Dvojitý milenec

Rozhodne pôsobivé. Aspoň pre mňa. "L'Amant double" v podstate ukazuje, čo mohli tvorcovia spraviť zo série "Fifty Shades Of Grey", keby sa z toho nerozhodli spracovať romantický bullshit s haldou debilných dialógov, ktoré človeka frustrujú do absolútne zúfalej miery. Ale čo už? Ak sú knihy mizerné, tak ako to môžu dobre spracovať vo filmoch? Osobne som mal pocit, že keby sa vyššie spomenutá séria skombinovala s jedným z mojich obľúbených filmov - "Enemy". Fascinujúce vizuály. Či už väčšina scénok so zrkadlami, alebo pohľad na okno, keď prší, alebo aj fantastické využívanie snov v tomto filme na mňa pôsobia nádherne. Často ma vôbec nenapadlo, že sme dostali do snových častí filmu. No ku koncu sa dozvieme ešte niečo ďalšie, no to by som už smeroval do spoilerov, takže to nebudem vysvetľovať. Každopádne platí, že je to spracované skvele. Herecké výkony? Podľa mňa skvelé. Jérémie Renier si skutočne užíva svoj rolu dvoch bratov Paula a Lewisa. Marine Vacth je rovnako vynikajúca a celý film je na nich postavený. A dávajú to skvele. A potom sú tu sex scénky. A tie poviem na rovinu, že vyzerajú bohovsky. Sú eroticky silné, zmyselné a mám pocit, že miestami vedia byť aj celkom desivé. A čo sa týka desivosti, tak tej je v tomto filme tiež dosť. A v tom najlepšom slova zmysle. Nevedel som, čo môžem čakať, no dočkal som sa, podľa mňa, skvelého filmu. A taktiež to dokazuje, že ak chce mať niekto sex scénky vo filme, nemôže na nich byť postavený celý film. Pointa musí byť niekde inde. Skvelá práca. Hodnotenie: A (17.05.2018)

Je to neskutočná haluška a do poslednej chvíle som netušil či je to všetko len v hlave hlavnej postavy alebo sa niekto hra z jej mysľou tak dokonale, že aj divák môže mať z toho chaos v búdke. Film toho ponuka naozaj veľa. Hlavná postava je viac vyzlečená, ako oblečená. Sú tu aj dvojičky,  bozkávanie sa jedného pohlavia a aj iné praktiky, ktoré sa do komentára nehodia. No proste divák nemá šancu si ani na chvilku vydýchnuť, lebo čo i len jedna nepozornosť a divák bude viac zmetený ako bol doteraz. Film je plný halucinácii, bludov, ale ktoré prerastajú až k dojmu, že to môže byť skutočnosť alebo aj je?  Dlho sa mi nestalo, že som tak úpenlivo čakal na finálnu pointu, aby som konečne zistil, ako to s tými hlavnými postavami naozaj je. A pointa nie je až tak originálna a hádam ani zaujímavá, ale pri tak intenzívnom až heroickom  výkone postav aj deja je to aj tak jedno. Lebo režisér roztočil takú ohromnú jazdu plnú pocitov, ukážkovej kamery, strihov a aj vynikajúcej technickej podpory, že keby bol lepšie zvládnutý koniec, idem na najvyššie hodnotenie, takto za silne 4*. (28.09.2023)

I když je to můj pátý film od Ozona, byl to více než režisérovo jméno příslib nahé Marine Vacth, co mě přitáhl. Hned začátek to ale zazdí, teda ostříhá. Marine to tady nesluší, zestárla, je vyzáblá a vypadá jak Marta Vančurová v Jáchymovi. Je to správně psychologicky mysteriózní, a i když je jasné, že na první záběr spotřeboval pan režisér dublérku, Marine je nahá velmi často a ukazuje hodně. Ještě víc se mi ale líbil Jérémie Renier v dvojroli, byl správně mefistofelovský. Jo a nečtěte si předem obsah, přijdete o překvapení. Simply clever auta nejsou ve francouzském filmu moc často k vidění. Atmosféra fajn, na konci trochu lekačka. (28.12.2017)

Dvojitý milenec vypráví o psychologických kořenech sexuálních fantazií psychicky komplikované mladé ženy a zároveň je to sofistikovaná pocta Sestrám Briana De Palmy, Cronenbergově Příliš dokonalé podobě a Rosemary má děťátko Romana Polanského, plná odkazů a dvojitých významů. V souvislosti s motivem dvojčat si Ozon zřejmě oblíbil i dělení obrazu, osově symetrické záběry a zejména pak zrcadla, která cpe do každého třetího záběru, aby dostatečně upozornil na iluzivní hru s divákem, jíž se dopouští od samého začátku. Hraje si s hranicí mezi realitou a fantazií, provrtává se do niterných pochodů v mysli hlavní hrdinky a sype z rukávu rekvizity i zbrklé dějové zvraty, které lze v některých případech lehce interpretovat, leckteré vyžadují k analýze dost pozornosti a přemýšlení a jiné pravděpodobně jen matou. Ve výsledku ale Ozon selhává ve vyprávění poslední třetiny, která působí překombinovaně a chaoticky, stírá se v ní napětí ve vztahu mezi postavami a závěrečná pointa psychologickou rovinu akorát ještě víc komplikuje. Béčkový námět původně knižního thrilleru s erotickými prvky se režisérovi sice podařilo povýšit na umělecké evropské psychologické drama, které vypadá jako Padesát odstínů šedi ve verzi pro náročné a přemýšlející diváky, ale i těm se beztak do paměti nejvíc zaryje jeden jediný záběr - a to hned z úvodu filmu. (11.07.2017)

tenhle snímek bude spíš pro milovníky sci-fi.Pomalu každá postava to měla v hlavě nějak mimo.Scénář si hraje s divákem jak kočka s myší.Ke konci už mě to až nebavilo.Kdo s kým a proč....Nechápala jsem výstavu bizarních soch.Proč ji scénář zakomponoval do příběhu bylo vidno na konci.Scénář byl zřejmě napsán a míru herečce Vacth.Která jako modelka pracovala pro značku Chloé.Tak dostala i v roli jméno Chloé.Poprvé jsem ji zaznamenala v roli ve filmu Jen sedmnáct.Potom nedostala mnoho příležitosti.Není mnoho hereček které jsou ochotny jít do erotických scén (25.09.2021)