Obsahy(1)
S poctivostí se to nesmí přehánět. Ministerský úředník Martin Souček si přijede do rodné jihomoravské vesnice Velká Samota pro svou snoubenku Annu. Hned po příjezdu ho šokuje, v jakém zanedbaném stavu jsou zdejší vinice a pole. JZD, které Martin kdysi pomáhal zakládat, je v rozkladu. Jeho členové tráví většinu času ve vinném sklepě. Martin se na místě rozhodne, že opustí práci v Praze a postaví obec znova na nohy. Jako nový předseda družstva zavede tvrdý pracovní režim, včetně trestů za opilství nebo za sebemenší krádeže. Nesmlouvavý postoj ho brzy přivede k naprosté izolaci. Postupem času se od něj odvrátí nejen vesničané, ale i milující Anna. Zvlášť když jedinou odměnou za tvrdou dřinu je udělení bezvýznamného praporu... (Česká televize)
(více)Recenze (38)
Nebýt posledních 20-25 minut, dám bez váhání čtyři. Do té doby je to zajímavě psychogicky rozehrané, neotřelé, atmosférické takovým způsobem, jakým to umí jen Helge a samozřejmě i, na tehdejší dobu, dost odvážné. Předseda družstva, co se chová jako lehčí verze Šéfa z Botostroje; to komanče muselo pěkně vytočit. A taky že vytočilo, takže Helge musel film zakončit způsobem posledních 25 minut, kde se vše v dobré obrátí, všechno je odpuštěno a všichni se mají rádi. Aspoň z něj udělal zničeného ožralu, ale nucenému happy endu se bohužel nevyhnul. A to je na tom všem to nejhorší, protože nejen, že se tam absolutně nehodí, ale taky je, jak se dá čekat, silně idiotský. Já chápu, že to není Helgeho vina a že asi nemohl nic jiného dělat, ale když oficiálně lítá po světě tahle verze, musím holt hodnotit tuhle verzi. Ta stržená hvězdička je pro tehdejší režim, ne pro Helgeho - takhle to berte. Jinak je to poctivý kus filmařiny (který kazí jen prkenná Blanka Bohdalová), který ve mě spíš probral zájem o další Helgeho filmy, než aby ho utlumil. Takže vlastně vše důležité dopadlo dobře, ne? Silné 3* ()
(2x) Podobně jako v debutové Škole otců, i ve druhém snímku filmového režiséra Ladislava Helgeho je jedním z hlavních motivů profesijní i vnitřní boj hlavního hrdiny. Helge dokázal přenést prosté a místy i nezáživné příběhy na plátno v pozoruhodném provedení a tak můžeme sledovat hodně zajímavou filmařinu i v tomhle snímku s tematikou JZD a politiky na vesnici. Zde je to především pozoruhodná kamera a atmosféra plná dýmu a mlhy, která vedle výborných hereckých výkonů (zejména ve vedlejších rolích – Šmída, Lohniský, Hrušínský) sesilňuje zážitek. "Velkou samotu" se zmiňovaným Helgeho debutem pojí i kariérní zvrat v životě hlavního hrdiny – dobrovolný přestup z významné profesijní pozice ve velkém městě do slabší funkce v pohraniční vesnici. Komorní příběh ze života nového revolučního předsedy družstva, který musí jít přes různé překážky za svým cílem a dosáhne ho, je natočen s důrazem na psychologickou stránku, má spíš realistický, než budovatelský charakter a skrývá v sobě i kritický podtón. Navzdory náhle vykonstruovanému optimistickému konci zůstává tak cenný pro vykreslení vzájemných nepochopení a konfliktů v zemědělském družstvu, včetně přítomného alkoholismu ze strany pracujících. Jako dva zásadní kontrastní momenty vnímám právě když M. Souček (Július Pántik) navrhuje a donucuje vystěhovat z vesnice dělníka chlastajícího v práci a k závěru vlivem neúspěchu sám propadává alkoholu. Celkově hodně dobrý snímek po všech stránkách, byť s kontroverzním zákulisím i zdejší odezvou. Osobně mě v porovnání se Školou otců oslovil trochu méně, což souvisí i s rozdílnou mírou nadčasovosti námětu. (80%) (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin) ()
Buď jsem film nepochopil já nebo Mr. Tosim a ostatní "odpadníci"...furt jsem měl za to, že na film naroubovali jen "odpadní" konec a ne že celej film je "odpad". Já to beru tak, že Helge natočil kritickou studii "zapáleného" komunisty, který v životě ztroskotá, čímž se komunistické "nadšení" kritizuje, a nikoliv oslavuje. Je to, dejme tomu, "předchůdce" filmu Každý den odvahu. Navíc má film obecný přesah a dá se vztáhnout na každýho "idealistu", který není ochoten ze svých ideálů slevit. Je to naprosto pesimisitická, a proto přesvědčivá psychologická studie. Pouze závěr, který byl ale Helgemu vnucen, kdy za Pántikem přídou pionýři, je blbý, ale film jako celek je skvělý. ()
Jasně, ten vynucený konec bolí a krutě nekoresponduje s předchozími téměř dvěma hodinami, které mu předcházely. Kvůli dvěma závěrečným minutám (navíc autorem nezamýšleným) by ale byla škoda zatratit dodnes jeden z nejdrásavějších a z hlediska psychologie hlavní postavy nepropracovanějších filmů o družstevním hospodářství, které u nás vznikly. Kór s vědomím, že je z konce 50. let. Mnozí by jistě řekli, že Helge to dotáhl ještě dál o deset let později ve Studu, podle mě ale jen kvůli onomu proklatému konci. Jinak Velká samota vyčnívá a je škoda, že se na ni do velké míry zapomnělo. 80 % ()
Jeden ze skutečně prvních filmů české nové vlny. A také jeden z prvních pohledů na rozporuplnou roli komunistických funkcionářů, a na vyšší úrovni na proklamovanou jednotu strany a lidu (zde na příkladu vztahu manažér/zaměstnanci). Přesvědčený komunista Martin Souček (skvělý Július Pántik) se sice rozpíná jako komunista, ale jako člověk se stahuje do sebe a ze svých fóbií se léčí alkoholem. Pozn. 1: Odmyslete si (je to poměrně snadné) neorganicky vsugerovaný happy-end (Helge: „Byl jsem přesvědčený, že s Velkou samotou dělám dobrou věc. Proto mě zdrtilo, že do filmu vstoupili straníci a vynutili si nový konec"). Pozn 2: Scénář vychází ze stejnojmenné knihy Ivana Kříže (rodák z Osové Bítýšky, otec popraven nacisty). Pozn. 3: Porovnejte s První partou mnohem slavnějšího Otakara Vávry, která šla do distribuce ve stejném roce. Pozn. 4: Film mi souzněl s Vaculíkovou Sekyrou. ()
Zajímavosti (7)
- Film dostal v roce 1960 na II. festivalu československých filmů v Plzni Cenu československé filmové kritiky. Když však byla vzápětí na příkaz sovětských delegátů porota svolána podruhé, filmu cenu odebrala a místo něj ocenila snímek Král Šumavy (1959). (Stegman)
- Velká samota má pro českou kinematografii značný význam. Byl to vlastně náš první poúnorový film, který se odvážil kritizovat nekritizovatelné – komunistickou stranu a její politiku (problematickým hrdinou se stal komunistický funkcionář). (cinema_cz)
- Natáčelo se v Mikulově a přilehlém okolí. (troufalka)
Reklama