Reklama

Reklama

Obsahy(1)

ANDĚL. Zimním mrazem promodralá tepna velkoměsta, kudy se s ospalou neúnavností stále a znovu proplétají cinkající tramvaje, stovky lidí s hlavami sklopenými k zemi i desítky popojíždějících aut. Chátrající synagoga, vedle rozšklebená hluboká jáma a nad ní varovný prst jeřábu předznamenávající budoucí kovově-lesklé obchodní centrum. Mísí se tu hukot aut, dunění rozvibrovaných kolejí, hlasy lidí, ječáky policejních sirén i nezúčastněně monotónní broukání omšelých amplionků na obchodech o idyle a pohodě vánoc: "Pur-pu-ra-na-plot-ně..." Staniol, Santa Mikuláš, kapři bez hlav a zatoulaní psi nedočkaví své vánoční výslužky! (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (127)

dANo 

všechny recenze uživatele

Veľmi silný, miestami až ťažko stráviteľný film, ktorý sa venuje drogovej problematike. Michálek ma opäť raz celkom príjemne prekvapil a celkové stvárnenie postáv a Topolovho príbehu hodnotím ako vydarené... Výborná kamera, jediné čo mi trochu vadilo, bola trochu chaoticky načtrnutá chronológia deja. ()

viperblade 

všechny recenze uživatele

Ještě během psaní komentáře se nemůžu rozhodnout, co tomuhle filmu vlastně dám. Místy (začátek a konec) to bylo takřka geniální - rychlý střih, práce s barvami, to člověk má pocit, že se dívá (či prožívá) něco výjimečného. Ale místy mi vadila ta nevázanost (z ničeho nic se ocitáme někde v Africe(?)) Ale když tak o tom přemýšlím, tohle byl asi záměr, aby i divák, který s touhle tématikou (drog) nemá žádné zkušenosti, si připadal, jako když si právě šlehnul. Jinak tenhle film neřeší jen téma drog, najdete zde i sektářství, hledání lásky… Teď si uvědomuju, že tohle mi jen tak rychle nevymizí z hlavy a že už jen proto si film zaslouží lepší hodnocení. A myslím, že se tady ještě dost dlouho nenatočí něco tak originálního, tak svého, jako je tento film. Jinak ze všech herců bych vyzdvihl parádní Issovou. Pro ni naprosto netypická role a ona ji zvládla s takovou grácií! 70 %. ()

Reklama

viktor.danek 

všechny recenze uživatele

Je fér nejprve zmínit, že Topola obdivuju a Michálka mám taky rád (byť autorsky se mi tentokrát Michálka vůbec v ničem nepodařilo identikovat). Pročetl jsem si zdejší negativní komentáře a musím říct, že většinou jde spíš o nepochopení na straně diváka (což lze samozřejmě oprávněně přičíst navrub režisérovi). Jako znalému předlohy mi ale děj byl jasný, a tak mě přemíra vulgarismů nijak nerušila, ani jsem nedumal nad realističností příběhu. Nejde totiž o dokument nebo o pokus zachytit konkrétní příběh feťáka stylem "může se to stát i vám" (Trainspotting nebo Requiem za sen). Anděl Exit je undegroundová metafora a především velká love-story. Dokonalou drogu tvoří unikátní mix lásky a nenávisti, jedu a společné krve. Jestli v tomhle není hloubka, tak teda fakt nevím, v čem jo. Jako ve všech Topolových románech, i tady je stěžejním tématem cesta, která je určitým kontrastem beznadějnému smíchovskému feťáckému doupěti, do kterého se ale hlavní hrdinové musí vrátit, protože tam jsou skutečnými a protože tam je jejich společenství chce. Jedinou možností, jak se z neustálého koloběhu násilí, vydírání a závislosti dostat, je doslova spálit mosty. Skvěle zachycená energie skvělého románu Anděl. Navíc excelentní Klára Issová v hlavní roli. Mocný zážitek. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

