Režie:
Sergio LeoneKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Robert De Niro, James Woods, Elizabeth McGovern, Treat Williams, Tuesday Weld, Burt Young, Joe Pesci, Danny Aiello, William Forsythe, James Hayden (více)Obsahy(1)
Jako kluci si slíbili, že jeden pro druhého zemřou. Jako muži slib dodrželi... Newyorský gangster David Aaronson, přezdívaný Noodles, uprchne z města před federálními agenty. Vrátí se až po pětatřiceti letech. Na známých místech ho pronásledují vzpomínky na mládí, kdy začínal jako vůdce klukovské bandy v židovské čtvrti. Jeho nejlepším přítelem se stal stejně schopný Max Bercovicz. Oni a další mladíci si v dobách prohibice dokázali vybudovat silné postavení v newyorském podsvětí. Brutální násilí pro ně už od dětství bylo denním chlebem, později se k němu přidala chtivost po penězích a moci. Zároveň by však nemohli přežít bez silného přátelského pouta a vzájemné důvěry. Jeden z nich však toto pouto přerušil, když na telefonu vytočil číslo policejní stanice... Legendární sága italského režiséra Sergia Leoneho patří mezi nejlepší díla gangsterského žánru. Tvůrce ji připravoval dvanáct let, přičemž podkladem byl autobiografický román spisovatele Harryho Greye "The Hoods" (Chuligáni). Strhující epos o násilí, moci, vášni a solidaritě uvedl Leone na MFF v Cannes v roce 1984 v téměř čtyřhodinové verzi. Američtí distributoři si v době premiéry vynutili zkrácení filmu zhruba o hodinu. Dílo tak značně utrpělo a vinou toho nezískalo žádnou oscarovou nominaci. Uznání kritiky i diváků si film v USA získal až později, po uvedení plné verze na kazetách a DVD. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 049)
Celý film je typicky leonovsky nadsazený. Tady nejde o Ameriku gangsterů, Ameriků sociálních nepokojů, Ameriku bouřící a hledající svou tvář! Ne. To je Amerika Sergia Leoneho, taková, jakou si ji mohl vysnít ve svých představách jen on. Neameričan! Malý kluk, který v dětství snil o drsných cowboyích a nemilosrdných gangsterech. Tato láska přetrvala celé jeho dětství a v dospělosti z ní vykrystalizovala absurdně znásilněná a krvavá představa Ameriky. Člověk jí málem uvěří a skoro se mu nechce sklouznout do suchopárné Ameriky mnohem nejednoznačnější a rozporuplnější. ()
|| Scenár: Franco Arcalli, Leonardo Benvenuti, Piero De Bernardi, Franco Ferrini, Ernesto Gastaldi, Stuart M. Kamisnky, Sergio Leone, Enrico Medioli / Predloha: Harry Gray - The Hoods | Hudba: Ennio Morricone | Produkcia: Arnon Milchan | Distribúcia: Warner Bros. | Štúdio: The Ladd Company, Embassy International, PSO Enterprises | Rozpočet: 30 miliónov $ | Tržby: 5,321,508 $ || Neľudská dĺžka filmu je asi najsilnejším faktorom kasovej neúspešnosti diela, vedľa toho, že je ten film srdcom i dušou talianský, a nie americký. Pre Leoneho je ten film tak osobný, že je pre diváka tým pádom miestami cudzí. Zo začiatku som tomu nevedel prísť na chuť, ale po epizódach s mladým chlapčenským gangom som tomu podľahol úplne. Jedinečný klenot kinematografie. 92% | Blu-Ray, THX, EN DTS | ()
Nepochybně velmi velké dílo, o čemž mluví už jen fakt, jak dlouho ho Leone připravoval a vymýšlel. Perfektní režie, skutečně úchvatná hudba a skvělé herecké výkony jsou samozřejmostí (psát ódy na De Nirův účet je zbytečné). Jak jsem mohla přežít 3h 45minut dlouhou speciální verzi nechápu. Co si z filmu odnášeli ti, co byli kdysi na 2 hodinové verzi v kině, to nechápu ještě víc, protože i s obohacujícíma minutama navíc jsem měla co dělat, abych se v tom všem dění orientovala. Ale i délka by se dala odpustit, kdyby mě film dokázal na celou tu dobu strhnout. Podle mě nejlepší je ta část z dětství, protože je relativně přehledná, zaujme a je výborně zahraná dětskými herci - dokonce tak dobře, že je škoda, že nikdo z nich neprorazil. Snad až na sladkou Jennifer Connelly. Alespoň pro mě je Tenkrát v Americe příliš dlouhé a dějově nekonzistenční, aby na mě mělo takový dopad, jako například Kmotr. Snad po pár dalších zhlédnutích - i když vzhledem k délce filmu zatím neplánuju. ()
Viděl jsem SE, takže mám možná dojmy trochu pokažené délkou filmu. Film je vynijající. Nádherná kamera a hudba. Ani mi tolik nevadilo, že se film po celou svou stopáž snaží sentimentálně útočit na naše vědomí, to jediné, co mi trochu vadilo a nedovolí mi dát 5*, je to, že jsem celý film čekal na nějaké vyústění, nějaký závěr, prostě na něco. A ono se nestalo nic. ()
Zfilmovaná nostalgie. Jsou snímky, pro které je i maximální hodnocení příliš těsné. Leoneho magnus opum takovým dílem je. Těžko ho však adekvátně zhodnotit, jelikož i po letech uvedená čtyřhodinová verze, je stále příliš krátká na to, aby zcela odkryla veškeré dějové linky, které měl natočené. Takto zůstává hodně nakousnutých, ale nedořečených. Chtělo by to uvést původně zamýšlený a Leonem vysněný sestřih. Takto zbývá nostalgická historická freska, kterou ohromně citlivě a zkušeně vede přes tři časová období za podpory geniální Morriconeho hudby, famózních herců, úžasné technické stránky i výtečné výpravy. Nejlepší část snímku je ovšem hnedka první třetina. Tam je Leoneho vyprávění nejsilnější, protože nejosobnější. ()
Galerie (108)
Zajímavosti (71)
- James Woods (Max) a Robert De Niro (Noodles) přišli s myšlenkou, že Woods by měl mít ke konci falešné, zářivě bílé zuby, aby se zdůraznilo bohatství postavy. Když to produkce zamítla, zaplatil za ně De Niro ze svého. (don corleone)
- Bar, ve kterém pět mladíků přemýšlí, jestli si vzít dolar za svou práci, je McSorley's Old Ale House blízko St. Mark's Place v New York City. Byl otevřen v roce 1854 a jde o nejstarší, stále fungující, irský bar v USA. Avšak budova, ze které pak mladíci vycházejí, není ten samý bar. (don corleone)
- Během scény záměny dětí v nemocnici hraje „La gazza ladra“, hudební předehra italského skladatele Gioachina Rossiniho. (HellFire)
Reklama