Temná tvář Brooklynu

„Pěkné je sílu obra míti... Však tyran je, kdo ji jak obr užívá.” - Edward Norton divákům naservíroval poctivou retro detektivku, jakých se v dnešním Hollywoodu už moc netočí. K tomu ještě ztvárnil naprosto jedinečným způsobem chlapíka trpícího Touretteovým syndromem. Klobouk dolů před ním. Těch obrů tady však bylo víc, nicméně ústřední myšlence se nejvýstižněji přiblížil mocipán, kterého si s evidentní chutí střihl Alec Baldwin. Bez povšimnutí samozřejmě nelze nechat ani stylovou jazzovou hudbu, jež dodává filmu šmrnc a skvěle vystihuje atmosféru doby. (80%) (05.06.2022)

Norton ako herec znova exceluje. Ako scenárista a režisér je to už o dosť slabšie. V tuctovej dobovej kriminálke pátra po vrahoch svojho šéfa a klbko intríg, ktoré rozmotá je miestami neskutočne uspávacie. Výprava sa vydarila, ale po vizuálnej stránke kamere chýba nejaký filter a poriadna dobová hudba. Takto film pôsobí strašne lacno a televízne. Okrem Nortona ešte za zmienku stojí skvelý Baldwin, tradične charizmatický Dafoe a po dlhšej dobe neznudene pôsobiaci Willis. Celkovo to je ale len priemerná žánrová jednohubka typu Leaves of Grass, v ktorej Norton dokazuje, že ako herec patrí stále medzi špičku. Ešte by to chcelo vyberať si kvalitnejšie filmy, ktoré by obstáli ako celok. Toto nemalo v kinách čo hľadať. Je to klasický direct to Netflix film. 5/10. (29.01.2020)

Motherless Brooklyn je pěkně vypadající detektivka s mimořádnou hudbou, ale bohužel mě osobně vůbec nevtáhla do děje (což se mi moc nestává, aby mě nějaký takový podobný žánrový snímek s takovým kalibrem herců nezaujal), a tím pádem mi bylo úplně jedno jak to celé skončí. Zbytečně překombinované, bez nějakých zajímavých scén, které bych si třeba pamatoval, když se vysloví název filmu. Potěšil aspoň dobře zahraný Norton s Tourretovým syndromem. Lepší 2* (26.02.2020)

Škoda, že Motherless Brooklyn není stejně tak poctivý a hutný technicky, jako je příběhově, herecky a co se výpovědní hodnoty týče. Norton hraje exota dobře, ale kdo vyloženě exceluje je nejednoznačná postava Aleca Baldwina, která nadstandartně dobře splňuje parametry vyjmečného záporáka, který vlastně ani záporákem není. S jeho názory, postoji a motivacemi se dá ztotožnit nebývale jednoduše. Tedy Norton se vyhnul jednorozměrné retro-gangsterce o dobrých a zlých lidech, ale systematicky a uceleně šroubuje konspirační trochu gangsta, trochu drama, trochu hutnou procedurálku o bitvě za budoucnost velkoměsta. Velká škoda toho, že Norton neumí zařídit lepší vizuální estetiku filmu, protože to občas vypada jako děsný televizák. (25.01.2020)

Soukromý detektiv s Touretteovým syndromem. Samotná premisa zní dost bizarně a manýristicky s jednoznačnou snahou se nějak odlišit. Když ale film začne, na veškeré předsudky zapomenete. Abyste se dobrovolně prodrali špínou, musíte do ní vkročit s někým, na kom vám záleží. A Lionel Essrog (aka Norton) tento předpoklad naplňuje do puntíku, což je pro další kroky v jeho vyšetřování naprosto klíčové. Z plátna jde cítit, že tohle je Nortonův srdcový projekt: Norton herec šlape na 100% (a znovu dává vzpomenout, jak výjimečný herec to je a jaká je škoda, že už nedostává tak velké možnosti jako kdysi), a Norton režisér se 100% soustředí na postavy a podřizuje jim celou show. Takže nečekejte žádné finesy, které by vás z dění zbytečně vytrhovaly. Tohle je poctivá noir kriminálka s příchutí Čínské čtvrti a se správně zašmodrchaným příběhem, na jehož konci vaše duše shoří, nebo dostane novou šanci. Před zhlédnutím bych nevěřil, že to řeknu, ale už teď vím, že do Temné tváře Brooklynu jednou určitě rád znovu vzhlédnu. (30.12.2021)