Hodinářův učeň

Pohádkový příběh (zdráhám se použít označení "pohádka"), do jisté míry stavějící na neotřelém tématu relativity času, vrátil do kin Viktora Preisse. Ten se postupně vytratí ze scény a přestane být pro příběh tolik důležitý, ovšem příběhu to nikterak neuškodilo. Své přednosti nemá jen v hereckém obsazení, hlavním strůjcem nepodbízivého vyprávění je režisérka a scenáristka Jitka Rudolfová, která vyhání od svého díla nejmenší diváky, kteří si rádi potrpí na tradiční pohádkový styl a atraktivní fantazijní prvky. Čerty, hastrmany ani jiná stvoření se zde nevyskytují. Místo toho si příběh vystačí s prokletým hostincem, s potulným panoptikem, kde je k vidění zvířecí muž, a mezi tím živelně pobíhá Jana Plodková coby zlá a pitvořivá sudička Lichoradka, která zanedbanou údržbou chrupu budí podezření, že předčasně prchla ze zubařského křesla Romana Šmuclera. Celý příběh se točí kolem Urbana a Laury, jimž sudičky u kolébky předpověděly, že jednou budou svoji. Ovšem hamižnost Lauřina otce, jenž je hodinářem, a jeho obava z vlastní smrti zaviní, že si na svůj koitus budou maličko počkat. Urban, který se stal jeho učněm, je jím donucen vydat se do světa. aby našel unikátní hodiny, co varují před smrtí, jinak může zapomenout na náruč vnadné Laury. Schéma vydatně koketuje s osudovostí a předzvěstí smrti, načež dává zelenou morbidním tendencím, což se určitě nebude zamlouvat dětičkám, které neshledají film příliš atraktivním. Ovšem ti, co volají po originalitě a jinakosti v pohádkovém rybníčku, našli v režisérce spásu. Ústřední dvojice Michal Balcar a Dana Droppová vládne neokoukaným kouzlem, Miroslav Krobot je opravdu nevídaným hostinským, Jaroslav Plesl s Václavem Neužilem bourají mýtus o tom, že mužům bylo v minulosti zapovězeno hrát sudičky a úporná snaha po originalitě má vysoké zastoupení. Režisérka si řekla, že na podbízivé pohádkové příběhy je režisérů více než dost, a těch, kteří jdou proti proudu, občas rýpnou do zaběhaného schématu, je přece jen méně. Takže výsledkem je poměrně zralý pohled na milionkrát viděné. 7/10 (07.01.2020)

„Tatínku, co jste mi přivez?“ - „Jablíčko…na zahradě, si utrhni. Nemám na rozhazování. A teď nevyrušuj!“ Režisérka Jitka Rudolfová mě před časem hodně zaujala Rozkoší, která zde sice nebyla příliš dobře přijata, ale mou maličkost bavila. Hodinářův učeň je v mnoha ohledech jinde, ale vizuál byl znovu výtečný (podobně jako hudba), navíc se mi hodně líbily masky s kostýmy. S příběhem to už bylo podstatně slabší, děj občas skřípal a stagnoval (hospoda, která jako by patřila do jiné pohádky, zarostlý muž bez většího využití, Lichoradčina touha po minci bez žádného zřejmého důvodu atd.). Střídání vyloženě odlehčených míst se sudičkami s až nečekaně temnými momenty podle mě také příliš nefungovalo. O to víc jsem si užíval (některé) protagonisty. Preiss nechal chvílemi vzpomenout na svého legendárního správce, Krobot s Balcarem byli zas typově přesní, o pobavení se staralo duo Plesl-Neužil a nejvíc se mohla vyřádit Plodková, která si to zjevně užívala (jakkoliv byla její stylizace hraniční). Podtrženo sečteno, čistý průměr. (01.03.2020)

Divak zrejme bude fandit zabavnemu hlavnimu padouchovi v podani Viktora Preisse. Vsechno uz jste nekde videli - dve dobra proroctvi a jedno spatne. Z deti se stanou milenci. Nastesti ukoly na ceste za bajnymi hodinkami jsou jine. Hrdina ale pusobi hloupe. Ne moc vyuziti jsou laskavi bratri Plodkove a majitel poutoveho panoptika. Motiv casove smycky je zdarily, stejne tak vypite litry piva ci scenerie a kostymy. Finale se moc nastavuje. (06.04.2024)

Pokud bych se chtěl hnidopišsky rýpat v Hodinářově učni, určitě by se našly nějaké ty scenáristické mouchy, nicméně mně se toto tikající dobrodružství plné sudeb a soubojů zla s dobrem líbilo, aniž bych se měl nad čímkoli výrazně pozastavovat. Z hereckého obsazení mě nejvíce zaujali praštěná Jana Plodková a hamižný Viktor Preiss, avšak ani sudičkovské duo se nenechalo zahanbit, podobně jako ústřední zamilovaný pár, u něhož jsem ocenil přirozené a civilní herectví. Film obsahuje několik velmi zajímavých nápadů - hostinec, Živa/Morana, motýli/můry - jež nemají na poli českých pohádek obdob. Vedle toho musím ocenit nepřeslechnutelnou hudební stránku s tikajícím motivem a nádherně udělanou výpravu. V posledních letech člověk od českých pohádek moc neočekává - v tomto případě však šlo o milé překvapení. (28.08.2019)

Jsem zvědav na budoucí osud této pohádky, jelikož hlas lidu zdejšího má ve zvyku odmítnout vše, co nezapadá. I když tady to zrovna není neschopnost, ale autorský záměr. Ani tak nemohu dát vyšší hodnocení, protože mi to prostě časem začalo připadat příliš zdlouhavé. Z celého zdejšího hvězdného obsazení mi zase přišel nejlepší Miroslav Krobot (a vypadalo to, že mu to nedalo tolik práce jako Janě Plodkové). (29.12.2020)