Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Děj filmu se odehrává na přelomu století. Chudý spisovatel bloumá ulicemi hlavního města Osla, nutkavě ho přitom přitahují všechny podivné věci, které ho obklopují. Nakrátko sice vybředne z této krize díky lásce, ale nakonec se dostane do vězení. Jeden z nejvýznamnějších skandinávských filmů té doby, mistrovské psychologické dílo, podávající věrný obraz společenských poměrů na přelomu devatenáctého a dvacátého století. (Karlos80)

(více)

Recenze (18)

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Verši Hégésippa Moreaua: "Miluji chudobu, je to host nevtíravý, / sesterský, také hlad se u mne často staví, / pramálo na obtíž mým snům a písničkám / usedá poblíž mne... jako ten, koho znám. / V horečkách na loži já myslel leda na to, / jak ironický zvuk má sousedovo zlato; / po lecčems toužívám a nejsem bez potřeb, / ale chci více než víno a bílý chléb, / já žádám od boha ke svému živobytí / to, co mě především tak opíjí a sytí, / lásku!..." ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Wau, wau, třikrát wau... Mám pokaždé radost z objevení těchto opomíjených filmových skvostů, o jakých jsem ještě pár hodin před zhlédnutím neměl výraznější tušení. Tohle mistrovské dílo plné znepokojivosti mne plnými doušky vtáhlo do hlubin svého dění od prvních záběrů. Norská metropola koncem 19. století v minimalistických černobílých záběrech. Obchůdky, podniky, kočáry, přístav. Boháči, měšťáci, galantní kostýmy. Mezi nimi ploužící se jeden chudák bez peněz s duší jemného intelektuála a galantního gentlemana. Pan Pontus ( znamenitý Per Oscarsson !) má téměř všechny předpoklady, aby mezi obyvately městečka, kteří ho denně obklopují, takřka zapadl... tedy až na své protikladné společenské postavení, v němž se marně hledající obživu právě nachází, nicméně i v téhle bídné situaci neztrácí svou důstojnost. Na první pohled běžné bloudění bezdomovce má v sobě spoustu nepředvídatelných vyústění, vyplývajících právě z toho kontrastu, které ve mne spolu s očekáváním dalšího děje vyvolávaly často fascinaci i obrovský neklid zároveň (doporučuji ignorovat zdejší obsah s velmi zavádějící a mylnou třetí větou !). Kdybych měl k filmu vytvořit nový distribuční název s využitím jediného slova, byla by to tedy určitě Důstojnost. ,,Promiňte, že jsem zvonil tak hlasitě..." 95% ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Člověk nemusí být šílený jenom proto, že je citlivý. Existují lidé, kteří žijí maličkostmi a zabije je jedno tvrdé slovo.“ Velmi depresivní sonda do života chudáka. Marně shání práci, nemá na nájem ani na jídlo, o kterém se mu zdají i ponižující sny. Jenže on to ponížení i prožívá. A právě ztráta důstojnosti ho trápí nejvíc, a tak se snaží okolí přesvědčit o opaku. Empatický divák ho lituje, vnímá jeho bezvýchodnou situaci, je mu v mnohých situacích trapně i za něj. Hlavní hrdina Pontus má navíc nejen nešťastnou povahu, doplácí i na špatný psychický stav. Chová se jako blázen, jeho jednání je zkratovité, vůči lidem nepřirozené až skoro nepříjemné. Čím je situace horší, tím víc se divák obává, co provede. Pak je tu ale také linka se zámožnou, cudnou slečinkou (už samotné namlouvání zaujme divností), která dá nahlédnout do nitra hlavního hrdiny z jiného úhlu (jakkoliv jsem moc nechápal motivaci jejího jednání). Zvláštní je pak i konec, jenže ve mně ještě nějakou dobu dozníval, ostatně jako celý tento hůře uchopitelný, ale působivý film. Dám slušné 4*. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Október 1890, Kristiania, časť Osla. Chudobný spisovateľ Pontus ( famózny Per Oscarsson získal na MFF v Cannes Cenu za najlepší výkon ) sa túla mestom, snaží sa napísať svoj článok, rozpráva sa s odretými topánkami a všemožne sa snaží nájsť si prácu. Nejedol totiž už zopár dní... Blúdenie sychravými ulicami je okorenené bizarným chovaním, mladý muž sa častokrát dostáva od hladu na pokraj šialenstva. Vždy však nájde silu a čelmo bojuje proti nepriazni osudu. Jeho najväčšou zbraňou je hrdosť a ohromná vnútorná sila, ktorá ho núti neklesnúť ešte hlbšie. Neprijíma nocľah, hoci nemá kde spať, neprijíma finančnú zálohu, hoci by sa mu hodila ( scéna, keď mu redaktor pochváli článok a ponúkne zálohu je veľmi silná ). Román Knuta Hamsuna je považovaný za majstrovské dielo socialistického realizmu a režisér Henning Carlsen ho verne adaptoval. Vzniklo výnimočné psychologické dielo, ktorému nesporne patrí popredné miesto v dánskej kinematografii. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Viem, že literárna predloha od Knuta Hamsuna je významná a pravdepodobne aj jej sfilmovaná podoba, ale bohužiaľ mňa film nezaujal. Nenahneval ma, nenudil ma, ale ani nezaujal. Je to ďalší z filmov o neúspešných indivíduách a ja nenachádzam ani jeden dôvod, aby som sa týmito filmami vážnejšie zaoberal. Bez ohľadu na to, že sám sa za nadpriemerne úspešného nepovažujem. Ale ak by som sa mal porovnávať s nejakou filmovou postavou (nie, že by som to robil často), tak radšej mudrujem nad tým, koľko mi chýba do tých, ktorí ma predstihli, než nad tým, koľkých som už prekonal. ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama