Krotitel Morant

Australský válečný film, jeden ze čtyř v roce 1980. Moc se mi do toho nechtělo, nakonec to nebylo špatné. Je to v podstatě tradiční soudní drama s fantastickou obhajobou (a hercem hrajícím obhájce), je tu i pár pěkných přestřelek, které díky těm opakovačkám a éře zasazení (přelom století) vyzní spíše jak z westernu. Na druhou stranu mě to přišlo místy příšerně laciné (jedna ošuntělá místnost celý film) a moc mě to nevzalo. Prostě britské impérium na přelomu století rozpoutalo další válku, tentokrát proti zarostlým holandským farmářům Búrúm a když už těch zvěrstev (popravy zajatců, vězňů, uprchlíků i cizích misionářů) bylo moc, rozhodli se předhodit davu trojici obětních beránků z Austrálie. O výsledku procesu je předem rozhodnuto, čili napětí je nulové a trojice hrdinů nijak nezastírá co dělala, jen se hájí posloucháním rozkazů a adaptací na nový druh partyzánské války. Zkrátka nebylo komu fandit a ani proč, čímž se film stal poměrně nudnou, pěkně zahranou soudní hrou na 3*. (09.02.2024)

Inu, co je vlastně spravedlnost, jak ji vnímat a uchopit, když jsou veškeré události mj. součástí nebo-li přímo následky válečné mašinérie a vyhrocených politických vztahů... Kdyby neměl tento film dle skutečného příběhu tak úderné tragické vyvrcholení, nejspíš by se jeho působivost tolik v závěru neznásobila – ač tvůrci předvedou své mistrovství už během zpracování jednotlivých scén i pečlivě vedeného vyprávění ve dvou neustálých se střídajících časových rovinách, v nichž je rozhodování vedoucích postav plně ovlivněno rozpoutaným válečným konflitkem, na bojišti v akci i u soudního řízení. Po celý čas jsem zároveň hltal úžasnou filmařinu, skvoucí se jednou v nápaditě promyšlených vizuálních kompozicích, jindy strhujícím dobrodružným pojetím bitevních akčních scén na koních, či také samotným zachycením dobové historické atmosféry. Z Edwarda Woodwarda v rozporuplné titulní postavě Moranta jde dokonalá hrdost se silně pozitivním vztahem k profesi i jistý emoční chlad ve vztahu k následkům svých činů, což dohromady o to snadněji umožňuje poctivě, pouze vynokávat rozkazy. Vynikajícím výkonem a též charismatickou osobností upoutá i většina dalších herců, osobitě pak Jack Thomspon jako vedoucí major. Celkově u mě zatím určitě jeden z TOP 3 australských filmů spolu s Cestou 1971 a Piknikem na Hanging Rock. [95%] (17.09.2023)

Hodnota některých děl krásné literatury a rovněž některých filmů spočívá především v tom, že informují. O lidech, místech a událostech, o kterých jsme předtím nevěděli nic anebo jen velmi málo. Toto je příběh z druhé búrské války, historické epizody mající jakýsi význam v dějinách Britského Impéria a coby jedné z předeher první světové války. Film je věcný, precizní, nenudí a neupadá do sentimentality. Porovnán s jinými příběhy podobného druhu je tento ovšem naprosto průměrný; vyniká opravdu jen a pouze tím, že se odehrál v místě a čase, o nichž toho víme velmi málo. Je to vlastně dobrý hraný dokument. (28.10.2011)

Pozoruhodná súdna dráma, pretkávaná nemenej dramatickými scénami z Búrskej vojny, ktoré prostredníctvom flashbackov slúžia primárne ku konečnému zloženiu príbehovej skladačky s emotívnym koncom. Nosným prvkom filmu je hlavne morálnosť vedenia vojny a následné hľadanie obetných baránkov za cenu "vyššieho dobra". Film je skôr komorného charakteru, a dáva preto vyniknúť hlavne scenáru a hercom. Kvalita tohto filmu len potvrdzuje vysokú úroveň austrálskej kinematografie v 80.-tych rokoch, a je trochu škoda, že tento film je trochu v tieni ďalšej (proti)vojnovej klasiky Gallipolli. Rozhodne by si totiž zaslúžil vyššiu divácku pozornosť. 80%. (15.01.2024)

Tohle je velice zajímavý film, už proto, že stojí na reálném případu, který řešil britský válečný soud během búrské války. Skvělé je, že tvůrci nedělali z obžalovaných nějaké svatoušky (i když možná trochu jo, v reálu Morant nechal postřílet i 8 búrských učitelů, co pochytal někde u školy) a od začátku se neřeší, zda postříleli zajatce, civilisty, nebo někoho používali jako živý štít, protože to skutečně dělali. Řeší se, kde začíná linie odpovědnosti a kdo ještě plní rozkazy, a kdo už páchá válečné zločiny. Ono celé britské angažmá v jižní Africe bylo trochu na hraně, metody byly nevybíravé i vůči civilům a kriminalita mezi vojáky byla vysoká. Zkrátka už začátkem 20. století se ukázalo to, co později předvedli Rakušáci na Balkáně v první válce, Němci v Bělorusku ve druhé, Američani ve Vietnamu a Sověti v Afghanistánu. A sice, že jakmile začne regulérní armáda bojovat na nepřátelském území v partyzánsky vedené válce, dřív nebo později se to bude válečnými zločiny jen hemžit. (25.09.2019)