Zjizvená tvář

Scarface Briana De Palmu z roku 1983 sa v mojej topke drží už veľmi dlhú dobu a silno pochybujem, že ho z nej niekedy v budúcnosti vyhodím. To samo o sebe hovorí o mojom vzťahu k filmu a dôvodu, prečo som sa k zhliadnutiu pôvodnej verzie odhodlal. Ako som očakával, nenastalo žiadne sklamanie, ba práve noapak, dostalo sa mi výborného a neuveriteľne autentického zážitku a dobovej atmosféry mafiánskeho sveta. Snímok môžem jednoznačne doporučiť milovníkom gangsteriek a prehlásiť, že v tomto prípade sa jedná o absolútne zrelé vínko, ktorému vek na kvalite rozhodne neuberá. Navyše Paul Muni alias Tony Camonte svoju rolu zahral vskutku bravúrne! Je to pašák. (15.05.2012)

,,PRESAĎTE FEDERÁLNY ZÁKON, KTORÝ POSTAVÍ ZBRANE NA ROVNAKÚ ÚROVEŇ AKO DROGY A OBCHOD S BIELYM MÄSOM." __ ,,Scarface" začína agitáciou súvisiacou s dobou, v ktorej bol nakrútený a ktorá je už dávno neaktuálna. Ďalšie pripomienky sú už iba banalitami, ako keď kamera prechádza stenou kulisy, čím sa aspoň priznáva ateliérovosť celej scény. Ináč ide aj po po toľkej dobe o absolútne perfektný film; gangsterka patriaca do výkladnej skrine žánru. Paul Muni mal divoký, miestami takmer opičí pohľad a určite nerobí hanbu svojmu predobrazu. Veľmi by ma zaujímalo, čo si o ňom aj o filme myslel Al Capone. Komická postavička jeho asistenta ma svojou popletenosťou sprvu otravovala, až pokým neprišlo k jeho záverečnému gestu, ktorým som mu všetko odpustil. Porovnávať pôvodnú verziu s DePalmovým slávnym remakom je ozaj veľmi ťažké, keďže ten sa drží deja iba v základných bodoch a v rovnakej ironickej hlavnej myšlienke: ,,The World is Yours". Pokiaľ by som hodnotil zvažovanými 4*, dostal by sa ,,Scarface" na rovnakú úroveň ako verzia z roku 1983, avšak myslím si, že predsa len ide o niečo hodnotnejšie dielo. (1496. hodnotenie, 131. komentár k filmu) (09.02.2021)

81 let starý atmosférický otec mafiánských filmů. Tehdejší obrázek na mafii a poukázání na nečinnost vlády a policie. Sám bych řek, že je to dokonce vzor všech ostatních novějších filmů typu The Godfather, Untouchables nebo právě svého remaku Scarface z 1983 (mimo jiné se skvělým výkonem Al Pacina jako Tonyho Montany). A vzhledem k tomu, že „mafiárny“ jsou přesně můj „kávek šály“ má pro mě scarface ještě o hvězdičku víc. Dojem, který ve mě zůstal po shlédnutí filmu nezapomenu. Perfektní kousek. The World is yours. (08.01.2013)

„The world is yours.“ Znaky kultu na seba nenechávajú dlho čakať. Pred popravou sa pískajú tóny opery. Hlavného hrdinu vidíme po prvýkrát zakrytého plachtou u holiča a je tak drzý, že si neváha zapáliť zápalku na cigaretu o policajtov odznak. Brutalita tu nie je veľmi viditeľná, dočkáme sa menších bitiek a zaúch, ale nič výnimočné, rovnako ani pri prestrelkách krv nestrieka prúdom tak, ako to má rád Quentin Tarantino. Do žánrov by som pridal aj fantasy, lebo taká neuveriteľne hlúpa postava bez pudu sebazáchovy, ako Tonyho sekretár, ktorý sa nekryje pred guľkami, keď volá z telefónu, by v realite nemohla existovať. Výhradu mám voči nedostačujúcej kamere a výprave, s ktorými vie tento kult dnešná konkurencia prevalcovať. Film sa nestratí ani medzi dnešnými mafiánskymi kúskami, ktorým na dlhú dobu ustanovil vzor a kultové scény. Víťaz medzi filmami Scarface je jednoznačne De Palmov kúsok s Al Pacinom. (26.04.2020)

„Gang wars begins“. Časy se mění, přičemž štěstí přeje připraveným a zejména potom těm největším žralokům schopným utrhnout si co největší sousto(a). Přičemž (nejvíce hladových žraloků) slídí kolem „ostrůvku v moři“ jménem „North Side“ a jedním z těch největších je (byl) Tony Camonte alias Gabe Rooney popř. Joe Black (resp. „Scarface?“). Tento originál z roku 1932 musel (a také se tak stalo) ve své době vzbudit velkou vlnu pozdvižení a nevole, neboť si nebral žádné servítky před tehdejší situací v politicko-veřejném životě (zlatá éra organizovaného zločinu) a neochotou státního aparátu s tím cokoliv dělat. Záměrně se vyhnu srovnávání s remakem (z roku 1983) B. De Palmy (s Al Pacinem a M. Pfeiffer v hlavních rolích). Bude muset (po)stačit, když napíšu, že mám rád obě verze. Lecos však napoví, když napíšu, že originální verzi miluju! :o) De Palma se (je to ostatně patrné z každého druhého záběru a sám dotyčný se tím ani nijak netajil) v originálu notně shlédl a nechal se jím (více než jen) inspirovat. S dovětkem, že tento snímek H. Hawkse a R. Rossona (podle scénáře B. Hechta) má oproti svým bratříčkům (resp. synům, vnukům) jednu nespornou (nedostižitelnou) výhodu a to sice fakt, že se odehrává přímo v té době a s tím spojenou vysokou míru autenticity. A musím konstatovat jedno: přes fakt, že jsem velkým obdivovatelem a příznivcem Ala, Paul Muni (coby Tony Camonte) mu nezůstává nic dlužen (ba právě naopak) a stejně je tomu v případě „ve velkém práškující“ M. Pfeiffer, (pro kterou mám víc než slabost). V "minisouboji“ to u mě (překvapivě) byť, škoda, že nedostává více prostoru, vyhrává Karen Morley (coby Poppy). Jedinou výtku, kterou jsem ochoten akceptovat, je (mnohými zde již zmiňovaná) příliš krátká stopáž a s tím spojené velké skoky v čase, kdy se divák může cítit částečně ochuzen, neboť (přiznejme si upřímně), toto téma by si zasloužilo mnohem více prostoru a stopáž cca o 45min delší. Na druhou stranu, to co tvůrci natočili a divákovi předložili, je bez jakýchkoliv výtek, vyznačující se navíc velkou dávkou syrovosti autenticity, přímočarosti, to vše navíc bez zbytečných keců jdoucí přímo „na věc“ („Postavte se ke zdi! A kde je pointa?“...MILUJU tyhle momenty! Navíc ani o humorné vsuvky není nouze, zejména se jedná o všechny ty se „smažkou, asistentem panem Camonteho“. Budu se opakovat, ALE.....na tehdejší dobu to muselo být čisté zjevení. „The world is yours“. P.s. Stejně jako v případě Al Caponeho, tak i v mém: „I love this film“! (09.11.2011)