Sissi, mladá císařovna

V pokračování výpravné trilogie o osudech mladé rakouské císařovny je opět evidentní, že historická pravda – nebo alespoň to, co je za ní obecně považováno – byla Marischkovým přístupem přetavena v idylický romantický kýč, ovšem na podobném principu tehdy fungovala i tuzemská výroba (Vávrova husitská trilogie). Sotva osmnáctiletá Romy Schneider se mezitím stala hvězdou podobně laděných filmů a přestože se k nim později sama nerada hlásila, potvrzuje už na nich svůj výjimečný herecký talent, který plně rozvinula o dekádu později. (29.06.2009)

Pokud se kdokoliv zajímá o dějiny ví,že to všechno bylo ale úplně jinak.Proč ale nezidealizovat něco,co dávno minulo.Jako příběh ze skoročervené knihovny na nedělní odpoledne to jde.Téměř megalomanská výprava a dokonalé kostýmy, k tomu všemu nádherná krajina a krásná R.Schneider-no co jiného si od historyromance přát více. (18.10.2009)

Jeste vetsi bombice nez jednicka, jak Sissi trpela ze ji ta zla tetka vzala dite tak jsem se uplne trasla vzteky a pak jsem se normalne rozbrecela dojetim kdyz Franz Josef rikal jak ji miluje ze vseho nejvic a vzal ji na tu krasnou horskou chatu! Jezisi, ja jsem posledni dobou fakt hrozny kolotocar.... (22.08.2016)

Druhý díl je stejně kvalitní jako díl první. Opět skvělé herecké výkony, nádherná kostýmní výprava, dobové interiéry, prokreslenost postav, humor. Nevěřím, že by se tento námět dal natočit lépe, více „rakouské“ to již být nemůže. Zatímco v prvním díle mne nejvíce zaujaly působivé záběry z vítání císařovny v údolí Wachau na Dunaji, zde jsou to scenérie z Uher a z korunovace v Budapešti. Marischkovo zpracování tématu je idealizované, zjednodušené, ale (historickou) podstatu tyto filmy vcelku vystihují: Franz Josef udělal chybu, že si milovanou Sissi vzal, i přes to, že se evidentně na císařovnu nehodila – vládnout tak velké říši je totiž přetěžké břemeno. A k tomu zamilovanost nestačí. Velmi krásně je zde ukazováno manželství bavorských rodičů císařovny v bavorském Possenhofenu, které ve skutečnosti asi tak idylické nebylo. Úctu ale zasluhuje jejich osm dětí, z nichž jedním z nich byla právě Alžběta (Sissi). Nestydím se za to, že mám po skončení těchto filmů (označovaných dnes mnohými za „limonádky“) dobrý pocit; je v nich něco pozitivního, nadějného, jakoby lidé tehdy měli ještě hluboce zakořeněné tradiční hodnoty, byť i ty se začínají pomalu rozpouštět...Je škoda, že se Rakousko-Uhersko rozpadlo. (04.05.2008)

Limonáda. Primerane bublinková, sýto kolorovaná, vyvolávajúca spomienkový optimizmus za mocnárstvom. Na jeho čele boli pekní mladí ľudia, zápasiaci nielen s vládou nad rozsiahlym územím, ale aj s prísnymi dvornými regulami a v prípade cisárovnej Sissi aj so zlomyseľnými zásahmi neprajúcej svokry. Pritom nič všeobecne ľudské týmto vládcom nebolo cudzie. Počas nádherných, farbami hýriacich plesov poriešili rozpory v kráľovstve a nebáli sa ani výletov do veľhôr. Ak by v tom nebola tak nenápadne zakódovaná manipulácia v štýle vytvorenia diel, ktoré evokujú lásku a oddanosť riadiacim panujúcim autoritám, hádam by som šiel s hodnotením aj vyššie. Na druhej strane, veď viem, že limonáda nie je zdravá, má neprirodzené, príliš žiariace farby a priveľa cukru, ale raz za čas: prečo nie? (28.08.2016)