At the Terminus
Scénář:
Ludvík AškenazyKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Eva Očenášová, Vladimír Ráž, Alena Kreuzmannová, Martin Růžek, Jana Dítětová, Karla Svobodová, Marie Brožová, Vladimír Hlavatý, Anna Melíšková, Josef Kemr (více)Obsahy(1)
Český celovečerní hraný film. Vyprávějí se v něm osudy obyvatel jednoho pražského činžáku na konečné stanici tramvaje. Studentka Olina se tu zamiluje do magistra Martince, který bydlí v podnájmu u Kovandových, a teprve když s ním čeká dítě, poznává jeho povrchnost, neboť Martinec se ji snaží přinutit k tomu, aby se porodu vyhnula. Olina však chce mít dítě, i za tu cenu, že bude svobodnou matkou. Souběžně s Olininým osudem je vyprávěn osud malé Haničky, jejíž otec je opilec a o kterou se po smrti babičky starají bezdětní manželé Kovandovi. Tyto dva ústřední motivy se prolínají s osudy několika dalších obyvatel činžáku. (Filmový přehled)
(více)Videa (1)
Recenze (87)
Drobné glosy ze života na pražské periferii zasazené do průběhu jednoho roku. Nejde ani o sociální drama ani o kritiku společnosti, ale o datailní pohled do soukromí nesený v duchu realismu. Navzájem se prolínající příběhy odkrývají obyčejné všednodenní příběhy, které jsou velice dobře zvolené - osamnělá manželka, studentka, babička s vnučkou, opilec, starčší bezdětný pár ... Výběr postav a jejich vykreslení je ostatně silnou stránkou všech filmů dvojice Kadár/Klos. I mezi optimistickými snímky předválečné éry se začínají objevovat filmy zachycující život jaký je, bez zbytečného romantizovaní nebo snahou o humorný pohled na vážné stránky lidského bytí. To čím by Batalion v předválečné kinematografii stává se Tam na konečné v době poválečné a před nástupem nové vlny. ()
Perfektní herecké výkony v čele s Evou Očenášovou, Vladimírem Rážem (který je tu tak věrohodný, že by potřeboval pár facek) a Martinem Růžkem, to vše v Aškenazyho propracovaném scénáři, v němž mi trochu přebývala jen romance s pilotem, a ve zručné režii Jána Kadára a Elmara Klose. Hudba Zdeňka Lišky, debutujícího v celovečerním filmu, je už už tady prostě úžasná a například když ve scéně v kostele rozburácí varhany, je to drama více než stoprocentní. ()
Jeden z důkazů, že zlatá šedesátá v našem filmu nepřišla po období temna, ale měla na co navazovat. Lyrizující snímek ovlivněný italským neorealismem vypráví obyčejné příběhy lidí žijících v jednom domě na pražské periferii. Přitom sám dům je natolik pozoruhodný, že posloužil jako ideální filmová lokace. Ludvík Aškenazy dodal citlivě napsaný scénář, Ján Kadár dobře zvládal práci s herci, neherci i dětmi a u hraného filmu začínající Zdeněk Liška začal odkrývat svůj potenciál. Z období 50. let je to takový malý nenápadný klenot. ()
Dějově hrozně rozmělněný náhled do života několika lidí, jejichž osudy se protnou v bytovce na konečné stanici tramvaje. Chybí tomu neorealistický naturalismus a příběh neponouká tak objemné myšlenky, aby se divák i přes krátkou stopáž nezačínal pravidelně nudit. Vyzněním spíše pro ženské publikum, páni si v tom dneska moc podnětného nenajdou. ()
Tvůrčí spojení režisérské dvojice s Aškenazyho základem přináší v roce Cabiriiných nocí skvostný kontapunkt k tehdejší evropské vrcholné tvorbě a k vystřízlivění z největšího dobového nadšení ve východním bloku. Kontrastní motiv (dnes obvykle nedešifrovaný) induvidualistické ztracenosti proti masovému nadšení je dalším pojítkem s poválečným existencialismem. To vše z prostředí, které bylo akčním radiem mého dětství v dobách sice o hodně pozdějších, ale stále v situaci, kdy se hranice periferie posunula jen o pár stovek metrů dál. Cestu tramvají z titulků bych klidně protáhnul na samostatný celovečerák. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (5)
- Děj filmu byl na tehdejší československou kinematografii až příliš realistický, takže snímek skončil na pár let v trezoru. (raininface)
- Dům, který hraje v podstatě hlavní roli v tomto filmu, stále stojí a to kousek od dnešního metra Budějovická a to na adrese Batelovská 120/5. (hendrich6)
- Snímek se odehrává na dnes již zaniklé jednokolejné tramvajové smyčce před dosud stojícím domem na Budějovickém náměstí. Tenkrát zde opravdu končila d-3, ale scenárista a režisér v závěru krásného filmu předběhli dobu o čtyři roky a d-3 prodloužili až na Kačerov. Až do 13. ledna 1952 končila d-3 za Pankráckou vozovnou v dnešní ulici Na Veselí. Od téhož dne byla dočasně prodloužena na Budějovické náměstí, kam jezdila do 20. října 1952, kdy se opět vrátila na původní konečnou Na Veselí. O dva roky později, od 17. března 1954, začala pravidelně končit na Budějovickém náměstí a od 5. září 1960 byla ve špičkách pracovních dnů a v neděli odpoledne prodloužena na Kačerov. Od 13. března 1961 začala definitivně jezdit na Kačerov, kde byla ukončena na vnitřní koleji smyčky, zatímco na vnější koleji končila d-14. Uprostřed smyčky stávaly autobusy, které jezdily do okrajových částí města. (sator)
Související novinky
Noir Film Festival již tento čtvrtek
Projekcí vizuálně podmanivého klasického filmu noir Špinavá dohoda bude ve čtvrtek 20. 8. na královském hradě Křivoklát slavnostně zahájen 8. ročník Noir Film Festivalu. Čtyřdenní žánrová přehlídka… (více)
Reklama