Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Jméno režiséra Jindřicha Poláka znají hlavně děti. Například příběhy pana Tau se staly šlágrem přímo mezinárodním. Starší diváci si připomenou Ikarii XB 1 – první filmovou sci-fi, ale i filmy akční a dobrodružné – například Smrt v sedle, Nebeští jezdci či Smrt stopařek. Film Noc klavíristy, který byl natočen v roce 1976 podle námětu Vojtěcha Měšťana, patří do kriminálního žánru. Jeho problematickým hrdinou je vedoucí projektant bytového družstva, který touží po zisku za každou cenu. Bezděčným protihráčem se mu stává barový pianista, který se náhodou stane svědkem vraždy mladého muže a pustí se do pátrání na vlastní pěst. Starosvětská a poněkud komická figurka se dojemně plete policistům do práce, ale nakonec se zjistí, že právě on přispěl k dopadení pachatele… Titulní roli vytvořil s noblesou sobě vlastní Václav Voska. (Česká televize)

(více)

Recenze (91)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Na tomto filmu vlastně nacházím vše, co mám na československém filmovém dramatu obecně rád... dobrý příběh s napětím i atmosférou, v pozadí společenský obraz doby, propracovaná psychologie hlavních postav, vynikající herci a nechybí ani působivá hudba, kterou tentokrát složil Karel Svoboda. Viděl jsem ho několikrát a ani jednou mě nezklamal, byť s odstupem času drobné nedostatky či místy ne zcela naplno využitý potenciál (který nejspíš může pramenit z doby vzniku?) postřehnout lze a po 5ti letech od prvního zhlédnutí mu tu původní slabší pátou hvězdičku odebírám. Přesto nadále Noc klavíristy považuji za zdařilý snímek, v němž nad kriminální zápletkou dominuje psychologické drama dvou mužů, kde protipól k podvodníkovi dohnanému vydíráním k radikálnímu činu tvoří zajímavá postava osamělého „prvorepublikového“ klavíristy, zcela nehodného do aktuální doby, který se proti všem zvyklostem pouští do napínavého pátrání na vlastní pěst. Jindřich Polák přispěl do kriminálního žánru po westernové Smrti v sedle a akční Hře bez pravidel s odstupem další dekády už minimálně potřetí a opět trochu jinak... komorněji, ale působivě. Režimem často omezovaný Václav Voska dal do svého noblesního výkonu i velký kus samého sebe, Otakar Brousek ztvárnil naprosto přesně hroutícího se muže s nejistou proměnou na rafinovaného zločince a pokud se divák soustředí zejména na výkony těchto dvou výrazných herců, je díky nim a Svobodově hudbě s krásným klavirním sólem Noc klavíristy pěkným dramatickým zážitkem. [85%] ()

Eratashi 

všechny recenze uživatele

Tak pan klavírista nám změnil povolání. Neochvějně se pustil tam, kam se žádný policista ještě nevydal. Naštěstí padouši si to vyříkali mezi sebou (za jejich střety jedna hvězda navíc). Dávám plus za padoucha (Otakar Brousek st.) a poté za jeho zpytování svědomí a následující střet padouchů. To bylo jediné, co mě udrželo u filmu. ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Mě fascinovalo jak Vašek Voska se z pozice vinárenskýho klavíristy pustil do pátrání aniž by čekal na výsledek policie. V době všeobecných škrtů to vypadá jako dobrý nápad pro Radka Johna, až se někomu stane zločin, ať si to laskavě vyšetří sám a stát ročně ušetří x miliard za policii. Tady ve filmu ještě policii nikdo nerozpuštěl, ale i tak Václav Vocka se vždycky někde zjevil jak dědeček hříbeček a poměrně vtíravě se zajímal o druhý a pak si odplul zpátky do vinárny k tomu svýmu klavíru. Krom Václava Vosky se mě líbil Otakar Brousek z jeho postavy byla cítit zoufalost člověka, kterej je zahnanej do rohu. Film sice není nikterak napínavej, ale přesto dokáže zaujmout až do konce. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Dneska není tak důležitý peníze vydělat, jako vědět, kdy a komu je dát." Tak to máme uplácení, podvody, rozkrádaní majetku v socialistickým vlastnictví, nějakou tu vraždičku a jako zlatej hřeb zvědavýho klavíristu. Musím se přiznat, že světová kinematografie musela před příchodem mistra Tůmy hrozně trpět, protože si snad ani neuvědomovala, jakej je nedostatek vyšetřujících klavíristů. Tuto mezeru Tůma zaplnil a svým lidským přístupem jasně dokázal, že tudy cesta z průměru nevede. ()

kkarx 

všechny recenze uživatele

Vedle jiného Polákova filmu "Hra bez pravidel" je to druhý československý pokus o akční kriminálku západního stylu a Polák vytvořil další dobrý film. Je to snad jen trošku scénáristický nesoustředěné. První polovina ukazuje život v letech sedmdesátých, představuje charaktery a ukazuje i všemožné šmeliny v socialismu, v druhé se to skutečně rozjede na plné obrátky. Celkem překvapení, že to bylo vůbec povolené s ohledem na to, že tu každý řemeslník/dělník je nepoctivej melouchář. Politice se jinak Polák obratně vyhnul a oslovení soudruh tu nepadne ani jednou. Tohle je prostě jen sympatická čistokrevná krimi. Film je postavenej na výkonu Otakara Brouska st. a vytvořil tu jednoho z těch nej padouchů československého filmu. Skvělá je i Svobodova hudba kopírující Itálii (zřejmě Polákův vzor pro tento film i jeho přechozí Hru bez pravidel). Moje připomínka je tedy jen ke scénáři. Nakonec Voskův klavírista, který je tady takovou vedlejší figurkou, byl v příběhu nejen celkem nadbytečný, ale dokonce jeho vyšetřování na vlastní pěst mělo i neblahé důsledky. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (4)

  • Natáčení probíhalo ve Štiříně a v Praze na Malé Straně, v Novém Městě a na Rašínově nábřeží. (dyfur)
  • Václav Voska byl vybrán pro roli mj. i proto, že byl zdatným klavíristou a nebylo třeba dubla. (sator)

Reklama

Reklama