Ve jménu otce

„In the name of justice / In the name of fun..“ Když se kácí IRA les, létají třísky - nemilosrdně se zabodávající do těl nevinných. Sheridanovo domácí hřiště s tradičně výborným Day-Lewisem bojujícím za svobodu, spravedlnost a nalezení cesty k otci, s kterým na rozdíl od skutečného Conlona sdílel jednu vězeňskou celu. Mrzet může jen jistá černobílost vykreslení nekonečného boje mezi Iry a Angličany, ale až Gerry konečně vyřkne: „I´m a free man and I´m going out the front door.“, čert ji vem. Mimochodem, U2 při úvodních titulcích byli dokonalou volbou. „..In the name of the father / In the name of the son.“ (18.11.2009)

Všeobecně filmy "podle skutečných událostí" stojí za hovno, protože už jen ten fakt, že se to opravdu "přesně tak" stalo je pro mne docela nevěrohodný. Neříkám, že tomu tak bylo tady, no všeobecně, i když samozřejmě čest výjimkám. Gerry, irský světec a dobromil, navštíví UK, hledá dobrodružství, sám sebe a co by Ir má to štěstí, že zaujme Angličany v pravém slova smyslu. Ti ho v méně královny pozvou na tradičný UK. čajíček a předvedou mu anglickou pohostinnost, no Gerry, kterému v žilách proudí pravá Irská krev má na to odlišný názor a tradičná UK. pohostinnost, která trvá par let, sem mu jaksi nelibí. Po tom co se jeho pobyt v anglickém království končí, vezme tužku, papír a sepíše své memoáry. 7/10 (03.02.2012)

Né tak působivé jako "Krvavá neděle" ale ve výsledku o něco lépe zpracovaný a zajímavější snímek o bestiích, kteří potřebovali zaplácnout místo ve složce terorismu, a tak byl přinucen Daniel Day - Lewis spolu se svým otcem k podepsání viny za zločin který nespáchali. Po 15 letech se Daniel Day - Lewis dostává ven (otec bohužel zemřel ve vězení) aby očistil své jméno a všech nevinných. [7/10] (01.05.2009)

Mrazivě reálný děj, drama bez příkras a zbytečného kudrlinkování, atmosféra hustá jak pára nad temelínskými hyperboloidy a ukázkově bezchybný Daniel Day-Lewis s neméně skvělým Petem Postlethwaitem.... To jsou ingredience, s nimiž žádný film nemůže být průměrný natož špatný, ba právě naopak... Fanoušci Vykoupení z věznice Shawshank prominou, ale Ve jménu otce je vězeňský majstrštyk, který alespoň u mě převyšuje tento technicky sice dokonalý leč příliš vyfabulovaný Kingův příběh (byť i já jsem mu dal 5*...). Za Sheridanovým filmem totiž stojí naléhavá reflexe nedávné britské historie a současně kritika celého systému. V průběhu snímku jsem nenašel jediné hluché místo, žádnou skvrnku, která by odváděla pozornost, byl jsem vtažený přímo do děje, mezi vybuchující bomby, mezi mříže a bachaře... A tohle všechno bezezbytku platilo a platí i po druhém shlédnutí. ***** (02.12.2006)

Nádherně skloubené politické a vězeňské drama s životním výkonem Dana Daye-Lewise. Drsný a pravdivý příběh o tehdejší době, o opovrhování Irů jako národa a o naději, že se někdy dočkáte spravedlnosti. Začátek přitom začíná poměrně nevinně, pár vtípků je opravdu vypečených, ale pak to přijde. Emotivní vlna vězení-soud se náhle rozjede v plné síle a až do konce nepustí. Škoda žádných proměněných Oscarových nominací, přeci jen Schidler's List byl nejspíš tvrdým oříškem. Každopádně Daniel Day-Lewis, výrazný hudební motiv Trevora Jonese a hlavně perfektně vystavený scénář měli k ocenění nejblíže a právě tyto složky pozdvihly film tam, kde si ho každý divák přeje mít - v srdci. Chvilková projekce Godfathera pak byla sladkou třešničkou. [Přesná stopáž: 133 min] (22.07.2007)