The Nightingale

„VÍTEJ V NAŠEM SVĚTĚ PLNÝM NEŠTĚSTÍ…“ ///    Revenge western z časů australskejch… Těšil jsem na podobnou pochoutkou, jakou bylo Brimstone. A v lecčems to moje očekávání naplnilo. Třeba v drsnosti. Příběh je plnej bolesti a utrpení… ovšem je trochu rozvláčnej. Taky sere ta ženská – když jde vo hovno, dělá „chlapa“, ale jinak je to píča. A možná i kvůli tomu je to tak zbytečně dlouhý a spíš to votravuje, než zvedá emoce. Fajn je prostředí – skoro furt jsme v lese a zelená (jak známo) uklidňuje. Když už se zdálo, že to nikdy neskončí… KONEC! Ač nerad, říkám „Sláva!“.   ///  NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Když vidím našince – zastřelím ho! 2.) Znásilnili mě. Několikrát…  /// Thx za titule „Num71“.     /// PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  ** (10.10.2021)

Na tenhle kousek jsem se chystal už hodně dlouho ale pořád mě odrazovala celkem dlouhá stopáž. Nakonec jsem se ale konečně odhodlal a nelituju toho. Je to sice film z úplně jinýho soudku než prvotina Jennifer Kent kterou byl pro mě 5 hvězdičkovej Babadook ale i tady si poradila obstojně. Pro někoho to může být nudné, pomalé, vleklé, utahané a s minimem akce. Někomu může vadit i formát obrazu. Bude zklamán i ten kdo by čekal vyloženě krvavej Rape and Revenge. Mě to ale sedlo. Nemůžu říct, že by mě film byť jen na malou chvilku nudil. Abych byl ale objektivní tak musím uznat, že snímku ke konci (kdy člověk očekává gradující finále) trošku dochází dech. Mírné zkrácení stopáže by tady možná nebylo na škodu. Druhej celovečerní film Jennifer Kent hodnotím pozitině. PS: Aisling Franciosi podala luxusní výkon. (13.10.2022)

Autorka Babadooka natočila syrové drama z historie Austrálie, které je špinavé, depresivní, beznadějné a hnusné, všichni se chovají jak hajzlové. Oprášila historku z Bronsonova Přání smrti (nebo z westernů), jen místo chlapa se mstí baba. Hnusná, s křivými zuby a pěkně vyžraná. Na feministické revenge filmy fakt nemám náladu, a pokud filmu ještě navíc chybí nadhled a ještě má zbytečně přestřelenou stopáž, zaujme mne na něm maximálně australská příroda. Nelíbí se mi ten film a nemám ho rád. (22.11.2019)

Celkem slušná "retro" verze I spit on your grave, kterou nečekaně natočila žena a dost dobře to funguje. Revenge movie o jedné služebné, které kapitán zabije rodinu a znásilní ji, no a další děj si asi domyslíte. Vizuálně hezky temné, drsné a naturalistické (znásilnění, zabíjení dětí), i když většímu gore bych se vůbec nebránil. Postavy jsou solidní a uvěřitelné, hlavní představitelka si emoční stránku zahrála na jedničku a záporák byl pěkně hnusný zmrd. Tempo a putování přírodou bylo první půlku svižnější a napínavější, no ve druhé půlce se to bohužel zpomalilo, s tím mám největší problém a je to hlavní důvod, proč nedám 4*. I tak jde o atmosfericky a emočně vysilující australský film, který pro fanoušky revenge žánru stojí za zkouknutí a vybočuje z podobných amerických filmů svojí syrovostí a zručným vizuálním i sociálním zpracování tehdejší doby. (10.12.2019)

Není to Debra Granik ani Jane Campion, ale přesto se mi srdce párkrát zastavilo. Nejméně zvládnutý mi přišel střih, například v prologu a přechodu k názvu filmu mi přišlo všechno tak nějak špatně načasované, a tento pocit jsem pak měla ještě v několika sekvencích, a i film jako celek měl s dávkováním a stopáží problémy. Strašně moc bych chtěla dát čtyři hvězdičky, tak budu ještě přemýšlet, jestli bych se přes to nepřenesla, ale u tohohle druhu filmu je práce s časem a dávkováním a tím i pointováním motivů velmi důležitá, a tak se přes to asi nepřenesu. (04.01.2020)