Marťanské lodě

Příjemně plynoucí romance, která si postupem času ukousne větší krajíc, než jaký dokáže divákovi přežvýkat. Melancholická atmosféra a výborná hudební stránka však naznačují potenciál nenápadného filmu, kterých bychom rádi viděli i víc. Více zde. (04.10.2021)

KINO Scala - předpremiéra s tvůrčí delegací/// Obsazení 6/10 Děj 5/10 Hudba 7/10 Prostředí 8/10/// PLUS: zvuk, hudba, obraz, po audiovizuální stránce je to kvalitní a krásný film, potěší prostředí Brna a Eliška Křenková, film nabídne melancholickou náladu i humor MÍNUS: střih hodně vypouští, scénář má zvláštní dialogy a také mezi hlavní hereckou dvojicí nefunguje chemie/// K Marťanským lodím mám, stejně jako spousta dalších Brňanů, vřelí nebo minimálně osobní vztah. Nejen pro to prostředí Brna, které je konečně po ani nevím jak dlouhé době na plátně vidět, ale také pro kapelu Květy se kterou mě pojí částečně pracovní vztahy a pak především pro to, že se ve filmu objevují tři dívky, které mám rád. /// Celkem 61%/// (15.09.2021)

"Já nevím, nevím, nevím, co můžu udělat, abychom se nemusely bát." Tak řekl bych, že tvůrci této "brněnské romance" udělali vcelku dost proto, aby se divák nemusel bát, se na tento film podívat. Výborná kamera, skvělá muzika (ať už ta v orchestrárním hábitu nebo samotné písničky Martina Kyšperského - při písni Jablko jde skoro mráz po zádech), atmosféra artového filmu... Přesto mi hodně vadil chatrný scénář se zcela předvídatelným koncem (viz Eliščina hláška "ve smrti se všechno bolavé ztrácí", která zazní tak někde v půli filmu). A taky mi přišlo, že mezi oběma aktéry to zas tak moc nejiskřilo. Oceňuji, že jde o skutečný příběh, ovšem na filmovém plátně to na mě místy působilo (a teď nemluvím o silním konci) jako taková banalita o tom, že "rozeznat doktora od pacienta nemusí být někdy tak jednoduché..." (29.09.2021)

Martin Evžen Kyšperský je můj nejoblíbenější český (žijící) muzikant, Eliška Křenková je moje nejoblíbenější česká (žijící) herečka, Ondřej Ježek je můj nejoblíbenější český zvukař a Ondřej Lipenský je můj nejoblíbenější filmový fanoušek :-).  A přesto všichni dohromady udělali docela dost špatný film, který je sice sympaticky obyčejný, ale natočený není moc dobře a především jeho obsahová stránka je obhajitelná jen a pouze díky tomu, že je to podle skutečné události, jinak ta látka prostě na film nemá. O těžkém životním osudu Martina Kyšperského vím už od roku 2006 a i tehdy jsem ho nejvíc prožíval, zejména v písni Okna do zahrady z kultovní desky Kocourek a horečka. Jenomže jako film je to hrozná prázdnota. Nejprve zažíváme jakože milostný trojúhelník, který je ale strašně špatně natočený. Neznáme vůbec motivaci hlavního hrdiny k vystřídání partnerky, dialogy a vůbec komunikace obou protagonistů je poněkud zvláštní a zůstává prakticky všechno nevyřčeno. Zásadní věci jsou přeskočeny a jsou tam naopak scény, které jsou úplně zbytečné a na další průběh filmu nemají žádný vliv, i když by ten vliv být měl (například naštvání Elišky v kině). 40 minut filmu (tedy více jak polovina) se v podstatě vůbec nic neděje, jenom koukáme na naprosto a zcela obyčejný vztah, kterých jsou miliony. Nevidím žádný důvod, proč něco takového točit a už vůbec nevidím důvod tohle nic zaobalovat krásnými slůvky typu "křehká a lyrická romance", protože to není nic jiného než z nouze ctnost. Po těch 40 minutách začne být snímek na deset minut trochu zajímavý, to ve chvíli, kdy nastupují psychické problémy. Myslel jsem si, že se to bude stupňovat, že se z toho stane třeba i více transcedentální záležitost, jenomže ono to pak zničehonic spadne zase do naprosté prázdnoty, ve které opadne všechno napětí, očekávání i zájem, a na konci to probere až nepřekvapivý konec, který, nebýt to podle skutečné události, odsoudím jako nebetyčné a ostudné klišé. Vůbec tím nezpochybňuju utrpení, které musel Martin prožít, kritizuji čistě film, kterému navíc nebylo vůbec rozumět. Musel jsem asi pětkrát film vracet (a to i opakovaně to stejné místo), protože jsem tomu prostě nerozuměl a v jednom případě i dát anglické titulky (jedná se zrovna o nejvíc klíčovou scénu celého filmu), protože to bylo bez šance. Oceňuji, že herci hrají maximálně civilně (což je Elišky trademark) a Martin to zvládl se ctí, ačkoliv u lidí, které mám tolik nakoukané naživo, je hodně těžké uvěřit jejich hraní a některé Martinovy pohledy mě poněkud rozesmávaly (myslím, že by mu hodně slušela role v nějakém vyloženě ujetém filmu, než v takhle civilním), ale nazvučit to měli zkrátka lépe. 1 hvězdička za parádní muziku Květů (jak jinak) a 1 hvězda za Elišku, která ty nesnesitelné dámy umí zahrát opravdu dobře. Jen pak úplně nefunguje ten závěr, protože jsem s ní moc nedokázal sympatizovat. Největší záhada na filmu tak je, zda Martinova přítelkyně byla skutečně taková a jestli by se jí výsledek líbil, ale to už asi nezjistíme. (08.07.2022)

Proč se Martin Kyšperský zamiloval do té psycholožky Elišky? Čím mu učarovala? Proč jsem jako divák nedostal příležitost to pochopit? Zatoužit po tom, abych se ocitl na jeho místě, abych se do ní zbláznil a pak s ní prožíval její strázně… Mám si to domyslet, když jsem to tam nenašel? Neměl by mi to film usnadnit? Nestal se lidmi milovaným médiem právě proto, že dokáže opsat některé emoce mnohem lépe, než to zvládne můj mozek obyčejného smrtelníka? Jinak bych si myslel, že je s Martinem v soukromí větší zábava. Že ten jeho intelekt, o jehož existenci ani teď nepochybuju, je zdrojem neotřelých témat a myšlenek. A že mi nabídne aspoň malou ochutnávku… Očekávání jsou zrádná, jako bych to nevěděl. Ale že mě to až tak zklame…Slaboulinký tři pecky, coby fandovi Květů je mi žinantní to hodnotit hůř. (09.09.2021)