Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Jméno režiséra Jindřicha Poláka znají hlavně děti. Například příběhy pana Tau se staly šlágrem přímo mezinárodním. Starší diváci si připomenou Ikarii XB 1 – první filmovou sci-fi, ale i filmy akční a dobrodružné – například Smrt v sedle, Nebeští jezdci či Smrt stopařek. Film Noc klavíristy, který byl natočen v roce 1976 podle námětu Vojtěcha Měšťana, patří do kriminálního žánru. Jeho problematickým hrdinou je vedoucí projektant bytového družstva, který touží po zisku za každou cenu. Bezděčným protihráčem se mu stává barový pianista, který se náhodou stane svědkem vraždy mladého muže a pustí se do pátrání na vlastní pěst. Starosvětská a poněkud komická figurka se dojemně plete policistům do práce, ale nakonec se zjistí, že právě on přispěl k dopadení pachatele… Titulní roli vytvořil s noblesou sobě vlastní Václav Voska. (Česká televize)

(více)

Recenze (91)

J R C Pecuchet 

všechny recenze uživatele

Jindřich Polák se kromě tvorby pro děti a mládež a scifi žánru věnoval i detektivce. Musím říci, že na to v jakých podmínkách film vznikal (psal se rok 1976) jde o celkem zdařilé dílo. Václav Voska jako samozvaný vyšetřovatel chce přijít na kloub záhadné vraždě, která se odehrála před vinárnou, ve které hraje na klavír jako pianista. Vyzdvihl bych vynikající hudbu, kterou pro tento film zkomponoval Karel Svoboda. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Václav Voska v jedné z mála větších filmových příležitostí v zajímavé vystavené i ztvárněne roli (az poněkud přiliš) zvědaveho postaršího klavíristy, kterému coby jedinému svědků noční vraždy nedá spát jakou roli v celém případu měl asi muž, který po sobě v podkroví jednoho činžovního domu zanechal několik vykouřených cigaret. V zasade detektivka z rodu těch, kdy divák dopředu zná vraha (Otakar Brousek st.) i jeho motivaci a vlastně jen sleduje, jak dojde k jeho odhalení. V tomto případě ale víc než policejní vyšetřování sledujeme spíše Václava Vosku, jak se snaží pátrat na vlastní pěst. A když už se dostane policie ke slovu, divák moc netuší, jak vlastně přišla ta tu správnou stopu. Pokud se však člověk soustředí především na Voskuv herecky výkon a pěknou hudbu Karla Svobody (s krásnou ústřední klavírní melodii), neměl by být zklamán. ()

Reklama

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý krimifilm věnující se nekalým obchodním praktikám vedoucího stavebního podniku Ing. Kratiny, jenž se stane obětí vydírání jednoho ze svých zaměstnanců. V roli Kratiny, který si běžně bral úplatky za dokončení staveb v termínu a i jinak se neoprávněně obohacoval, se objevil O. Brousek. Snímek tak kromě kriminalistické zápletky, která se objeví až poměrně záhy, ukazuje rozkrádání socialistického stavebnictví, kde si každý bral, co mohl a obohacoval se, jak to šlo. Kratina se rozhodne neznámého vyděrače odstranit, bohužel pro něho zastřelí náhodného kolemjdoucího a tedy nesprávnou osobu. Svědek této události, klavírista v blízké vinárně Tůma, se rozhodne vypátrat na vlastní pěst pozadí tohoto činu, neboť nebohá oběť byl zeť jeho dobré známé paní Mráčkové (D. Medřická). Pan V. Voska, jenž hrál onoho elegantního hudebníka s jeho charakteristickým aristokratickým vystupováním, byl uveden jako hlavní postava tohoto filmu, já však vnímám jako mnohem důležitější Brouskovu roli, neboť u něho bylo naznačeno i rodinné zázemí, zobrazeny psychologické postupy a hlavně se na obrazovce objevoval od začátku až do konce. Vyděrače, který za svoje činy nakonec zaplatí životem, ztvárnil tapetář Šulc v podání J. Kanyzy. Kriminalista A. Švehlík a jeho kolegové, jež vyšetřovali okolnosti vraždy chodce na Maltézském náměstí, hráli ve filmu všestranného J. Poláka pouze doplňující roli. Nesmím též opomenout zmínit povedenou hudební složku, jejímž autorem byl K. Svoboda. Netradičně pojatá kriminálka s výborným O. Brouskem mě zaujala natolik, že neváhám udělit nadprůměrné hodnocení. ()

gjjm 

všechny recenze uživatele

Díval jsem se na to v podstatě jen proto, že to je jediná hlavní filmová role Václava Vosky, který je stejně skvělý, jako kdekoliv jinde. První půlku, ilustrující v podstatě morální rozklad úplatného inženýra v podání O. Brouska můžete s klidným svědomím přeskočit, je neuvěřitelně nudná. Druhá půlka se neopírá jen o skvělé herecké výkony (především Voska, ale i Brousek a Kanyza), ale i o solidní a promyšlený scénář a dobrou atmosféru (a skvělou hudbu). Celkově vzato celkem rutinní komunistická detektivka, ale rozhodně ne špatná. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Předstírat, že v případě tohoto nezajímavého krimifilmu z šedivých časů tuhé normalizace máme co do činění s čímsi výjimečným je apriori vyloučená věc. Scénář šustí tak, že i špičkoví herci (Voska, Medřická, Brousek) vypouštějí z úst zbytečná slova, pokus o dialog vázne a jednotlivé záběry na sebe příliš nenavazují, čímž zaniká i to nejcennější: napětí. Není tu vlastně nic, co by rozechvívalo umdlené smysly, jež, atakovány banální hrou dvou hochštaplerů na kočku a myš, nakonec s vděčností přijímají pouhou přítomnost nonšalantního pianisty, který by ovšem bez Voskova umění, třebaže omezeného průměrným textem, pozbyl veškeré charisma a tím i důvod, proč se na tento ošumělý film vůbec dívat. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (4)

  • Natáčení probíhalo ve Štiříně a v Praze na Malé Straně, v Novém Městě a na Rašínově nábřeží. (dyfur)
  • Skok vozu Renault 16 do rybníka absolvoval kaskadér a bývalý závodník Václav Syřiště. Po natočení filmu se vyzpovídal ze zážitků v časopise Svět motorů, kde uvedl, že tato scéna byla obtížná především proto, že do poslední chvíle musel hledat nájezd na rampu, ze které vůz „skočil“, navíc se po dopadu na hladinu zbortila střecha. (Robbi)

Reklama

Reklama