Umberto D.

Přiznám se, že jsem pro sebe De Sicu po zklamání ze Zlodějů kol poněkud odepsal. Umberto D. ale podstatně zlepší moje mínění. Neorealismus mi sice stále coby doktrína přijde poněkud otravný, ale eskapády Umberta a jeho voříška dokázaly poněkud nahlodat i moje okoralé srdce. A své dílo odvedla i famózní kamerová práce. A už poněkolikáté jsem byl nucen přemýšlet, kterého poblouzněnce napadlo, že většího realismu lze ve filmu docílit obsazením neherců, jejichž tápání v projevu vždy (až na drobné výjimky) jen zvýrazňuje fikcionální charakter filmu. (05.08.2023)

Umberto Domenico Ferrari je starší pán na dôchodku,ktorý má oporu vo svojom psíkovi Flickovi,ktorý je pre neho všetko na svete... Všetko by bolo v poriadku,keď by mal každý mesiac na nájomné,aby totálne nesympatická domáca,ktorá sa vyžíva v tom,že ho má možnosť ponižovať,zhadzovať,lebo dôchodok je taký nízky,že platiť drahé nájomné je pre neho veľkou ťarchou.Tak premýšla,čo ďalej,jeho myšlienky sú depresívne,melancholické,snaží sa na ulici predávať predmety,aby mal z čoho platiť,ale nedarí sa mu to uskutočniť,aspoň,že v dome existuje jedna mladá slečna menom Mária,ktorá robí poskoka nechutnej domácej,tak Umberto sa aspoň na chvíľu odbremení od problémov,že sa porozprávajú,Mária mu chce dať elánu do života... Vittorio De Sica je majster talianského filmu v tom,ako navodzuje atmosféru beznádeje,bezvýchodiskovej situácie,kde postavy trpia nie pre svoju neschopnosť,ale pre neochotu,neschopnosť iných,ktorí sú toho na príčine... Carlo Battisti,ktorý hrá utrápeného pána je asi neherec,preto som mal pocit maximálneho autentického príbehu,ktorý je aktuálny aj v dnešnej dobe,keď nezamestnanosť trhá rekordy,napr..v Grécku,či Španielsku,kde prípad pána Umberta môže byť pokojne aj tam,či hocikde inde... Dôležité dielo kinematografie,kde som mal po celý čas pocit niečoho,čo mi vyrážalo dych tým prístupom vyššej spoločnosti,ktorá hýrila a iná spoločnosť mala na starosti svoju vlastnú existenciu,čo ďalej,preto sa jedná o nesmierne poučujúce existenciálne dielo. Výborne dielo s uveriteľnými civilnými hereckými výkonmi ústrednej dvojice,pričom za spomenutie stojí výkon slúžky Márie,ktorá sa volá aj v skutočnosti Maria-Pia Casilio,ktorá vytvára excelentnú ženu,ktorá nie je tiež za vodou... (22.04.2014)

Doslova srdcervoucí příběh (a tentokrát to říkám bez jakékoliv ironie), který nechá chladným asi jen naprostého cynika. Otevřený a zdánlivě tak trochu optimistický konec nenechá diváka na pochybách, že osud Umberta a jeho psíka nebude ani nadále nijak radostný. Dokonale realistický snímek, hrůzný svojí aktuálností, protože pro lidi Umbertova druhu se toho mnoho nemění ať už se jedná o poválečnou Itálii nebo jakýkoliv jiný čas a místo. A nejde jen o sociální rozměr příběhu - De Sica bez obalu ukazuje jak kruté dokáže být stáří a samota. (16.12.2013)

Pro italský neorealismus obligátní téma boje jednotlivce s nepříznivou sociální situací, tentokrát zaměřené na přežívání starého pána, kterému zbyl jediný opravdový přítel - pes Flik. Je skoro trestuhodné, že Carlo Battisti se už nikdy v žádném dalším filmu neobjevil (původní profesí byl lingvista, což ještě zvyšuje hodnotu jeho výkonu). Před kamerou působil jako naturščik neuvěřitelně přirozeně a na jeho Umberta Domenica Ferrariho jen tak nezapomenete. (27.07.2010)

Původně jsem nadělil panu Umbertovi 4*, ale pak jsem se zamyslel a uvědomil si, kolik snímků mě v poslední době naštvalo nebo prostě jen nepotěšilo a jak je vzácné setkání s filmem, který nese všechny znaky precizního řemesla, má jasně čitelný rukopis a věnuje se silnému tématu. Netvrdím, že to je nejlepší De Sica, s jakým jsem se zatím setkal, neříkám, že to je nejlepší kousek italského neorealismu, a po určitou dobu jsem bojoval s tím, jestli přece jen De Sica tentokrát nezabrousil moc za hranu laciného sentimentu. Ale ne, nakonec myslím, že to vybalancoval výborně, a ta tvůrčí odvaha, která se projevuje tím, že si troufl obsadit do hlavních rolí neherce, je něco, čeho si obecně cením. Umberto D. je film o zoufalé snaze udržet si důstojnost v situaci, kdy nedržíte v ruce žádné trumfy a vaším údělem je neustále ustupovat, utahovat opasek a ztrácet všechno, co jste dřív měl rád a na čem vám záleželo. Film silný v detailech, přesvědčivý, kde je samozřejmě zásadní problém v otázce, nakolik pro vás bude příběh starého bezmocného muže v bezvýchodné situaci stravitelný. Za sebe tvrdím, že jde po dlouhé době o film, který mi opravdu udělal radost. Celkový dojem: 90 %. (31.03.2015)