Marťanské lodě

Děj začíná mít sílu, odehrává se velmi zajímavá scéna, aby najednou přišel nečekaný střih, který celé vyprávění přesouvá úplně jinam. Mnoho scén tak působí neukončeným dojmem, příběh nemá čas na větší rozvinutí, podobně je na tom i ústřední vztah, a to je vzhledem k tématu filmu velká škoda. Eliška Křenková hraje opět výborně, Martin Kyšperský si to sice celé prožil, avšak herecky zkrátka tolik neoslní. Když připočtu zmíněný střih, jejich vztahu jsem dlouhou dobu vůbec nevěřil. Filmu naopak hodně pomáhá neokoukané prostředí Brna, kamera, výborná hudba a závěr, ve kterém to všechno přeci jen zapadne... 65% (22.04.2022)

Osobně mám asi tendenci ten film vnímat v kontextu podobně laděné české artové produkce posledních let typu Chvilky, Karel, já a ty či Hra, které si vždy na ČSFD vysloužily dost nevalné hodnocení, ale přesto jsem se tím nikdy nedal odradit a toužil film vidět bez jakýchkoli předsudků - abych byl nakonec stejně vždy otrávený a znuděný tou jejich nesnesitelnou banálností a pro mě osobně veskrze nepochopitelným vyzněním. V případě Marťanských lodí jsem například nepochopil samotný název filmu, jakož i to, proč Kyšperský s Křenkovou ztvárnili postavy, které se jmenují stejně jako oni (postava Martina mi navíc byla silně nesympatická a měl jsem problém věřit, že by někdo takový měl v reálném životě úspěch u tak atraktivní holky). A pokud jde o samotný závěr, v podstatě jen umocnil mou rozladěnost z celého filmu, protože jestli něco fakt nesnáším, tak je to podobná koncentrace nezodpovězených otázek a pachuť z toho, že si mám sám domyslet, co se vlastně stalo. Úvodní titulky oznamují, že se jedná o "film na motivy skutečných událostí", což si vykládám tak, že Marťanské lodě budou asi ještě víc osobní než Foukalova Amerika, ale osobně mi to je prostě fuk a vůbec mě nezajímá, co bylo předobrazem filmové Elišky a zda jí film chtěl nějak umělecky zachytit, protože je to celé podané pro mě osobně krajně nezáživným filmařským způsobem, který přebíjí vše, bohužel. (06.06.2022)

Eliška Křenková patří mezi naše nejlepší herečky vůbec a i tento film toho dokázal využít. Role Martina E. Kyšperského je zrádná. Sice hrál sám sebe ve vlastním příběhu, ale neznám ho natolik, abych dokázal posoudit, zda to pro něho bylo snadnější nebo naopak složitější. Ale i kdyby to byla arteterapie, tak snímek jako nezávislá romance funguje, a díky rozumné délce hodnotím výše, než jsem čekal. (Poznámka k názvu: Chtěl jsem film doporučit jednomu známému, ale okamžitě mě odpálkoval, že na sci-fi nekouká.) (11.03.2023)

Brněnská romance! Film podle skutečného příběhu, který zažil herec v hlavní roli Martin Kyšperský. Ve filmu vidíme jeho jeho vztah s dívkou, který neskončil dobře. On je rockový muzikant, sympaťák a tak trochu ňouma, ona je psycholožka a tak trochu hypochondr a psychopat. Čili takový normální vztah jako většina jiných. Ale je to natočené (sice lacině, ale) moc sympaticky, hořkovtipně a vyzrále. A má to fajn hudbu. Režiséra Jana Foukala je třeba sledovat, snad na další film dostane víc peněz. České lvy to asi nezíská, na to je to moc undergroundové. Fun fact 1: druhý film s Eliškou Křenkovou ve dvou dnech, ale zatímco v Atlasu ptáků hrála středoškolačku, tady hraje doktorandku. Fun fact 2: ve filmu zazní písnička z Chuchla, potěšilo moc. Fun fact 3: mediálním partnerem filmu je časopis Psychologie, cool! (24.08.2021)

„Co čumíš?!“ - „Koukám, jak vypadá debil.“ A Martin se tak dlouho chová jako debil, že mu to už ani nemusí dojít včas…Marťanské lodě se mohou na první pohled jevit jako jedna z mnoha tuctových romancí. Přesto jí ale film není. V první řadě působí snímek velmi civilně a autenticky. Tuhle opravdovost podtrhuje ještě fakt, že jde o zpracování jedné skutečné zkušenosti, kterou navíc osobně zažil hlavní mužský představitel Martin Kyšperský, a to včetně konce (z čehož až zamrazí). Dále dobře funguje chemie mezi hlavním párem, kteří jsou výborně sehraní (a sledovat v tomto filmu především Elišku Křenkovou je jedna radost, jako by jí byla role napsána přímo na tělo). A fajn jsou i dialogy, u kterých jsem neměl intenzivní pocit, že by šustily papírem, a naopak měly cosi do sebe. Nechybí také poměrně vtahující atmosféra, na které má lví podíl i sedící melancholická hudba s texty (ústřední píseň Jablka mi bude v hlavě hrát ještě hodně dlouho). Film se mi dokázal trefit do nálady, za mě to budou solidní 4*. „Slibuju, že ti nebudu lhát.“ - „To já taky slibuju.“ (02.08.2022)