Ve jménu otce

Jeden z nejemotivnějších snímků, který jsem viděl a možná jeden z těch nejdůležitějších. Velký mezník. Tenhle snímek je zároveň i neuvěřitelně dlouhý. Dobrá, 133 minut není roztáhlá a obří stopáž, ale s charaktery stihne provést tolik, že jsem pak vyšel s kina a myslel jsem, že jsem byl pryč 5 hodin. S emocemi je cloumáno ze strany na stranu a uprostřed toho stojí nadherec Daniel Day-Lewis a vede svůj konzert. Nevybavím si, zda mě nějaký herecký výkon dostal až tak. (29.01.2008)

Jim Sheridan napísal scenár na základe autobiografickej knihy Jerryho Conlona, ktorý bol odsúdený za niečo čo neurobil. D. Day-Lewis, ktorý spolupracoval so Sheridanom aj na snímkach Moja ľavá noha a Boxer, bol ideálnou voľbou a stvárnil svoju životnú úlohu. Stvárnenie jeho postavy od ľahkomyselného mladíka až po cieľavedomého muža, ktorý po smrti svojho otca nekomromisne bojuje za pravdu, prinieslo zaslúženú nomináciu na oscara. Samozrejme nejde nespomenúť výnikajúceho P. Postlethwaiteho v úlohe Jerryho otca, takisto jeho životná rola. Záverečná scéna v súdnej sieni za doprovodu piesne od Shinead O Connor "You make me the thief of your heart" je nezabudnuteľná. Dokonalé skĺbenie filmu, hudby a emocií. Jeden z mojich najobľúbenejších filmov.100%. (10.09.2009)

Všeobecně mám ráda filmy podle skutečných událostí, protože v nich často chybí přeslazený happyend. Ani v tomto filmu se závěr nedá označit za šťastný konec - vždyť justiční "omyl" zničil život větší skupině lidí, sebral jim roky života, které se nedají vrátit. A proč? Aby si vláda a policie udělala další úspěšný "zářez na pažbě" v boji proti terorismu. To se i bezúhonný člověk začne cítit velmi ohrožený, když vidí křivé obvinění, manipulaci s důkazy a skutečně slepou spravedlnost, co krutě semele i nevinné. V tomto případě mě víc dojaly osudy těch lidí, kteří se k obvinění dostali skutečně jako slepí k houslím - prostě byli jen příbuzní s obviněným člověkem (otec, teta a její synové). Postava Gerryho mi nebyla kdovíjak sympatická, rozežraný feťák, zlodějíček, squatter neuznávající žádná pravidla, dlouhou dobu pohrdající svým otcem pro jeho nadměrně vyvinutý smysl pro fair play, pro jeho poctivost a zásadovost. Snad proto mě film neuchvátil tolik, abych byla nadšená a hodnotila výše: nejsem zkrátka zabouchnutá do D.Day-Lewise (uznávám, hrát umí) a s Gerrym se mi špatně ztotožňovalo. Potěšilo mě, že nejen britská vládní a justiční moc, ale ani IRA nebyla zobrazena nijak idealizovaně. Kromě toho mě na snímku vůbec nic nepřekvapilo, byl předvídatelný od začátku do konce. 75% (10.08.2009)

Keď existuje spoločenská objednávka verejnosti pobúrenej teroristickými akciami IRA, ohne chrbát aj oparochňovaná britská justícia. Pretože film nebol iba o zlyhaní nejakého inšpektora, ale aj justície ktorá nesúdila na základe dôkazov, ktoré by mimo akejkoľvek pochybnosti svedčili o vine odsúdených. V našich zemepisných šírkach máme s politickými objednávkami a s priznaniami obvinených veľké skúsenosti. Je preto určitým zadosťučinením sledovať, že tieto praktiky majú vo vymedzených podmienkach internacionálny charakter. Na filme oceňujem neprikrášľovanie skutočnosti a dobré herecké výkony. Nepáčilo sa mi pozvoľné naberanie tempa v prvej polovici filmu a tiež predpoklad, že divák o vtedajšom konflikte vie všetko potrebné (o ďalších dvadsať rokov to bude ešte horšie). (25.08.2009)

Ve jménu otce, syna a IRA amen. Dočista to se mnou házelo po posteli, jaký vztek jsem z té nespravedlnosti zpočátku měl. Postupem času však přišlo určité vyrovnání a chuť se znovu postavit k odporu, stejně jako to udělal Gerry. V nouzi poznáš ženu, že je to tak? Všechny emoce byly navíc umocněny faktem, že se jedná o příběh dle skutečných událostí. Britové jsou považováni za chladné konzervativní čumáky, ale tímto filmem se jim podařilo diváka oslovit. Zarazilo mě pouze to, jaké pré měli ve věznici i ti nejpřísněji hlídaní zločinci. Nezbývá ovšem nic jiného než věřit, že to tak skutečně chodívalo. Stejně jako je na místě víra v opětovné neopakování podobných habaďůr. (09.08.2011)