S osobitě osvěžující strukturou vytvořil Vladimír Michálek filmové drama současnosti Anděl Exit. Jáchym Topol, autor literární předlohy i scénáře, patří k nejzajímavějším postavám české umělecké scény. Na intenzivní rodinné vlně nadání a schopností tvoří slova, která se odhodlaně zavrtávají do hlav. Jeho texty jsou naléhavé, rozpolcené a vládne otevřeností a výstižností dilematu a vnitřnímu střetu. Unikátní a vibrující nálada Topolových textů ožívá v postupu expresivního zdůrazňování a zneklidňování, těsně se přimyká k postavám a nahlíží do vnitřku myšlenek strachu a očekávání. Druh marnosti a vnitřního tápání ožívá v obrazech, slovech, všeobecném neklidu, intenzitě pohybů, smyslnosti, pokušení, útěku a volání. Myšlenky se strachem, všedností a snahou. Pokusem po úniku z ubíjejícího stereotypu spořádaného života v područí a diktátu a konzumní pseudohodnoty jsou nahrazeny zážitkem, přítomností a hledáním záchrany a ztracených ideálů. Anděl Exit mistrně odkrývá stav mysli, která se nechce smířit s prázdnotou skutečnosti a ztrácí se ve složitém geometrickém tvaru hledání alternativních možností. Hodnota a náhražka, jsou nesnadné k rozeznání, při hledání občas splynou, občas klamou, převrací, ničí a přináší naději i zklamání. Hlavní postavou příběhu je mladý Mikeš (zajímavý Jan Čechtický), osamělý ve svém životě, nedočkavý ve své volbě, slabý ve svém podlehnutí pokušení, bezprostřední ve své spontánnosti, zmatený ve svém cíli a cestě. Nespokojenost a strach jsou nerozluční společníci v odyseje života, naděje a marnosti. Láska je sobecká kurva, využívá a po vytěžení zahazuje a boří. Hlavní ženskou postavou je mladá Kája (velmi dobrá Klára Issová) na rebelské vlně mladického vzepření se fungování světa dospělých. Alternativa zážitků je nebezpečná v naprostém propadnutí čemusi, co dává smysl alespoň na jeden jediný malý okamžik. Záchrana se stává zkázou. Druhou hlavní ženskou postavou je Jana (dobrá Zuzana Stivínová), nová Mikešova sousedka. Je cílem i prostředkem, je možností, příslibem i strašákem. Důležitou postavou je Mikešův kamarád Lukáš (příjemný Vojtěch Pavlíček), pokušitel, který mámí, přesvědčuje, tápe, chybuje a ztrácí se uprostřed rozervanosti světa uvnitř vlastní duše. Z dalších rolí: svérázný a autoritativní domácí činžovního domu Machata (dobrý Pavel Landovský), jeho manželka s originálním přístupem k možnostem vlivu a obohacování (velmi dobrá Eva Holubová), nevinná Naďa (zajímavá Žofie Hradílková), svou náročnou prací navždy poznamenaná vrchní sestra (dobrá Věra Galatíková), ochotný služebník Machatovy manželky Lurija (Pavel Zajíček), či Mikešův parťák alternativní cesty Trevor (zajímavý Trevor Steele Taylor). S touto formou Michálkova filmového dramatu jsem spokojen. Těsně přistupuje k postavám a divákům, pomocí obrazové naléhavosti je navozena jedinečná atmosféra, která umožňuje beze strachu vstoupit do skrytých myšlenek života a vzdoru proti ubíjející prázdnotě odevzdanosti ve všednosti. Je to jedna z cest, po kterých má filmový svět kráčet a následně vylepšovat. () (méně) (více)

Renfield 

všechny recenze uživatele

Špinavá atmosféra města, je v dokonalém kontrastu s jeho obyvateli, ale také hrdiny filmu. K tomu zajímavá, avšak už ne tak trefná kamera. Dokumentární styl je sice pro tento druh filmu to nejlepší, jenže tady mi přijde zběsilý až příliš, scény dělá ještě náročnější, nediváčtější. Ze šílené první poloviny zůstane v hlavě jen ta atmosféra, scény jsou zmatečné, jakoby ani netvořily žádný souvislý příběh, což je pravděpodobně záměr, ale mně nesedl. Ten je v jakémsi náznaku tvořen ve druhé polovině, kdy je pocit z filmu "lepší", jenže brzy opadne. Herecké výkony jsou velmi zvláštní, když se k tomu přidá ještě několik pravděpodobně nechtěně komických scén, je lepší pocit z filmu zase ten tam. Nepomáhá ani hudba, zase snad záměrně šílená, prakticky se nehodící, i když... Zřejmě to vnímám jinak, každopádně za odvážný počin, dokonalou atmosféru města a vystižení lidí v něm, určitě pochvala. Celkově mě ovšem Anděl Exit minul. 35% ()

Galerie (3)

Zajímavosti (6)

  • Počáteční scéna byla natáčena v kostele sv. Václava ve Štefánikově ulici na pražském Smíchově - tedy skutečně kousek od stanice metra Anděl. (hippyman)
  • Při scéně na půlnoční mši měl kameraman kameru schovanou pod kabátem, aby se všichni ostatní chovali autenticky. (HappySmile)
  • Jan Čechtický, představitel hlavní mužské role Mikese a zároveň autor hudby, ke své práci na filmu řekl: "Myslím, že herecky jsem toho v Andělovi moc nepředvedl, to bych radši nehodnotil. Když jsme pak k filmu dělali soundtrack, tak jsem říkal: 'Tak tady vodsaď, až támhleten odejde,' a to jsem byl jako já, 'tam to začne'. Vůbec jsem si sám sebe nevšímal, byl jsem od toho hraní odosobněný. Vnímal jsem jenom tu energii, soustředil se na to, kde má být hudba a kde ne. Dělat filmovu hudbu mě baví, mám pocit, že v hudbě můžu něco vymyslet, u hraní ten pocit nemám. Herectví je pro mě zpestření, forma relaxace. Mám hudební cíle, které si plním. Chci udělat podaždé lepší a lepší desku, neopakovat se. Hraní je odpoutání se od stejné práce, stejného prostředí. Ani to vlastně nevnímám do důsledků, že ten film potom někde poběží, to v ten moment ani moc neřeším. Je to asi sobecký, ale prostě si uživám ten čas." (NIRO)

Reklama

Reklama