Temná tvář Brooklynu

Klasické gangsterky připomíná pouze první scéna, dál film sice stále pokračuje v jim podobné atmosféře, ale jde už čistě detektivní cestou. Což o to, kdyby náhodou netradiční hlavní hrdina nestačil, získává i tímto příběh na originalitě, přesto se ještě u výborné úvodní scény zdržím. Edward Norton je famózní, Lionel Essrog je postavou prakticky nepřetržitě zajímavou, už jen jeho netypické vzezření a samozřejmě Tourretův syndrom udělá své. Příběh navíc v následujícím dění zdaleka neřeší pouze Frankovu smrt, má mnohem více rovin, kterým by ale podobně řízná scéna jako ta úvodní rozhodně sedla. Ale co už, solidní noir atmosféra, lokace natáčení, kostýmy a především nádherný vozový park si i tak vystačí. Navíc podobně ladných konverzačních detektivek, pro které je atmosféra (zde tvořena především výbornou hudbou Daniela Pembertona) zcela zásadní, se točí minimum, pokud vůbec. Tedy i z tohoto pohledu před všestranně talentovaným Edwardem Nortonem klobouk dolů. 80% (08.03.2021)

Konečně jsem se zase jednou dočkal slušného filmu noir se solidní atmosférou a s náznakem Bruce Willise. Edward Norton patří dlouhodobě k hercům, od nichž můžu s klidem čekat, že mě pobaví, a ani tentokrát nezklamal. Snímek hezky kontrastoval s naprostou většinou toho, co se v poslední době točí a já jsem za to rád. (26.02.2020)

Filmy si sice vybírám podle určitého klíče, ale čas a pořadí v jakém je vidím, je náhodné. Přesto se nezřídka stane, že se v krátkém období objeví dva, které mají ledasco společného. Tím druhým filmem je Amsterodam. Srovnání se nabízí hned několik. Jde o autorské a vypiplané projekty, jejichž témata se týkají americké historie...která pro mnohé diváky nemusí být tak úplně zajímavá. Jde o filmy s nákladnou produkcí ve kterých se sešlo až překvapující množství hereckých hvězd. A ty předvádí vysoce nadstandardní výkony...nejde tedy jen o využití jejich starpower pro marketing. U obou snímků jsem měl pocit, že tvůrci mají jasnou vizi a nenechají si do ní mluvit...i za cenu, že se okruh spokojených diváků zúží o netrpělivé bumbácfily, vyprávějí svůj příběh pozvolna a nenechávají se bobtnající minutáží zneklidnit. Nejspíš i proto jsou nejen na CSFD, oba filmy podhodnoceny a z hlediska tržeb jde o propadáky. Dokonce je tady i vzdálená podobnost ohledně obsahu...oba filmy pojednávají o jakémsi vyšetřování vražd, které vedou k nekalostem ve vyšších kruzích. A spíše náhodným pojítkem je i hudební skladatel Daniel Pemberton...hudební složka obou filmů je velmi důležitá. Nicméně Norton je pro mě o dost lepším režisérem, než David O. Russell. Některé kompozice byly jako vystřižené z grafického románu a opravdu moc pěkně se na to dívalo. Zmiňované hudební pasáže nejspíš diváky rozdělí, protože ne každý zvládne takovou porci jazzu...nutno říct, že vynikajícího jazzu, který k tomuto typu filmů neodmyslitelně patří. Stejně tak k tomuto subžánru patří hlas hlavního hrdiny komentující některé události, krásná žena, velkoměsto padesátých let, noční bary...prostě je to noir detektivka v kabátku, který vypadá opravdu skvěle. Přidanou hodnotu nad rámec žánru je postava detektiva L., kterého si střihl Norton. Umím si představit, že právě možnost zahrát si chytré očko s mírným Tourettovým syndromem, stála za jeho úsilím knihu zadaptovat. A samozřejmě to zvládl bravurně. Stejně jako v Amsterodamu, i tady ten herecký koncert pomáhá překlenout pasáže, kdy děj trochu vázne. Ale není jich vůbec moc. I když dynamika úvodních minut ustoupí až jazzovému zvolnění, pořád je to audiovizuálně podmanivé a o nudění se, v mém případě není řeč. V mnoha noir kriminálkách se stane, že vyšetřování trochu ustoupí atmosféře a stylizace má navrch před vyprávěním, ale tady se to v druhé polovině rozplizlo trochu víc a potíž vidím i v tom, že mě osobně nijak zvlášť tématika výstavby v New Yorku padesátých let nebere. To je ovšem jediná hvězduodebírající výtka, kterou k filmu mám. Jinak je to filmařský klenůtek. (19.02.2023)

Velká část tohoto filmu s antikapitalistickým poselstvím se vleče a je to napodobenina noir. Založeno mna románu a bez vysvětlení posunuto z konce devadesátých let do let padesátých. Intriky města s mnoha klišé. Je to sbírka postav, které cítí, že nejsou správně umístěny a vůbec žánr filmu je záhadou. Navíc je to moc dlouhé.Líbil se mi ale humor snímku. Edward Norton napsal ke snímku scénář a sám ho i režíroval. Je to druhý film pod kterým je jako režisér podepsaný. Prvním je romantická komedie Rabín, kněz a krásná blondýnka z roku 2000. Příběh je inspirován románem Sirotci z Brooklynu (česky 2008, Štrob, Širc & Slovák) spisovatele Johnatana Lethena. V roce 1999 získala National Book Critics Circle Award v kategorii fikce a v roce 2000 obdržela cenu Gold Dagger za nejlepší detektivku. V srpnu loňského roku na Nortonovu produkční firmu podala žalobu rodina zesnulého hasiče,který zemřel při zásahu na filmovém place. Další tři lidé utrpěli popáleniny. Natáčení bylo údajně nedostatečně zabezpečeno. (02.04.2020)

"Moc bych toho v životě nedosáhl, kdybych se spoléhal na zákon. Nepolezu přece po slabejch větvích, když se chci dostat do koruny." Tady někomu zachutnala moc, takže se bude lhát, znásilňovat, vydírat a vraždit. To je v pořádku, taky bych to tak pro veřejný blaho udělal. Ovšem detektiv "kecy v kleci, plácá kecá, šašky plašky, vandráci panáci" Lionel mě se svým tourettem neskutečně štval. Nic proti lidem, kteří trpí touto nemocí, ale radši jim pošlu na konto nějakou kačku na léčbu, než bych trpěl s nimi. Na to nemám. A tady jsem to dobrovolně podstoupil. Moje chyba. (12.10.2021)