Ratu Ilmu Hitam

Ten večer jsem Savem hubil plíseň v koupelně, pak jsem si naložil solidní porci gyrosu s nudlema od Vietnamců a pustil si The Queen of Black Magic. A to prostě nebyla vůbec dobrá kombinace. Jáááj, jak mně pak bylo zle. Pachuť Sava, plnej žaludek na noc a intenzivní démonický peklo z Indonésie prolnuli v opravdu pamětihodnej večer. Ale k filmu. Tohle se moc povedlo, tvůrci fest tlačí na pilu, postupně budují atmosféru absolutního zmaru a pevnou rukou zavedou diváka až do neskutečnýho finále, z kterýho člověku není vůbec dobře. Moc dobrý. (14.04.2021)

Dej aj jeho vyústenie je dosť riedky. Pritom často filmovo i žánrovo recyklovaný. Konkrétne ide o návrat dospelých (a ich potomkov) do miest traumatizujúceho detstva a vysporiadanie si nedoriešených záležitostí. Tentoraz cez horor. Drobné lesklé chrobáčiky, pripomínajúce mini kovové guľôčky ukrutnou rýchlosťou zaliezajúce do hrdla a spôsobujúce krvácanie očí úst a žíl sú mega. Rovnako tak kadejaké húsenice a stonožky ktorými sa nedobrovoľne či očarovane kŕmia hrdinovia a následne sa im vlnia pod kožou. Zvyšok tvorí všedný hororový štandard, snažiaci sa obohatiť tému čiernou mágiou a nejakými tými náhlymi odhaleniami temnej minulosti. Ale to tu už predsa toľkokrát bolo. Napriek tomu udeľujem Indonézanom za exotický príspevok do žánru silné tri (šestky). (10.06.2020)

Delší expozice s více postavami, ale vyplatí se ji přečkat - černá magie to pak rozjede ve velkém. Digitální stonožky a brouci filmu sice ubírají na vážnosti, ale démonické síly, které dokáží sprchovat vřící vodou anebo přinutit střílet do končetin dítěte spolehlivě probudí vaši pozornost. Hororová divočina po indonésku. (11.10.2020)

Moc jsem to nepochopil. Vedoucí sirotčince kdysi zkoušel na své ovečky Feri tail a královna černé magie místo toho, aby vedla vendetu s chirurgickou přesností (např. srpem zbavila nemohoucího pan Bandiho výhonku), tak ztrácí hlavu a hodlá brutálně vyvraždit půlku Indonésie. Na jednu stranu působivé v některých jednotlivostech okultního běsnění, na druhou občas přehnaně teatrální a s maňáskovými postavami neadekvátních reakcí. Konec beru tak, že se toho zase tolik nestalo a děcka mají před školou novou paní, co diriguje dopravu, ale možná se mýlím.. (31.05.2021)

Indonéská tvorba jde mimo mě, tady jsem šel do neznáma a nechal se zlákat hodnocením a musím říct, že rozhodně nelituju. Z původních obav ohledně "neherectví" tamních herců zbyl jenom dobrý pocit, protože všichni svoje role zahráli až nečekaně dobře, práce s kamerou skvělá a hudební doprovod tady sedl jak prdel na hrnec. Budování atmosféry po celý film se dařilo výborně a zvrat v závěrečné třetině, který zamíchal kartama, film posunul o krok dál. Koncept černé magie tady dlouho nebyl a některé scény byly dost nechutné a často nevídané, i když otrlejší divák je na ně zvyklý a vyloženě nic nového nezažije. Režisér nešetřil ani děti (obrovský plus!!), červi, brouci, stonožky a hektolitry krve tady tekly ze všech otvorů proudem a popravdě si nepamatuju za poslední dobu film, který by byl na nechutné gore právě tak výživný jako tenhle. Přidejte k tomu nepolevující tempo od 30. minuty a je zaděláno na úspěch. Pro mě je to slušná čtyřka, protože tohle jsem od Indonésie rozhodně nečekal a ta si tak připisuje obrovské plusové body, protože tak solidně zkombinovat žánry se nepovede pokaždé. (18.04.2020)