The Nightingale

Tenhle film chce oboje. Chce být intimní a tvrdý, chce podvracet očekávání a odkrývat nějaké hlubší pravdy... a pak chce být taky brutálním murder pornem s karikovaným padouchem. Nakonec leda další variace na I Spit On Your Grave, po relativně brzkém odkrytí karet jen naplnění konceptu. A co do snahy o probírání "woke témat" mi to přišlo... řekněme... neohrabané. (Neni dobrý, když se film doslova zastaví proto, aby si mohly dvě postavy povídat o tom, jak to mají na světě těžký. Zvlášť když by to z toho filmu celkem snadno vyplývalo. A to, jak se nakonec černý sluha obětuje za ženu, která k němu byla prakticky celý film naprosto nesnesitelná, lhala mu a zneužívala ho, a je to prezentováno jako nějaké naplnění smyslu pro toho černocha, mi taky nepřišlo, že asi bylo, co to mělo být.) (19.06.2020)

Postavami jednorozměrné a filmařsky lampasácké revenge brutality mi v rámci žánrových guilty pleasure nevadí, ale The Nightingale chce se svým velmi omezeným vypravěčským talentem, schopným maximálně spomenutého, být tematicky významnou výpovědí o kruté době osídlování Austrálie Angličanama s jejich povýšenectvím a krutým zacházením jak s aboridžincema, tak trestancema. Zavraždění batolata, znásilňování, zabíjení sedláckých rodin jen pro zábavu. Po velmi silném úvodu, naznačujícím brutální revenge flick, film postupně přelaďuje na duchaplnější cíl, přičemž celý čas působí jako drahé cvičení průměrného žáka filmařiny. [Helsinki IFF] (29.09.2019)

Rovnako ako v Brimstone, aj u Nightingale by muselo byť to množstvo krutosti a zla zobrazené ešte trochu iným spôsobom, aby sa dalo brať aj ako niečo viac, ako len krvavé explo. A pokiaľ tomu celý čas aj tak veríte, akonáhle pozvú domorodca k stolu, od toho okamžiku sa to skrátka rozpadne. Najviac zo všetkého uveriteľnosti pomáha nie režisérka, ale Aisling Franciosi, ktorej výkon je hlavne v momentoch hnevu (po úvode) uveriteľný a nepríjemný. Z režijných nápadov ma bavili pohľady na lesnú, mesačnú oblohu, počas bezmocnosti tých zlých vecí. Bezmyšlienkovité vraždenie každého decka a domorodca tomu naopak ubralo najviac zo všetkého. 65% (02.04.2020)

Autorka Babadooka natočila syrové drama z historie Austrálie, které je špinavé, depresivní, beznadějné a hnusné, všichni se chovají jak hajzlové. Oprášila historku z Bronsonova Přání smrti (nebo z westernů), jen místo chlapa se mstí baba. Hnusná, s křivými zuby a pěkně vyžraná. Na feministické revenge filmy fakt nemám náladu, a pokud filmu ještě navíc chybí nadhled a ještě má zbytečně přestřelenou stopáž, zaujme mne na něm maximálně australská příroda. Nelíbí se mi ten film a nemám ho rád. (22.11.2019)

Těšila sem se na brutální REJP a REVEDŽ a ono se tam sice rejpalo a revendžovalo ale, buddhožel, dost při zemi. Holt sem asi moc otrlá, ale to, že někdo ťukne panenkou, ééé chci říct miminkem, o zeď a následně pronese něco jako "Hups, to sem posral" mě ze židle nezvedne natož z postele. Ano, máme tu i další zabití dítěte, a znásilňování a podřezávání a řezání hlavy a rozbíjení hlavy na sračku, jenže drtivá většina toho se děje mimo záběr nebo s mikroseKundovou ukázkou. Hlavní hrdinka je pošahaná kráva na což má právo, jelikož když člověku zabijí robátko a manžela, tak asi lupne v makovici, ale to jí fuck neomlouvá, aby nakonec vyměkla jak kokot po vycákání. A to byla na začátku pěkně tvrdá, stejně jako bývá tvrdej ten...no nic. Aisling jí nicméně hraje dobře a vše zachraňuje černej Billy, kterej má pořádnýho černýho ptáka a svým oštěpem vopíchá každýho chlapa, co mu dá záminku. Hlavní záporák byl kolosální zmrd, Samík Claflinů ho hrál skvěle a velmi zdatně mu kundoval Damon NeSalvatoreAleHerriman. Díky těm dvěma stálo za to překousnout přepálenou stopáž páč sem se mocinky moc těšila na to, jak strašnou smrtí pojdou. No a strašný to bylo. Dokonce příšerný. Celkově lehkej nadprůjem co mohl bejt kolosálně hustej. Třeba příště, ale nelituju. Takže Cordelle, kámíku, díky za doporučení. (30.07.2020)