Kamera:
John MaloofHudba:
J. RalphObsahy(2)
Příběh záhadné ženy nás zavádí do ulic New Yorku a Chicaga, kde Vivian Maier od roku 1950 až do své smrti v roce 2009 nafotila více než 100 000 dechberoucích fotografií. Žádnou z nich ale nikomu neukázala. Snímky byly objeveny shodou náhod až poté, co strávily několik desetiletí v zaprášených krabicích. Díky umělecké hodnotě nečekaně objeveného díla začala být Vivian Maier brzy považována za jednu z nejvýraznějších osobností fotografie 20. století. Přesnost, se kterou zachycovala spontaneitu pouličních výjevů, ji vynesla srovnání s Henri Cartier-Bressonem a dalšími. Její samotářský život ale zůstal obestřen tajemstvím. Kdo byla tato svérázná chůva? Proč před ostatními tajila svou největší vášeň? Mozaika jejího fascinujícího života se postupně skládá z dříve nepublikovaných fotografií, filmů a rozhovorů s desítkami lidí, kteří si mysleli, že ji dobře znali. (Aerofilms)
(více)Videa (4)
Recenze (41)
Dokumentární detektivka už se pomalu stává žánrem samým o sobě. Kdo byla fotografka, která fotila prakticky denně a přitom své fotky nikomu neukázala? Po americku se tu trochu moc tlačí na emoce a občas jsem nevěřil, že zpovídaní lidé takové věty vymysleli sami, spíš jsem podezíral tvůrce, že jim řekli, co by chtěl slyšet (nebo jim to rovnou napsali). Ale pokud vás aspoň trochu zajímá fotografie, tak jim to nejspíš odpustíte. ()
Dokument je vedený a už ve svém základu podchycený takovým jakože typickým hypstersko-miléniálským způsobem, který se v jakési arogantní zkratce automaticky soustředí na Vivianinu práci jako na dílo neobjeveného umělce (kterého dříve nebo později musí(!!) uznat akademický svět) a v zásadě tak uniká skutečná pointa celého příběhu. Posedlost, psychotický výzkum, "špionství"ve službách obraznosti nemusí být hned Uměním, které je třeba tlačit do galerií.. Je zde jistá podobnost s osudem Miroslava Tichého, který měl taky vlastně "smůlu" že ho kurátoři nakonec objevili.. Jen teda Vivian to chytlo už po smrti.. ()
Našlo se umění a chyběl autor. Nalezené umění se rozrůstalo a touha poznat autora se zvětšovala. To je jeden ze standardních příběhů, které se stále opakují. Nejdříve je třeba vykořistit umění a potom jeho autora. Škoda jen, že jsme se zde věnovali příliš autorovi (drama téměř s kriminální zápletkou) a méně klasifikaci a analýze umění. Už ze vzorku, který byl ve filmu představen, je patrné, že srovnání s Cartier-Bressonem obstojí. ()
Ubíjející a dramaturgicky nezvládnuté pásmo neforemných hlav, které nezajímavě mluví o dost zajímavém osudu. Vystavěné podle midcultové receptury "dojmu vás a vy mi dáte Oscara". Maloof si zřejmě myslí, že tímhle dokumentem pomáhá Vivian Maier do dějin, ale myslím si, že tam ji mohou pomoct jen její fotografie. Ne tohle sebedojímavé školní cvičení... ()
Snímek "Hledání Vivian Maier" mi nabídl přesně to, co mám na dokumentech rád. Seznámím se s nějakým zajímavým životem, o kterém bych se jinak než z tohoto filmu nedověděl. A takové je i seznámení s Vivian Maier. Je zajímavé, trochu bizarní a zvláštní, ale také je krásné, jak o ní každý mluví trochu jinak, jak prezentuje svoje vzpomínky. Vytváří se obraz o jedné osobě, na které měl každý něco jiného. Skutečnost, že ona sama nemůže nic říct, tomu jen dodává na zvláštnosti. ()
Galerie (16)
Photo © IFC Films
Zajímavosti (4)
- Tvůrcům je vyčítána jednosměrnost příběhu, protože v dokumentu nejsou zaznamenány žádné protichůdné názory médii a širší veřejnosti. (Terva)
- Tvorcovia filmu získali rozpočet na financovanie filmu pomocou crowdfundingu (kolektívne financovanie) na stránke Kickstarter. Projekt podporilo približne 1500 ľudí a spolu vyzbierali cez 100 000 $. (cappolo)
- Režisérúm Johnu Maloofovi a Charliemu Siskelovi trvalo čtyři roky, než sehnali výpovědi svědků. (Terva)
Reklama