VOD (2)
Obsahy(1)
Píše se podzim roku 1942 a přestože okupované Norsko strádá vlivem materiálního nedostatku a válečných restrikcí, desetiletá Gerda a její bratr Otto se těší na (jakkoli skromné) Vánoce. Pak si však pro jejich rodiče přijde policie a opuštěné děti navíc zjišťují, že se ve sklepě jejich domu ukrývají dvě židovské děti, sourozenci Daniel a Sarah. Mají je opustit a odejít do bezpečí k tetě? Anebo naplnit záměr svých rodičů a provést je hlubokými lesy za švédskou hranici, na neutrální území, kde by děti byly v bezpečí? Rázná Gerda má jasno hned a váhavému Ottovi nezbývá než se přidat. Čeká je cesta, na níž kromě nástrah zimní přírody musejí překonat i vzájemné rozpory a nedůvěru a rozeznat, kdo z dospělých jim chce pomoci a kdo je zradí. (AČFK)
(více)Videa (3)
Recenze (20)
WWII nemám rád ako tému a je úplne jedno, či ide o rodinný, vojnový alebo iný žáner. V poslednom čase ma nové nórske rodinné filmy bavia menej, než by mali vzhľadom na ich nepopierateľnú kvalitu. Majú špecifickú dramatickú atmosféru, ktorá je ale zároveň dostatočne naivná pre detské publikum. Na porovnanie, príklad staršieho a novšieho nórskeho rodinného filmu. ()
Verze, jak dětem přiblížit válku a zároveň je nechat bokem od krveprolití a krutostem války. Na jednu stranu je to rozhodně poučné a pro děti základní školy přijatelné, na druhé straně je to "sluncem zalitý" film, kde nikdo nepřijde o život, i když v reálu by to nepřežila většina hrdinů. Nikdo samozřejmě neřeší ani to, že po návratu domů by všichni ti, kteří malých židům pomohli, přišli o život. Jako rodič rozhodně kvituji, že někdo dokázal natočit snímek, který malým dětem přibližuje nenásilnou formou válku a zároveň ve světle historické zkušenosti s 2. světovou válkou a aktuální válkou na Ukrajině mi ukápla i slza při uvědomění si, co všechno se děje nevinným dětem a lidem za války. Viděno v kině v UH jako školní představení pro základní školy. ()
Pochmúrne reálny detský film aj pre dospelých. Skvelo vystavaný dejovo, vizuálne, ale aj dialógmi, ktoré boli jednak prispôsobené menším divákom, ale zároveň v nich bolo cítiť tieseň a naliehavosť onej doby. Samozrejme, že niektoré pasáže boli ozaj naivné a zbytočne nerealistické, ale k takémuto typu filmu to zrejme patrí. Pridávam štvrtú hviezdu hlavne za ten odkaz mladým ľuďom, ktorí je aj v súčasnej dobe tak aktuálny. A samozrejme aj za nádherné zábery nórskej prírody ako bonus. 70 % ()
Těsně předtím než se Norové vrhli na náš "národní poklad" a natočili remake Tří oříšků pro Popelku, zaútočili na další žánr, v němž jsme kdysi vedle pohádek kralovali, na dětský film. A docela jim to vyšlo, z tématu holokaustu snímek nenápadně přesunuje pozornost k sourozenecké soudržnosti, kdy cesta ke švédské hranici je zároveň cestou správně zorientované Gerdy k jejímu zpočátku pomýleně ideologicky (rozuměj: nacisticky) indoktrinovanému bratříkovi Ottovi (a naopak). ()
[1,5*] Je to naivné ako rozprávka. Tá baba z chalupy pod lesom je aj zrejme narážkou na Janka a Marienku. Nič proti rozprávkam, milujem ich, ale toto je amatérsky nakrútené, s ochotníckymi hereckými výkonmi detských hercov. V tomto ohľade mi to pripomenulo Narniu, ale ten problém je tu ešte vypuklejší. Najskôr som dal jednu hviezdičku, ale potom som si uvedomil, že je to aj pre detské publikum, tak som hodnotenie zmiernil. ()
Galerie (23)
Photo © Kinoscreen
Zajímavosti (1)
- Když ke konci filmu Gerda (Anna Sofie Skarholt) v pokojíčku mluví o konci války, lze za ní na stěně vidět vylepený plakát norského filmu Villmarkens lov (1944). (Azurose)
Reklama