Muž a jeho pes

Strašne smutný film. Až tak smutný, že ani človek nevie, čo písať. Neviem, či by sa sem hodilo pastnúť číslo účtu Slobody Zvierat, alebo radšej link na nejaký dobrý starobinec. Ono o tom storočnom starcovi a hluchom psovi už kedysi dávno spieval aj Dalibor Janda a tiež mi jeho songy pripadajú ako bohapusto nostalgické citové vydieranie. Ale kto sa nechá rád vydierať, nech sa páči, ja len doplním, že Belmondo je frajer stále a za neho tri. (18.02.2010)

Pre niekoho možno prvoplánový a citovo vydierací film, pre iného pomalá a kultivovaná snímka o priateľstve a ľudskej chamtivosti a zlobe. Belmondo na staré kolená dokazuje, že nepatrí do starého železa a možno práve v tejto polohe je mi omnoho sympatickejší. Smútok v jeho očiach bol ťahúňom vlastne celého filmu. Nejedná sa o geniálny film a Huster nedáva do filmu absolútne nič osobné a vlastné. Len sporadicky natáča scény, ktoré nie sú síce ničím výnimočné, ale ani nie sú zlé. Tá hodinka a pol čo som strávil pri pozeraní tohoto filmu mi bola veľmi príjemná a len ma mrzí ten otvorený koniec, pretože ktovie prečo ale Charlesové osudy by som veľmi rád sledoval aj naďalej. Film, ktorý sa nesnaží byť dokonalý ale ľudský. A v tomto smere mu to vyšlo. (01.02.2010)

Vysoce umělecké dílo režiséra Francise Hustera. Jean-Paul BELMONDO zde vynikajícím způsobem ztvárnil stárnoucího muže, který se dostal do těžké životní situace, kde nikoho nezajímá jeho osud. Jediným přítelem, ale též odpovědnost za živého tvora mu zůstal jeho pes. Nádherný baladický příběh, kde už není Belmondo rošťák a bonviván (jak jsme jej znali), ale dokázal, že je vynikajícím a charismatickým hercem i ve svých 76 letech. Kdo umí, ten umí. Velmi zajjímavé na filmu je ten fakt, že zde dostaly úlohu všechny bývalé velké hvězdy francouzského filmu, které též zestárly. Všechny - zdůrazňuji v š e c h n y jsem je poznala (ačkoliv někteří byli k nepozáni). (15.12.2009)

Nečekejte "Belmondovo Gran Torino", připravte se na film docela jiného ražení. Je smutný, pomalý a tichý. Tak jako Charlesovo stáří. Je to také film plný smutných očí - psích i lidských. Dávám čtyři, přičemž všechny jsou Belmondova zásluha. Ten člověk ani nemusí hrát, stačí mu být na plátně, existovat před kamerou, a je to. (08.11.2009)

Poslední Belmondův film je dojemný, nikoli však dojímavý příběh o člověku, který nikdy nemyslel na zítřek. V okamžiku, kdy přichází o všechno, co měl (anebo mohl mít), ztrácí i smysl života. Komorní ladění plné působivých zámlk, pohledů a nevyřčených slov plně souzní s hereckým výkonem legendárního Bebela, unaveného starého muže, jemuž ovšem nechybí pověstná jiskra v očích. Smutný, melancholický film o tom, že život je pes. (07.09.2021)