Americké dopisy

Pornografie. Devalvace života Antonína Dvořáka na trapné laciné melodrama, hodnotově výživné asi jako epizoda Života na zámku, se spoustou historických chyb a komických režijních operací - ale budovat napětí hororovými prostřihy na zabijačku potažmo nabídnout postavám rešení vypjatých situací pomocí nervní klátičky, to je ostatně prvek klasické televize pro nejširší hltače. (09.01.2015)

Reklama v televizi vzala za své a má zvědavost byla natolik veliká, že jsem si na Dvořáka udělal čas ve svém dnešním filmově nabitém harmonogramu (čtyři filmy za den jsem naposledy viděl ve Varech). Točit film o hudebním skladeteli není určitě nic jednoduchého. O to víc je pak těžší vyjádřit rozpolcenou lidskou duši. Myslím, že tohle se podařilo a Hynek zvládl svou roli skvěle. Největší mezery vidím ve scénáři. Ani mě nepřekvapuje, že celkový dojem může působit na většinu lidí poněkud fádně. Neustále se děj motá kolem vztahů a tím se vytrácí kouzlo osobnosti. Pokud by pan Brabec zabrouzdal více do análů, jistě by důrazněji znázornil umělcovi múzy, na které se dle mého skromného názoru měl film zaměřit. Nicméně chápu že milostná zápletka je nejednodušší možnost, jak si usnadnit zpracování filmu, na který by bylo zapotřebí ještě o mnoho více peněz. (04.01.2015)

,,Všechny svoje symfonie bych dal za to, kdybych vynalezl lokomotivu." Tedy úpřimně: kdo z nás si kdy představoval Antonína Dvořáka jako muže, který i v pozdním věku cvičí na záhradě s činkami, chodí zapíjet žel v alkoholu s přítelem nebo učí svého slavného žáka kouřit doutníky? Byť se z tohohle filmu o Antonínu Dvořákovi skoro nic pořádného kromě nepodstatných (a možná ani ne zcela pravdivých) kuriozit nedozvíme, oceňuju Americké dopisy jako slušný historický film. Jedná se vlastně o pouhou epizodu z Dvořákova života, ve které je zaměřeno na pohled do Dvořákova soukromí, rodinných vztahů i zákulisí další tvorby a počinů po slavném úspěchu v Americe roku 1894, kde příběh je podávan s důrazem na psychologickou linii. Vadili mi pouze zbytečně patetické flashbacky coby špatné vzpomínky hlavního hrdiny a ocenil bych víc původní Dvořákovy tvorby, než těch pár příležitostních útržků (např. namísto zbytečné další scénické hudby autora J.Jiráska). Při tom herecké výkony se povedly a to jsem se docela obával, když jsem si přečetl, že tohoto hudebního velikána hraje herec Hynek Čermák (známý z filmů jako Ganster Ka nebo Rapl), dříve jsem ho v ničem neviděl, ale jako Antonín Dvořák mi přišel docela důvěryhodný. (23.08.2017)

Zhruba takovýto formát by podle mě měly mít životopisné filmy. Ne za každou cenu se snažit sdělit všechno, ale určitá kapitola ze života. Jako tomu bylo tady. Byť jde ve finále o komorná drama, tak má u mě vyšší hodnocení, než řada jiných filmů, která se snažila aspirovat na všeobjímající životopis a vyšel z nich ve finále paskvil. Velmi se pak povedl výběr herců, to klobouk dolů. A nejvíc mě překvapil asi Hynek Čermák, netušil jsem, že umí zahrát i takhle. (20.08.2018)

Asi bych býval přivítal snahu o větší jazykovou věrnost. Místy to bylo opravdu češtinářské hrubiánství nerespektující ani vzdáleně realitu konce 19. století. Nicméně se ČT tímto počinem přiblížila svým dávným kvalitním televizním inscenacím, které mi tak chybí. Hynek Čermák si svého Dvořáka nastudoval, to se musí nechat. Také Javorský exceluje. Špalková mne zklamala, hraje svou roli jako ženu 21. století. Takže mne nakonec do děje vtáhly jen některé pasáže. 70% (29.02.2016)