Holka nebo kluk?

Adina jako holka/kluk zde ztvárnila spíše průměrnou roli. Mě však zde odbzbrojil Theodor Pištěk, který svou antiláskou k ženskému pohlaví byl naprosto k sežrání. A když se k němu přidal Václav Trégl - roztomiloučký člobrdíček, kterému je vždy špatně (a v domě není ani kapka alkoholu), když už se blížil moment, kdy by se mohlo provalit, že Ada je vlastně hezká slečna - jde prostě o perfektní komedii, která si zrovna nezaslouží takto nízké hodnocení. (23.01.2009)

Zajímavé je, že Adina Mandlová, ač jinak nádherná žena, skutečně vhodně nalíčená vypadala místy jako kluk. Mě ale nejvíc bavil Václav Trégl . Jenže ten mě baví ve všech filmech. Jeho herecký projev byl prostě unikátní. Příběh samotný by nebyl špatný, kdyby se nekazil v závěru. Tam už totiž dostává nádech trapnosti a frašky, kdy se naprosto motá, kdo čemu vlastně věří a co tedy Ada Bártů je. Žel po právu je tenhle film jeden z těch zapomenutějších. Možná je to i kapánek přehnanou délkou. Jako zajímavost uvádím boxovací scénu. Když Ada přemluví boxera, aby se boxovali naposledy, tak ho ona udeří činkou a následně ji odhodí. Když ale blíž k ní přistoupí rodina, činka už v záběru - v místech, kam byla odhozena, není. (23.07.2020)

Tahle veselohra mě nikdy nebavila pro svou trapnou a hloupou zápletku, v níž se Adina Mandlová v přestrojení za chlapce pitvoří, fňuká a celkově je na ranu. Většina filmů z třicátých let naivitou překypovala podobně jako tenhle, ale přesto si aspoň trochu zachovávala nějakou důstojnost a vtip. Holka nebo kluk nemá ani jedno. Ani po herecké stránce se žádná sranda nekoná, Adina to v hlavní roli rozhodně nevytrhne a nebýt Václava Trégla v roli Anatola, ani jednou bych se nezasmál. (18.01.2020)

Dej-te si ra-dit, to ne-mů-že nikdy va-dit, když se do-ve-de-te vše-mu smát... Návod k použití se skrývá v refrénu této nakažlivě vlezlé písničky, problém je v tom, že současný divák se všemu už jen tak nezasměje. Slavínský celý ten naivní příběh inscenoval v duchu známého rčení o tom, že co se škádlívá, to se rádo mívá, Adinu Mandlovou tím uvrhl do zcela nepřirozeného formátu, nota bene v mužském přestrojení, a ostatní, včetně diváků, donutil předstírat, že není nic snazšího než sledovat nastalé zmatky v přepychovém sídle zámožného velkostatkáře. Možná, že na úsvitu nacistického teroru to byl jeden z těch vítaných okamžiků nenáročného rozptýlení, ale dnes už je ten cukrkandlový nátěr notně zašlý a oprýskaný. (03.10.2008)

Milá komedie s rozkošnou Adinou aliás Ádou v hlavní (dvoj)roli. Námět je sice v dnešní době dost ohraný, ale svého času, kdy publikum bylo pravděpodobně zvyklé vídat Mandlovou v úlohách slečen z vyšší společnosti, musel působit jako závan svěžího vzduchu. Opět se sice operuje se snad nejpopulárnější zápletkou předválečných veseloher - tedy záměnou postav, a ke konci film také natahují zbytečné minuty navíc, díky hlavní představitelce se ale tato průměrná zábava snadno vryje do paměti. (07.12.2011)