Americké dopisy

Já jsem velmi spokojen, už dlouho jsem nedal filmu České televize plný počet hvězdiček. Čekal jsem nějakou ušlechtilou nudu a dočkal jsem se velmi zajímavé podívané. Odpůrcům filmu pouze připomínám, že se nejedná o dokumentární film, takže každý ví, že není možné vše řečené brát vážně. Svou distanc autoři dostatečně projevili tím, že do titulků napsali, že existence dopisů není doložena. Jedná se tedy o jejich fantazii: takhle nějak to být mohlo, ale také nemuselo. Mimořádně šťastně byli zvoleni herci, kteří také své role velmi zdařile zahráli. Pro mne to byl skutečně koncert (což je označení, které se k filmu o Antonínu Dvořákovi i hodí). A třešničkou na dortu byl J. V. Sládek. Opravdu jsem se už dlouho u České televize takto dobře nebavil. (10.01.2015)

Petra Špalková je opět famózní a nenápadně nám tím ukazuje, že manželky byly na konci 19. století tím, co drželo rodiny pohromadě. Ať už byly skutečné city nasměrovány do libovolných směrů. Takže mě ke konci nepřekvapilo, když se jako druhá nejzajímavější postava vyjevila dcera Otýlie v podání Sabiny Rojkové. Antonín Dvořák i po tomto bulvárním nahlédnutí do kousku jeho života zůstává hudebním géniem, který se nejspíš občas choval jako blázen. Což Hynek Čermák zvládl se ctí. Igor Bareš mi tam bohužel přišel spíš nevyužitý. Kameraman si hlavně zkraje až příliš hrál s filtry, pak se buď ukáznil, nebo jsem si zvykl. (04.01.2015)

Upřímně nechápu co nám chtěli pánové Zikmund a Brabec tímto filmem sdělit. Jednak film je necelistvý a neví, kam vlastně chce jít. Jestli se dát cestou příběhu lásce ke dvěma ženám, nebo se dát cestou příběhu o skladateské krizi. Navíc je to celé doplněné flashbacky, které působí přinejmenším rušivě, historickými nepřesnostmi (smrt děti ve špatném pořadí, citát o lokomotivě) a hlavně je to celé jen vycucané z prstu, protože sami tvůrci na konci přiznají, že ony titulní americké dopisy, ve skutečnosti vůbec neexistují. Ve škole a i z prostého zájmu vím, že Dvořák byl hluboce věřící člověk a ve filmu mu nevadí líbat cizí ženu a nebo řešit smutek po mrtvém dítěti, troškou živočišného sexu. Film na mě prostě působí jen jako pokus o bulvarizaci velikána hudební historie. Přesto musím dát dvě hvězdy za výborného Hynka Čermáka a Petru Špalkovou, že z téhle slátaniny dokázali udělat aspoň nějaké umění. (20.01.2015)

Těšila jsem se hodně, leč tak, jak to s ČT chodí, dostalo se mi opět pouze zklamání. Začalo to velmi, velmi, ale opravdu VELMI lacinou animací hned zpočátku - bacha spoiler - a ta závěrečná mě už jen rozesmála. Dějová linie budiž, i když se tam vlastně toho moc nedělo, herecký ansámbl jo, ale opět bych měla výhrady k některým členům, dobovosti se mi moc nepovedlo uvěřit díky některým dialogům a výsledek toho všeho: jedna velká nuda. Škoda (11.01.2015)

Film o jednom z největších skladatelů hudebního romantismu, resp. všech dob, bych si asi představoval poněkud jinak. Chápu záměr tvůrců zaměřit se na vztah Dvořáka k jeho švagrové, avšak celkové pojetí se mi nelíbilo a spíše mi vyznívalo jako nepovedená komedie. Nejlepší na celém počinu byl herecký výkon Hynka Čermáka (a jeho podoba ke skladateli) a nad tím vším vyčnívala samotná hudba Antonína Dvořáka, kterou, když si ji budu chtít vychutnat, si pustím bez vizuálního doprovodu, jenž natočil Jaroslav Brabec. (14.11.2017)