Hrana zlomu

V českých filmových luzích a hájích žánrově nevšední počin- to oceňuju. Možná o to víc mi ale vadily drobnosti typu proudu krve, který nevytryskne z hrobu, ale přiletí odkudsi z levé kantny, skla pod žlutou dodávkou, i když při rozbíjení napadalo všechno dovnitř, dopravní nehody, která se podle všeho odehrála kdesi na polňačce… Taky bych tomu dal celkově jinej look- místy to obrazově vyznívalo děsně lacině a amatérsky. Nepředpokládám, že na to měli neomezenej budget, ale tohle se do něj ještě vejít mohlo. Budu se opakovat, ale Štěpán opět vynikající. Na place ze sebe pokaždé shodil kostým z nějaké řachačky v Divadle Mír, natáhl na sebe ten starej fundus po jednom z vodníků Josefa Dvořáka a nenásilně se proměnil ve vraždící monstrum. Stanislavskij se obrací v hrobě, ale českej píseček je holt specifickej. (29.04.2023)

V zemi, kde žánrová tvorba skoro neexistuje, je vydařený psychothriller událostí. Emil Křižka navíc zvolil vyprávěcí formu typu puzzle, kde spousta scén nejdříve moc nedává smysl, protože se teprve časem dozvídáme, co jim bezprostředně předcházelo. Celou dobu také drží hutnou atmosféru a díky minimu postav působí film sevřeným dojmem. Domácím žánrovým filmem roku tak nakonec nebudou Shoky & Morthy, ale Štěpán Kozub je u toho stejně. Asi to nebude náhoda. (V kinosále jsem seděl sám, takže žánrové publikum u nás zjevně neexistuje.) (13.11.2021)

Jsem nadšený, že takovýto film u nás vznikl, a velmi doufám, že jeho tvůrci budou pokračovat tímto směrem dál. A právě proto ho nechci urážet tím, že jej pocitově nadhodnotím ("protože český film"). Radši plnotučná trojka, než neupřímná čtyřka. Hrana zlomu je po většinu stopáže velmi působivá, občas to ale trochu zadrhne. Pro mne nejvíc v momentech, kdy by snímku, vzhledem k tomu, co se na plátně odehrává, slušela hysterická dynamika, ale tvůrci jedou spíš v takovém artověji laděném odtažitém tónu s delšími, často statickými scénami a málomluvností. Na mne to bohužel nepůsobilo jako volba kreativní, ale jako racionální volba začínajícího týmu, který se nechtce pouštět do nějaké střihově dynamické divočiny, protože by to pravděpodobně dopadlo blbě. V několika dalších momentech pak pro mne byla rušivým elementem hudba, respektive zvukové řešení scény. Třeba v nemocnici. A od takhle puzzlově poskládaného filmu by člověk v závěru čekal nějaký zvrat, který vyjeví dosud netušené souvislosti ... a ono prd, obrázek je složenej zhruba půlhodinky před koncem a pak už žádná velká pointa nepřijde. Každopádně těch 86 minut jsem si užil a jsem rád, že jsem si v Praze odchytl projekci, moc jich není. (11.11.2021)

Příběhová skládačka je sice působivá, ale v tomto případě si její vhodností nejsem úplně jistý. Některým scénám by přímé pokračování slušelo, takto se ze zajímavě rozehrané situace rychle odchází a ta nemá čas doznít. Naštěstí to neplatí vždy, třeba nemocnice, nebo propuštění, doznívají ještě hodně dlouho, na čemž mají velkou zásluhu výborní herci. Těžko totiž v těchto scénách odhadnout, co se odehrává v hlavě Štěpána Kozuba a Pavly Gajdošíkové, co udělají dál. Barva a chlad jejich světům sedne, vizuální pojetí celkově je na solidní úrovni, zvuk znepokojivé atmosféře ještě pomáhá. 65% (17.11.2021)

[FEBIOFEST] Tvůrci mluvili, že půjde o netradiční film, což jsem ten den v Česku slyšel už jednou a obojí byla docela pravda. Akorát zde vidíme vskutku syrový deprimující thriller, ze kterého vám může být opravdu až fyzicky špatně a je na tom vidět, že Křižka je vskutku talentovaný a nově nalezený umělec, který určitě bude mít, co nabídnout. Zřejmě bych určitý háček viděl v obsesi na takovéto filmy, kterým úplně neholduji, ale jsem rád, že není nutno vidět nějaké ty samé koncepční české filmy a můžeme vidět něco nového. Příběh je roztříštěný jako Pulp Fiction, akorát trochu po svém, což se zdá být lehce chaotické, ale dokážeme se v tom docela v pohodě najít. Kde už bych viděl určitý problém, že samotné finále nemusí dávat s úmyslem postav nějaký jasný smysl, což zase v celku zbytečně škodí. Nakonec bylo i zajímavé vidět Kozuba, který se snaží odprostit od komické škatulky, což mu jde snadno, protože je skvělý herec, ale dost lidí, kteří na tuto změnu nejsou připraveni mohou být dost šokováni. Film je to drsný, který si ovšem ne vždy libuje v explicitním násilí, což beru, každopádně nejde přímo o můj šálek kávy. Křižku bych strašně rád viděl v lehce umírněnějším filmu. Ale jsem rád, že český film jde někam jinam. (21.09.2021)