Hledání Vivian Maier

Takhle vypadá současný dokument kdy, v podstatě, z ničeho vykřeše režisér a průvodce dost poutavý příběh, který nám postupně odhaluje v takových dávkách, aby diváka nezahltil přehršlí informací, ale zároveň jej nenudil čekáním na další bod zlomu v ději. Snad jen ten hrob mi v záběru v závěru chyběl. ... (matky i Vivi) (15.03.2016)

Mně se ty fotky hodně líbí, Vivian Maier měla cit pro zachycení lidí ve správném okamžiku, pomáhalo jí i ono focení „odspoda“, hlavně kvůli jeho nenápadnosti. Působila na mne zvláštním, ale přitom i sympatickým dojmem, její charakter, životní příběh a osud jako takový rozhodně stojí za zmapování. Kdyby měl dokumentární film jiný koncept a motto, než poněkud účelové a nepřirozené zviditelnění hlavní protagonistky za každou cenu (slavným se někdo má stát ne proto, že si to někdo přeje a tlačí to, ale prostě v důsledku toho, že v něčem vyniká a někdo to ocení), tak bych byl ještě více spokojený. Úplně by mi stačilo odhalování střípků ze života nadané neznámé fotografky, to tlačení ke slávě tam bylo navíc. (06.03.2015)

Obsah a postava Vivian Maier je fascinujúca, ale forma trošku kríva. Tvorcom určite patrí veľké vďaka za to, že prestavili túto zaujímavú postavu svetu, avšak mohli si nechať trošku viac záležať na forme, akou svoje poznatky a zistenia prezentujú. Vo vzduchu ostalo príliš veľa otázok, respektíve ich autor z otáznych dôvodov úplne obišiel. Prvá polovica bola odzbrojujúca, druhej polovici už dochádzal dych. Napriek formálnym chybám viac ako spokojnosť. 70% (07.05.2015)

Jsem ráda, že jsem poznala jednu zcela neznámou a záhadnou Vivien trochu lépe, ale podstatnější je fakt, že jsem se mohla kochat spoustou jejích nádherných fotografií, které byly tak dlouho utajeny očím mnoha lidí. A proto díky Johne, že jsi mně s ní seznámil alespoň jak jen to bylo možné a já jdu na google prozkoumat její úžasné foto v klidu svého pokoje. (07.10.2015)

Vasari by měl z Maloofa radost. Aspoň trochu. Problém je, že Vivian spíše žila ušlechtilou prostotou a tichou velikostí. Nicméně i jinak záměrům Maloofa moc nerozumím. Proč hledat a zveřejňovat soukromý život někoho, kdo o to vyloženě nestál? Pokud opravdu upřímně chce najít Vivian a zajistit jí místo v historii, je jediné místo, kde jí lze naleznout, v její tvorbě, kterou ona žila a která pro ní byla realitou. Něco by možná mohla napovědět i její korespondence, kterou předpokládám si schovávala jako vše ostatní. Hodnotit uměleckou osobnost prostřednictvím výpovědí jiných, je na úrovni bulváru. Chápu, že její fotografie Maloofa uhranuly - zřejmě opravdu má talent na nacházení cenných věcí. Smůla je, že i přes všechen ten čas Maloof zůstává tím malým klukem, který s tátou běhal po aukcích. Vetešníkem, který vidí jen tu vnější cenu. Vivian zřejmě zůstane ještě nějaký čas neobjevena, ale to nevadí. Umění je jako život...vždycky si najde cestu... (10.01.2015)