Chytilová versus Forman

Dvě největší osobnosti vedou smysluplný dialog, přičemž Chytilová se ptala proč a Forman odpovídal proč ne, a i když jsou oba jako voda a oheň a každej měl svůj přístup, oba dělali smysluplný filmy, každý po svém a tak to má být, závěrečný obejmutí pak bylo nefalšovaným gestem umělecké pospolitosti. (02.02.2019)

Srážka dvou různých přístupů nejen ke filmu, ale i k životu. Chytilová špatnou francouzštinou klade dotazy, kterými chce Formana dostat z jeho komfortní zóny. Ten jí odpovídá anglicky, což je i jazyk doprovodného komentáře. Pro filmového fanouška jsou zajímavé i záběry z natáčení filmu Ragtime, během nějž tento filmařský dialog vznikal. Mezi účinkujícími v záhlaví kupodivu chybí E.L. Doctorow, který se na kameru také k adaptaci vlastního románu vyjádřil. Škoda jen toho nadbytečného množství s tématem nijak nesouvisejících ilustračních záběrů. (03.02.2019)

Aneb Nafoukaná egocentrička podsouvá odpovědi skromnému umělci se smyslem pro humor. A jak to, ubohý divák asi mám hodnotit? Touhu Chytilové za každou cenu se prosadit, přidat něco svého nechť si ponechá do hraných snímků, zřejmě nepochopila, že to není dokument o ní. Tak o o je těžké smířit se s tím, že jednou se nemluví jen a jen o vás, když víte, že jste středobodem vesmíru. Možná jsem se měla dříve podívat na nějaké povídání, v němž Chytilová adorovala Chytilovou. Koho jiného, když věděla, že je nejdokonalejší. Nu, konečně vím, co mi vadí na jejích filmech, to abnormàlně nabubřelé ego. Nemà smysl pátrat po tom, proč se dva Češi spolu baví francouzsky a anglicky. Těch pár momentů, kdy zbytnělé ego Chytilová náhodou drží bobříka mlčení a ani se neopají pohledem na americkou architekturu a skejťáky, předkládá Forman svoji životní filozofii a je to zcela fascinující. Ale megaegu se vždy podaří nevitlivě zasáhnout a přerušit tok jeho myšlenek a zničit tak magičnost okamžiku. Samotný dokument je určitě ten nejhorší, který jsem kdy o kom viděla, protože není o dané osobnosti, ale o dokumentaristovi. Za ty skvostné oksmžiky s Formanen navzdory Chytilové je to průměr. (28.10.2019)

Zajímavá sonda. Dokument na belgickou objednávku, kde se dva češi domlouvají "špatnou angličtinou a ješt horší francozštinou" (vlastní slova paní Chytilové) je pro většinu nepoužitelný. Jde cíleně po tom, co Forman nechce formulovat a vymyslet aneb dva rozdílné pohledy na kinematografii. Pro milovníky české nové vlny studium. (31.07.2007)

Velmi originální dokument o osobnosti režiséra Miloše Formana, konkrétně z větší části o natáčení jeho tehdejšího aktuálního filmu Ragtime. Věra Chytilová si troufla být hodně kritická i k práci tehdy již oscarového režiséra, a celý snímek pojala místy dost znepokojivou formou, kdy je Forman nucen si svůj natáčený film a postoje ke své práci přímo obhajovat před touto svéráznou a přísnou režisérkou. Hodně mne bavilo v poměrně velkém prostoru sledovat Formana v práci při natáčení a poslouchat jeho filosofická povídání, naopak Chytilové rejpavé poznámky, když si nutně potřebovala do médií prosadit jedině tu svojí pravdu nebo požadovala znovu odpověď za každou cenu tam, kde již zazněla, na mne občas působily až nepříjemně. Příliš rušivě občas působil i ten její typický rukopis v "poetických" pasážích snímku. Spočátku to dokument hezky obzvláštňovalo, ale bohužel pani režisérka přesáhla míru i zde (jen pánbůh a Chytilová vědí, proč zde po vypjatém rozhovoru nad tím, zda točit pro diváka či kritika, následoval střih na skateboardisty v akci...). Celkově docela pozoruhodná a unikátní konfrontace dvou velkých českých osobností filmu známých po celém světě, ačkoliv chvílemi jsem fakt nevěděl, co si o paní Věře myslet a s jejím arogantním přístupem bych sám asi fakt nechtěl být konfrontován v jakémkoliv směru. (30.10.2019)