Hodinářův učeň

Padme potěšena, jedná se o milou a příjemnou pohádku, ve které je možné vše a to se právě jen v pohádkách smí. Velice si cením kreativity tvůrců s neokoukanými nápady, ať už jsou to kukačky, motýlci, hodinky atd. Místa natáčení, mně důvěrně známá, vyloudila úsměv na rtu a hřejivý pocit u srdíčka nad krásou naší země. Po herecké stránce bez výhrad, pan Viktor Preiss v kvalitě A+, dvojka Plesl-Neužil pobavila parádně, k tomu zajímavá a nepřehlédnutelná Pavlína Štorková. (21.12.2019)

Opravdu vynikající česká autorská pohádka! Konečně někdo, kdo natočil pohádku bez pitvoření a podle scénáře, který nebyl hloupý. Ze zlé sudičky Lichoradky Jany Plodkové jde dokonce místy i strach, chvilku mi dokonce připomněla něco ze stylizace Morgiany Juraje Herze, Morana zase skoro konkurovala Mrakomorovi z Vorlíčkova Prince a Večernice, nebyl to sice úplně pohádkový horor, ale po těch všech troškovinách a jonákovinách je takovéhle pojetí (a filmová výprava plus obsazení ansámblu Dejvického divadla) opravdový balzám na diváckou pohádkovou duši... (25.12.2020)

není to takový bizár jak napovídal trailer,ale pořád je to prazvláštně divná a bezkrevná pohádka,ve které hraje prim hodně přehrávající Jana Plodková.Nebýt jí,možná bych ani nedokoukal,jelikož dějově mě to úplně nechytlo/nepřekvapilo a ani sem neměl nějak zvlášť velkou potřebu fandit hlavnímu hrdinovi.Ten by sice měl bojovat o svou milou,ale velmi často působí dojmem že se jen veze.Tu a tam je sice Hodinářův učen celkem originální,ale bohužel ne natolik abych ho chtěl někdy vidět znova,nebo ho snad chtěl pustit dětem...40% (17.01.2020)

Hodinářova učně bych spíše označila termínem "pohádkový film". Domnívám se, že více asi osloví diváka dospělého, ne že by snad děti neměl zajímat, ale dospělák si lépe vychutná řadu nádherných prvků, kostýmů, nápadů (peckovní Morana/Živa, můra/motýl, vysezení kukaččího vejce, hodiny v zakletém hostinci, hodinky, které upozorní na Smrt...), nebojím se přirovnání atmosféry k pohádkám typu Třetí princ či O Janovi a jeho podivuhodném příteli. Nějak mi to během sledování naskočilo a zahřálo u srdce. Mám ty dva staré filmy ráda! Velmi pěkně obsazené, originální, nádherné lokace, detaily, krásná hudba i kamera, Čárkovaná sice potlačila na pilu, ale ani mi to nevadilo, protože mě rozesmívala, moc pěkná podívaná! A jedna specialitka závěrem, snímek jsem viděla v rámci pobytu na SVK a dost mě vystrašilo, že je předabován, poněvadž dabovat do slovenčiny pana Viktora Preisse pokládám za zvěrstvo nejhrubšího zrna. Jaké bylo mé překvapení, že všichni zúčastnění dabovaní jsou, ale pan Preiss ve slovenské verzi mluví normálně česky. Plodková mu odpovídá nějakým divným hlasem slovensky, stejně tak Plesl s Neužilem, Krobota namluvil taky někdo jiný a já vážně netuším, co na tento Matyáš-Gali říct. Asi jen, že slovenské publikum musí čumět. No ale pořád lepší, než Anděl Páně 2, kterého jsem shodou okolností také viděla na Slovensku a řeknu vám, dívat se na nadabovaného Jiřího Bartošku a Ivana Trojana, tak to bylo skutečné peklo. 😆😂 ...takže proč ne? Druhá projekce proběhla komplet v českém znění, kladný dojem s kvalitní pohádky trvá. Je jiná, ale své diváky si najde. (16.09.2019)

Pozitiva: skvělé a skvěle natočené lokace, příjemně civilně hrající Balcar s Droppovou (Balcar mi připomněl mladého Hanuše), slušné triky (s výjimkou smrtihlavů a motýlů). No a pak negativa: příběh je vykradený a slepený z: dvou židovských legend, jedné části jedné německé pohádky, Sloního muže a dalších již existujících motivů, dále je zde zase skoro komplet Dejvické divadlo (to i za komančů alespoň herce spravedlivě střídali a nebyli ve filmech jen ti provaření komunisté z Realistického a Vinohradského divadla), Plodková strašně přehrává a absolutně nechápu scénu, kdy chce umýt záda - to jako aby i tady ukázala kozy?, Žáček hraje pořád stejně jako v Comebacku, sled jednotlivých scén přichází tak naprosto nevyváženě, až jsem čekal, kdy se tady objeví v nějaké scéně Vinnetou (jako fakt, když už tu máme chlupatého muže, siamská dvojčata, věčně se peroucí lidi, karneval, zlézání hory apod.), a vůbec to celé působilo utahaně (Proč třeba nešel k těm hodinám s kukačkou v hospodě ten kluk první, nebo nejvýše druhý den? Proč pořád čekal? Proč tam musela být písnička? Proč ten lístek v obojku našla až tak pozdě? Proč mladík na lístek nenapsal, že ho do světa poslal její otec?) a prostě jako sprostá vykrádačka všeho možného, jen splácaného do sebe. Ostatně, Preiss má v několika scénách na hlavě židovskou jarmulku, hodinářství připomíná židovský krámek, ale ta inspirace židovskou legendou o Meiselovi (Mayzlovi) tady prostě ne a přiznaná není - dokonce dojde raději na svatbu v katolickém kostele, byť v moderním ritu. Aby bylo jasnější, o jaké vykrádačce mluvím, stačí kouknout sem. Btw, a celé je to chladné jak hodinářská práce - prostě ten film nemá a nevzbuzuje emoce. Dopoledne jsem viděl jen kousek Pyšné princezny a emocionálně to má dodnes daleko větší koule. Jo, a abych nezapomněl - kurnik šopa, proč musí v pohádkách pražští herci mluvit pražským "bejt", "cejtit" apod.?, proč to nejde jako dřív mluvit spisovně? (25.12.2020)