou kalkul non plus ultra, který navíc tato pravidla porušuje. 50% (23.01.2010)

Existuje jiny reziser, ktereho by bavilo a ktery by stravil rok sveho zivota s natacenim filmu o tom, jak si banda lidi hraje na retardy? Ne, tohle je proste Lars Von Trier. Je to rozhodne originalni a napadite dilo, problem je, ze u toho to konci. Lars vam predhodi tlupu idiotu a zpracujte si to sami. Nic proti volne interpretaci, je v ni krasa, ale bohuzel zde neni nic jineho, cekate nejakou pointu, vrchol, cokoliv? Zapomente. "Idiots are the people of the future." 6/10 (08.01.2010)