V plném slunci

Nevidel som remake Talentovaného pána Ripleyho s Mattom Damonom, takže porovnávanie nechám na iných. Zatiaľ si vystačím s Clémentovým originálom, v ktorom zažiaril začínajúci Alain Delon. A bol to práve on, ktorý vo filme strháva všetku pozornosť na seba, zatiaľ čo ostatní mu viac-menej iba sekundujú. Mrzelo ma to najmä u Marie Laforet, ktorá mi pripadala príliš strnulá a neprirodzená. Inak, film je aj po 50 rokoch pozerateľný, ale na tri hviezdičky ho u mňa vytiahol iba Delon, ktorý má napriek účinkovaniu v desiatkach filmov tých skutočne dobrých úloh tak na prsty dvoch rúk. Toto je jedna z nich. (12.10.2010)

Na to, že je Plein Soleil letos už 60 let, působí v porovnání s jinými filmy té doby stále dost svěže, stravitelně a krásně se na něj kouká. Pokaždé, když si ho po letech dávám, se musím podivovat malebné kameře Henriho Decaë, ve které se kulisy Itálie, kterou miluji, krásně vyjímají. Plein Soleil mě baví. Baví mě vizuálně, baví mě jeho tempo a to, jak je tam budováno napětí. A brutálně mě tu baví Delon. Role Toma Ripleyho byla jedna z jeho prvních velkých a také ho katapultovala ke slávě. Naprosto zaslouženě. Musel to být asi zásah osudu, že mu do klína přistála role, která se k němu neskutečně hodí a zároveň mu musela být v té době výzvou. Tom Ripley je psychopat, svoje emoce moc neprojevuje. Ale reakci na stres, povýšenost či hanbu v sobě potlačí málokdo. Divák je vtažen do velice citlivě ztvárněného oscilování na hraně chladné netečnosti, kalkulu, triumfu, a na druhé straně momenty zoufalství a naprostého vzrušení. V mých nácti byl jedním z mých oblíbených filmů Talentovaný pan Ripley s Mattem Damonem, který je věrnější literární podobě. Přiznávám tedy zaujatost tématem, které mě táhne. Matt Damon je ale proti ďábelskému šarmu a chladu Alaina Delona pouze malý přicmrndávač v relativně zapomenutelném filmu. Zpracováním i feelingem stojí původní Plein Soleil minimálně o třídu výš. (08.03.2014)

Sladká šedesátá léta, léto, moře, Itálie, mladí, krásní a bohatí. Jo a vražda! Znepokojivě pohledný Alain Delon tady hraje muže, který si hraje na jiného muže, aby se dostal k penězům. Těžké téma je dáno do kontrastu s prázdninovou atmosférou. Hrozba odhalení nad hlavním hrdinou/padouchem visí celou dobu a já byl zmaten, neboť jsem zloduchovi s andělskou tváří nepokrytě fandil. (23.01.2015)

René Clément dokázal i v prostředí plném sluníčka a krásných barev vytvořit mrazivý thriller. Mladičký hezounek Alain Delon v roli psance rozervance, kterému musíte držet palce (básnické střevo :-)), femme fatale Marie Laforêt (i když léty zkrásněla) a Maurice Ronet, doplativší na svoji aroganci, předvádějí neskutečné herecké orgie. Atmosféra postupně houstne a vrcholí jednoduchou, ale drsnou a kulervoucí pointou. Tenhle klenot ukazuje (a dokazuje) co většině dnešních thrillerů chybí. 100%. (14.10.2010)

Jo, tak tohle je ten první film o Talentovaném panu Ripleym. Tom dorazí do malého italského městečka, kde potká kromě Phillipa, který je povoláním syn, také jistého Kearnse. Nejvíce se mi líbilo jak se shodli na tom, že ani jeden z nich se nemusí nijak snažit o své živobytí a nikdo nic nedělá a že vlastně žijí z cizího. Tom má taky dostat 5000 dolarů od Phillipova otce za dovezení rozmařilého synka do San Francisca. K tomu však nikdy nedojde. Vidíme mezi nimi jisté napětí kvůli jistým třídním rozdílům a částečně také kvůli Phillipově přítelkyni Marge. Vydají se společně sice do Říma, ale tam už společně nedorazí. Na lodi si užijí spoustu srandy se člunem, následně Marge vysadí na břehu a pak Tom otevřeně říká Phillipovi o svých plánech, které do puntíku splní a ten nůž do něj prostě zabodne. A pak je to o jeho talentu, schopnosti se vydávat za Phillipa, falšování dokladů, podpisů atd. a to vše v žáru silného italského Slunce. Delon byl v největší formě a s takovým vzhledem se o něj musely ženské prát jako o poslední kabelku od Gucciho se slevou 95%. Konec je samozřejmě dost nejistý a otevřený. (01.03.2022)