Režie:
François OzonScénář:
François OzonKamera:
Manuel DacosseHudba:
Philippe RombiHrají:
Marine Vacth, Jérémie Renier, Jacqueline Bisset, Myriam Boyer, Dominique Reymond, Fanny Sage, Jean-Édouard Bodziak, Jean-Paul MuelObsahy(1)
Chloé, mladá křehká žena se sklony k depresím, začne docházet na psychoterapii a bezhlavě se zamiluje do svého psychologa Paula. Poté, co se milenci sestěhují, začne Chloé zjišťovat, že v Paulově minulosti něco nehraje, až objeví existenci jeho jednovaječného dvojčete. Proč Paul přede všemi skrývá, že má bratra? Jaké dávné tajemství je spojuje a rozděluje? A jde skutečně o dvojče, nebo jen o promyšlenou lež, kterou se Paul snaží zakrýt druhý život svého temnějšího já? (Aerofilms)
(více)Videa (4)
Recenze (98)
Příběh super. Je to vymyšlené fakt skvěle. Herci jsou také dobří. Nicméně, to ztvárnění “porodu” mě vážně znechutilo. Už na základce nám pouštěli porod a to jsem si myslela, že je to nechutné až hrůza a od té doby nechci dítě. Ovšem tohle to překonalo. Normálně mi ani nechutné věci nevadí, ale tohle je moc i na mě. Takže úspěch. ()
52. KVIFF - Tenhle film bych označila asi jako nejlepší film, který jsem na festivalu viděla. Chtěla jsem ho vidět už když jsem si přečetla popis a taky o něj byl veliký zájem. Už od začátku je to hodně zajímavé a napínavé. Převážně hlavní postava mi přišla zajímavá, hlavně její způsob myšlení. Konec je bohužel předvídatelný a bohužel ne moc vysvětlený, ale to u festivalových filmů bývá, ale i tak jsem byla z tohoto filmu nadšená. ()
Po loňské "Elle" jsem se setkala s dalším zástupcem současné francouzské kinematografie. Ozonovo dílo mi některými prvky (manipulativní hlavní hrdinka, otevřenější erotické scény) "Elle" připomnělo, první polovina snímku dokázala zaujmout působivým snímáním (točité schody, zrcadlová hala) i dějovou linkou, ve druhé polovině už se ale bizarnost lepila na bizarnost a hra s publikem zamotala hlavu nejednomu divákovi v sále Puppu. ()
Dvojitý milenec je zase jeden z filmů Françoise Ozona, s nímž si úplně nevím rady. Zneklidňující atmosféra s nádechem tajemna a iracionálna mě vtáhla do příběhu, ale bez přemíry erotiky bych se určitě obešla. Nahota mi místy připadala samoúčelná, děj nijak zvlášť neposouvala. A na konci ten maglajz o dvojčatech na entou byl už dost zmatečný. K uspokojivému rozuzlení tím rozhodně nedošlo. (60%) ()
My, odchovaní filmy Catherine Breillatové a Vetřelcem, kříženým s Věcí, se novým Ozonovým filmem obamalutit nenecháme. I De Palma s Cronenbergem mohou klidně spát. Úvodní dva záběry by sice rády šokovaly, ale nová vlna surrealismu z toho taky nebude. Ozon si byl zřejmě slabin scénáře vědom a tak celou první polovinu stoupajícího psychického napětí zdobí kamerové exhibice. Pak se sice i dostane na trochu toho thrilleru s nepříliš čekaným vyvrcholením, ale závěr už je čiré WTF, kdy nevíme, kdo je kdo a co je co. A co z toho, co jsme viděli, se "stalo" a co z toho byly hrdinčiny halucinace. Herecké výkony celkem dobré, kamerové exhibice lahodily oku a příznivci plnočelné nahoty a penetrací si taky přijdou na své. A schválně počítejte, kolikrát uvidíte škodovku. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (1)
- Předlohou snímku je román Joyce Carol Oates„ Životy dvojčat“, jež autorka vydala v roce 1987 pod pseudonymem Rosamond Smith. (hrumsrt)
Reklama